#DP163: Future State: Nightwing

Plejáda gotham­ských mini­sé­rií z Future State se poma­lu, ale jis­tě chý­lí ke kon­ci. Jedním z posled­ních titu­lů, na kte­ré si posví­tí­me, bude mini­sé­rie “Future State: Nightwing”. Jde pod­le mě o jeden z lep­ších titu­lů, kte­ré v rám­ci již zmí­ně­né ini­ci­a­ti­vy vyšly, ane­bo bych jej nao­pak mohl řadit mezi jed­ny z nej­hor­ších? Tuto otáz­ku si zod­po­ví­me v dneš­ní recen­zi. 

Zápletka mini­sé­rie “Future State: Nightwing” není nijak slo­ži­tá. Nightwing se po jed­né drob­né potyč­ce musí vypo­řá­dat s čle­ny zlo­čin­né­ho Magistrátu, orga­ni­za­ce, kte­rá chce pola­pit všech­ny mas­ko­va­né šílen­ce pobí­ha­jí­cí po celém měs­tě. Jednoduché jak fac­ka. Samozřejmě, děj je kra­pet slo­ži­těj­ší a mohl bych zmí­nit ješ­tě něko­lik nesmír­ně důle­ži­tých infor­ma­cí, ale nechci zby­teč­ně vyzra­zo­vat důle­ži­té čás­ti děje.

Scénárista Andrew Scott (pro mě abso­lut­ně nezná­mé jmé­no) se roz­ho­dl vsa­dit na jis­to­tu a Dicka pojal doce­la oše­met­ně. Na jed­nu stra­nu se jej sna­ží psát jen jako dal­ší­ho gotham­ské­ho super­hr­di­nu, jehož jedi­ným cílem je zachra­ňo­vat civi­lis­ty a úspěš­ně vzdo­ro­vat silám Magistrátu. Nic stan­dard­ní­ho. Přece jenom, pro­ta­go­nis­tu s hrdin­ský­mi ide­á­ly a s jas­ným údě­lem jsme vidě­li již tisíc­krát. Každopádně, autor si toho je plně vědom, a tak Dicka posta­vil do tro­šič­ku jiné role: roz­ho­dl se z něj udě­lat men­to­ra pro nové­ho Batmana (jeho samo­stat­nou mini­sé­rii si na Comics Blogu již brzy zhod­no­tí­me), což je vcel­ku osvě­žu­jí­cí prvek, kte­rý vynik­ne pře­de­vším v dru­hé polo­vi­ně vyprá­vě­ní. Dynamika mezi obě­ma posta­va­mi je vyu­ži­tá na maxi­mum, při­čemž někte­ré scé­ny z dru­hé­ho čís­la vás mile pře­kva­pí.   

Co je tak­též nut­né vyzdvih­nout, je kres­ba. Nicola Scott sice není tří­da ve svém obo­ru, i tak se však jed­ná o nada­né­ho výtvar­ní­ka, jehož styl do pří­bě­hu krás­ně pasu­je. Jemné lin­ky, kte­ré jsou umoc­ně­ny colo­rin­gem Ivana Plascencia, jenž futu­ris­tic­kým loka­cím dodá­vá šmrnc, napo­má­ha­jí k lep­ší­mu vyzně­ní akč­ních sek­ven­cí, díky čemuž se čte­nář může do sviž­něj­ších pasá­ží lépe pono­řit a vychut­nat si je o pozná­ní více. A co víc, tvůr­ci také výbor­ně pra­cu­jí s pro­stře­dím. Ačkoliv v ději nena­ra­zí­te na žád­né úchvat­né či rov­nou dechbe­rou­cí loka­ce, musím uznat, že s někte­rý­mi nalo­ži­li auto­ři zda­ři­le. To je dle mého názo­ru chvá­ly­hod­né.   

“Future State: Nightwing” v žád­ném pří­pa­dě není špat­nou mini­sé­rií a v rám­ci ini­ci­a­ti­vy bych ji mohl řadit k tomu lep­ší­mu, co vyšlo. Každopádně, nemo­hu se zba­vit dojmu, že po dočte­ní ve mně komiks nic moc neza­ne­chal. Hledáte-li pří­jem­nou akč­ní podí­va­nou, mohl by vám násle­du­jí­cí kou­sek sed­nout. Nečekejte však titul, kte­rý by ve vás rezo­no­val dlou­ho. I přes­to však vře­le dopo­ru­ču­ji. Jako pří­jem­ná jed­no­hub­ka fun­gu­je násle­du­jí­cí mini­sé­rie skvě­le, a to pře­de­vším pro Nightwingovy věr­né fanouš­ky.