Filmové mayovky v československých kinech

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Bývalá šede­sá­tá léta zna­me­na­la v Československu pod­stat­ný roz­voj kine­ma­to­gra­fie. Od polo­vi­ny šede­sá­tých let se sta­vě­la nová vel­ko­ka­pa­cit­ní kina 70 mm for­má­tu, do nichž se dostá­va­ly pře­váž­ně dob­ro­druž­né fil­my, wes­ter­ny a fil­my fran­couz­ské pro­duk­ce, kte­ré se těši­ly obzvláš­tě vel­ké obli­bě. Byly vytvo­ře­ny tzv. výbě­ro­vé komi­se, kte­ré roz­ho­do­va­ly o náku­pu fil­mů ze zahra­ni­čí a určo­va­ly, zda je film ide­o­lo­gic­ky nezá­vad­ný. Bez sou­hla­su výbě­ro­vé komi­se nesměl být žád­ný film uve­den do dis­tri­buce. Členy výbě­ro­vých komi­sí byli pře­váž­ně ředi­te­lé závo­dů a vedou­cí pro­gra­mo­ví pra­cov­ní­ci a vybí­ral je gene­rál­ní ředi­tel Československého fil­mu. K pra­cov­ní­kům pat­ři­li také zaměst­nan­ci Ministerstva kul­tu­ry a kulturně-političtí pra­cov­ní­ci teh­dej­ší KSČ. Samostatnou slož­kou Ministerstva kul­tu­ry byl Československý fil­me­x­port, kte­rý měl na sta­ros­ti pro­dej našich fil­mů do zahra­ni­čí a dovoz zakou­pe­ných fil­mů ze zahra­ni­čí.

Všechny fil­my byly v té době roz­dě­lo­vá­ny pod­le atrak­ti­vi­ty titu­lu do pří­sluš­ných kate­go­rií (A, B, C, D a poz­dě­ji Z), a to na zákla­dě roz­hod­nu­tí vedou­cích pra­cov­ní­ků ÚPF (Ústřední půj­čov­na fil­mů) a SPF (Slovenská poži­čovňa fil­mov). Státní kina odvá­dě­la zmí­ně­ným půj­čov­nám 30-50% z tržeb jed­not­li­vých fil­mů. Výše pro­cen­tu­ál­ní­ho odvo­du se sta­no­vo­va­la pod­le dru­hu kina a na zákla­dě doho­dy s pro­vo­zo­va­te­lem, kte­rým byl obvykle odbor kul­tu­ry Městského národ­ní­ho výbo­ru. Kina a orga­ni­za­ce, kte­ré neby­ly zahr­nu­ty do sítě stát­ní sprá­vy, moh­ly fil­my veřej­ně pro­mí­tat za urči­tý fix­ní popla­tek a nemu­se­ly odvá­dět pro­cen­ta z tržeb. Patřila sem např. 16 mm kina ve ško­lách a na pio­nýr­ských tábo­rech, kina v náprav­něvý­chov­ných ústa­vech a vojen­ských kasár­nách, kina v růz­ných sana­to­ri­ích apod. Základní saz­by za půj­če­ní fil­mu byly roz­dě­le­né do čtyř ceno­vých kate­go­rií (cena za jeden den a jed­no před­sta­ve­ní):

• Kategorie A - do této kate­go­rie pat­ři­ly zejmé­na fil­my pro děti a tak­též někte­ré fil­my, kte­ré byly uvol­ně­né pro dět­ská před­sta­ve­ní a kte­ré byly záro­veň již dosta­teč­ně obe­hra­né. Cena 45 Kčs.
• Kategorie B - pat­ři­ly sem méně atrak­tiv­ní fil­my zejmé­na soci­a­lis­tic­ké pro­duk­ce, fil­my pro mlá­dež, pří­pad­ně někte­ré atrak­tiv­ní fil­my pro děti. Cena 90 Kčs.
• Kategorie C - do této kate­go­rie spa­da­ly poměr­ně atrak­tiv­ní fil­my soci­a­lis­tic­ké i zahra­nič­ní výro­by. Cena 135 Kčs. K základ­ní­mu vstup­né­mu v kinech byl čas­to pří­pla­tek 1 Kčs.
• Kategorie D - pat­ři­ly sem atrak­tiv­ní fil­my z tak­zva­ných ostat­ních stá­tů (např. fran­couz­ské, ital­ské, špa­něl­ské) a vybra­né fil­my soci­a­lis­tic­kých pro­duk­cí. Do této kate­go­rie byly zařa­ze­ny tře­ba may­ov­ky, fil­my o Angelice, kome­die s Louisem de Funésem apod. Cena 180 Kčs. K základ­ní­mu vstup­né­mu byl obvykle pří­pla­tek 2 Kčs.

Později v osm­de­sá­tých letech, kdy se zača­ly určo­vat nové ceny vstup­né­ho pro jed­not­li­vá kina, vznik­la ješ­tě kate­go­rie Z s cenou půj­čov­né­ho 220 Kčs za den a jed­no pro­mí­tá­ní. Do této kate­go­rie pat­ři­ly may­ov­ky v době obno­ve­ných pre­mi­ér.

