V roce 2013 kiny po celém světě proletěla nadmíru úspěšná komedie Fakjů pane učiteli (v originále Fack ju Göhte). Ta si díky svým ohlasům o dva roky později vysloužila druhé a o další dva roky i třetí pokračování. A nyní jsme se po více než deseti letech od premiéry původního filmu dočkali dalšího díla. Spin-offu Fakjů princezny. Aneb, když se ti komediální série ze školního prostředí zvrhne v podivnou pohádku.
Autorem této série je německý režisér tureckého původu Bora Dagtekin a jedná se pravděpodobně o jeho nejúspěšnější dílo (mám na mysli ten první díl). Před tím sice zaznamenal úspěch se svým filmem Turecky snadno a rychle (2012), ale „Fakjů“ díky svému celosvětovému úspěchu holt jen tak něco nepřekoná. A ano, náročnější divák by mohl namítnout, že tento komerční kýč má ke kvalitnímu filmu docela daleko. Nicméně si myslím, že je pár věcí, proč lze tento film ocenit. V prvé řadě je to jeho sociální přesah. Jasně, témata výchovy problematické mládeže, drobné kriminality a jiných nešvarů se v příběhu objevují jen okrajově, nicméně v něm nepůsobí nikterak na sílu, ale naopak poměrně přirozeně. Ano, samotná zápletka a rozuzlení je poměrně bizarní a k realismu má velmi daleko, ale na druhou stranu, nikdy to nepadá do naprosté tragédie (z mého pohledu si to prostě ty dvě hvězdičky zaslouží). Navíc univerzálnost příběhu, která dovoluje jeho remake téměř v jakékoliv zemi na světě, dává producentům příležitost vydělávat na této komerční záležitosti co možná nejdéle. Z mého pohledu se tak jedná o něco lepší dílo než třeba bezduché české komerční komedie jako Ženy v běhu, Jedeme na teambuilding a podobně. Toto všechno se tedy podle mě dá říct o té jedničce. Jenže producenti, se rozhodli, že je potřeba udělat sérii. Na rozdíl od prvního, druhý a třetí díl mají na čsfd spíše horší a sestupné hodnocení (první díl má 74, druhý díl 65 a třetí jen 58 procent) takže i samotným producentům asi došlo, že školních komedií už bylo dost.
A tak možná proběhl rozhovor, který zavdal vzniku čtvrtého filmu a který si představuji asi takhle: „Hele, máme tady sice mrtvou, ale ve své době úspěšnou sérii. Co kdybychom ji zase oživili? Nojo, ale jak to uděláme, na školní komedii už nikdo nepřijde. Co kdybychom z toho udělali pohádku? Pohádku? Jo, pohádku! A bude pěkně sprostá a moderní!“
Fakjů princezny (v originále Chantal im Märchenland, čili Chantal v říši pohádek) je tedy velmi zvláštním spin-off pokračování pana učitele. Hlavní hrdinkou je tentokrát Chantal, jedna z učitelových oprsklých žaček. Nyní je o něco starší a chtěla by být úspěšnou influencerkou, ale nějak se jí to nedaří. Jednoho dne jí ale s její kamarádkou Zeynep vcucne kouzelné zrcadlo do říše pohádek. Do světa, kterému vládnou hrdinní princové bojující s draky a kde by její princeznovská úloha měla být jen čekat na záchranu. Jenže to si temperamentní, 21. stoletím zmlsaná holka nenechá líbit.
Abych byl upřímný, ten film byl ve finále lepší, než jsem čekal. Myslel jsem si, že dostanu hodně kýčovitou, nevtipnou a nezábavnou pohádku, kterou bych svém dítěti v životě nepustil. A ze začátku to tak i vypadalo. Kupodivu v druhé půlce se z toho ale stal poměrně zajímavý příběh, který i přes mnohé rezervy působil inteligentně a na úrovni. Film v pozdějších fázích otevírá mnohá témata, která bývají i v dnešní době v pohádkách tabu (homosexualita, feminismus), nicméně tady se toho scénáristé nebojí. A ačkoliv je film prezentuje svým, princeznovským a občas kýčovitým způsobem, pomáhají k tomu, že to nelze jednoznačně odsoudit jako nebetyčnou blbost. Při cestě na projekci jsem opravdu hodně přemýšlel o tom, co tady budu psát, když film bude opravdu tak špatný, jak jsem ho čekal. Ale po zhlédnutí si myslím, že tu vznikla poměrně dobrá pohádka, která si své příznivce najde. Jasně, má to svoje mezery. Motivace k jednání postav je občas velmi slabá, občas se tam dějí věci, u kterých nevíte, proč se dějí, a rozuzlení některých zápletek je občas dost náhodné a nikam nevedoucí (a občas ten příběh je dost uměle natahovaný). Navíc scény, které mají stát zejména na okázalých CGI efektech, občas působí dost levně a jako z roku 2010 (nebo možná spíš 2013?). Na druhou stranu to jsou všechno věci, které si myslím cílové skupině tohoto filmu nevadí. A ta cílová skupina rozhodně nejsem já a troufám si tvrdit, že ani většina mých kolegů, kteří tuto projekci se mnou absolvovali. Myslím, že to cílí tak na holčičky mezi 8-13 lety (a tak je možná trochu s podivem, že v Čechách je to přístupné až od 12). Což je možná trochu škoda, protože tím, že se to vztahuje k tomu Fakjů pane učiteli, které zasáhlo tehdejší přibližně stejně starou generaci, tak pokud by si tito starší diváci a fanoušci původní série (kterým dneska bude spíš přes 20), chtěli na tento snímek zajít do kina, tak on s nimi vlastně tolik nepočítá. On znovu cílí na tu stejně starou cílovou skupinu a vůbec si nepřipouští, že původní diváci se od dob slávy někdejší série trochu posunuli. Neříkám, že to pro ně vyloženě není, ale myslím, že je to asi tolik nepobaví. (A když už si to budou pouštět, asi bych spíš zvolil originální znění, protože ten český dabing je dle mého názoru dost hrozný. Nebo je minimálně hodně slyšet, že dramaturgii dialogů dělal někdo, kdo vůbec netuší, jak mluví dnešní mládež.)
Co říci závěrem? Fakjů princezny je rozhodně řemeslně dobře udělaným kouskem. Asi to nebude mít takový úspěch jako Fakjů pane učiteli, ale určitě to má svému diváckému zacílení co nabídnout a díky svému přesahu a záběru do složitějších témat, to může zaujmout i rodiče, kteří na to své ratolesti vezmou do kina. Jak už jsem zmínil, fanoušci původní série asi moc nadšení nebudou, ale ono si to svou cílovku, myslím, najde i tak. Dle mého názoru to totiž sice dosahuje některých kvalit jedničky, jenže pouze některých a nijak zásadně je to nepředčí. Není to podprůměrně špatné, ale ani nadprůměrně dobré. Takže 2 hvězdičky z pěti jsou za mě akorát.
Nejnovější komentáře