Davitelj protiv davitelja (1984)

Neodmítejte karafiáty milé dámy a dívky, jinak se může stát, že se stane jeho další obětí…!

Bělehrad se několik let marně snaží stát se „metropolí“. Až tohoto roku se mu to konečně povede. I on konečně získal svého „sériového vraha“ po vzoru USA, Londýna či Paříže. Pera je téměř padesátiletý obtloustlý starý mládenec, žijící se svou matkou. Prodává karafiáty, miluje zákusky a operu. Bývá však často trestán svou despotickou matkou za to, že prodal málo karafiátů a tak mu jednoho večera přeskočí. Holýma rukama uškrtí v temné uličce svou první oběť a od té chvíle zabíjí téměř každý večer ženy, které odmítnou jeho květiny. Jeho činy inspirují mladého rockového zpěváka Spiridona Kopice, který o škrtiči nazpívá píseň “Baby, Baby”, jenž se přes noc stává oblíbeným hitem a zaujme i samotného Peru. Což přidělává vrásky nejen inspektorovi, který případ vyšetřuje, ale i mladé rádiové moderátorce Sofiji, která se sama stává objektem zájmu nejen Spiridona, ale později i samotného Pery…

Český název: Škrtič proti Škrtiči

Režie: Slobodan Šijan

Rok výroby: 1984

Délka: 93 min

Země: Jugoslávie

Alternativní název: Strangler vs. Strangler

Hrají:

Taško Načić...(Pera Mitić)

Srđan Šaper...(Spiridon Kopicl)

Nikola Simić...(inspektor Ognjen Strahinjić)

Sonja Savić...(Sofija Mačkić)

Rahela Ferari...(matka)

...a další

Jsem rád, že nabídka VRK občas zavítá i do hororového žánru (klidně bych uvítal, kdyby to Willy prováděl častěji) a tak jsem si samozřejmě nesměl nechat uniknout ani tento nepříliš známý jugoslávský kousek – směsici absurdní černé komedie a hororu. Už jsem pár kousků z tamní distribuce viděl a musím uznat, že nejsou vyloženě špatné a mnohdy přichází i s velice zajímavými tématy. Jejich sériový vrah si hlavně u dam asi příliš sympatií nezíská, ale upocený, obtloustlý Taško Načić podal docela solidní herecký výkon. Šílenství mu doslova srčelo z očí.

Nešlo si nevšimnout i jistých náznaků inspirace u nechvalně proslulé postavy Normana Batese. Slobodan Šijan se s tím nepáral a nabídne nám dávku násilí, absurdních a občas i lehce morbidních situací, slušný hudební doprovod, nechybí nahota ani akčněji pojaté scény, ujetý videoklip k písni a stejně tak ujetý inspektor s hitlerovským knírkem. Nevím kdo z těch tří (vrah, zpěvák, polda) byl největší magor tohoto příběhu. Vím však, že kromě mordů byla jeho ozdobou pohledná Sonja Savić.

Trošku zamrzela jistá nevyváženost filmu, protože kvalitní pasáže střídaly ty nudnější a některé momenty moc vtipné nebyli ani přes svou bizarnost. Ani to mi však nezabránilo, abych si tento absurdní film jakžtakž užil, a jsem nakonec rád, že jej mám ve své sbírce. Musím uznat, že své kvality má. Nekompromisní závěr si mě však zcela získal a většinu nedostatků dokážu hodit za hlavu. I díky tomu se nakonec přikloním k lehce nadprůměrnému ohodnocení.

Hodnocení:

70%