Filmy nato­če­né pod­le romá­nů Karla Maye se pou­ží­va­ly v násle­du­jí­cích obra­zo­vých for­má­tech:

• 70mm - pano­ra­ma­tic­ký for­mát s pomě­rem stran 1:2,2 (pou­ze film Old Shatterhand)
• 35mm - širo­ko­úh­lý for­mát, tzv. CinemaScope s pomě­rem stran 1:2,35
• 35mm - roz­ší­ře­ný for­mát s pomě­rem stran 1:1,66 (sní­že­né obra­zo­vé pole)
• 16mm - úzký for­mát s pomě­rem stran 1:1,66, pou­ží­va­ný v malých kinech

Mayovky jsme v šede­sá­tých letech dostá­va­li z fil­mo­vých labo­ra­to­ří v počtu dese­ti kopií 35mm fil­mu, z toho bylo asi šest až sedm kopií v širo­ko­úhlém for­má­tu a tři až čty­ři kopie v roz­ší­ře­ném for­má­tu. Dále jsme obdr­že­li deset až dva­náct kopií 16mm fil­mu, kte­ré vyu­ží­va­la zejmé­na malá ves­nic­ká kina, jež neby­la uzpů­so­be­ná na širo­ko­úh­lé pro­mí­tá­ní. Rozdíl mezi Českou a Slovenskou repub­li­kou spo­čí­val pou­ze v tom, že počet fil­mo­vých kopií a jejich výro­ba závi­se­la na počtu jed­not­li­vých kra­jů. Česká repub­li­ka měla v té době vět­ší počet kra­jů, tak­že dvě tře­ti­ny kopií byly v ČR a jed­na tře­ti­na byla na Slovensku.

Vstupné bylo sta­no­ve­no v jed­not­li­vých kinech zhru­ba tak­to: základ­ní vstup­né na pano­ra­ma­tic­ký film stá­lo 10, 12 nebo 14 Kčs. Základní vstup­né v kině širo­ko­úhlém stá­lo 4, 5 nebo 6 Kčs + 2 Kčs jako pří­pla­tek za atrak­tiv­ní titul, cel­ko­vě tedy vstup­né stá­lo 6, 7 nebo 8 Kčs. Ve střed­ních a vel­kých kinech byla ješ­tě jed­na ceno­vá kate­go­rie 9 Kčs, kte­rá závi­se­la na kapa­ci­tě seda­del v kině. Základní vstup­né v malých kinech stá­lo 2, 3 nebo 4 Kčs + pří­pla­tek 1-2 Kčs pod­le atrak­ti­vi­ty titu­lu.

Poznámky:

Informace o ter­mí­nech pre­mi­ér pro léta 1964-1970 jsme čer­pa­li pře­de­vším z pro­gra­mů kin uve­de­ných v týde­ní­cích Literární novi­ny a Kulturní tvor­ba, kte­ré jsou archi­vo­vá­ny v knihov­ně NFA. Informace o ter­mí­nech pre­mi­ér pro léta 1976-1982 jsme čer­pa­li z pro­gra­mů kin uve­de­ných v měsíč­ní­ku Přehled kul­tur­ních pořa­dů v Praze a v týde­ní­ku Zpravodaj čes­ko­slo­ven­ské­ho fil­mu.

[1] Film a doba : měsíč­ník pro fil­mo­vou kul­tu­ru. 1967, roč. 13, č. 3, s. 154.
[2] HAVELKA, Jiří. Čs. fil­mo­vé hos­po­dář­ství : 1961-1965. Praha : Československý fil­mo­vý ústav, 1975. Kapitola - Ústřední půj­čov­na fil­mů, s. 255-324. -- Konkrétní záznam na s. 298.
[3] HAVELKA, Jiří. Čs. fil­mo­vé hos­po­dář­ství : 1966-1970. Praha : Československý fil­mo­vý ústav, 1976. Kapitola - Ústřední půj­čov­na fil­mů, s. 263-341. -- Konkrétní záznam na s. 309.
[4] Filmové infor­ma­ce. 1965, roč. 16, č. 25, s. 1.
[5] Filmové infor­ma­ce. 1965, roč. 16, č. 37, s. 3.
[6] HAVELKA, Jiří. Čs. fil­mo­vé hos­po­dář­ství : 1961-1965. Praha : Československý fil­mo­vý ústav, 1975. Kapitola - Ústřední půj­čov­na fil­mů, s. 255-324. -- Konkrétní záznam na s. 315.
[7] Film a doba : měsíč­ník pro fil­mo­vou kul­tu­ru. 1989, roč. 35, č. 6, s. 321.
Informace o tech­nic­kém sta­vu kopií, vstup­ném, roz­dě­le­ní fil­mů do kate­go­rií apod. posky­tl - Pavol Tomašovský, býva­lý zaměst­na­nec růz­ných orga­ni­za­cí někdej­ší­ho Československého stát­ní­ho fil­mu. Publikováno 5.3. 2009, aktu­a­li­zo­vá­no 20. září 2012.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

2 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

John

5 roky před

Dodnes můj nej­ob­lí­be­něj­ší film. Na fil­my o Vinnetouovi jsem cho­dil už jako dítě a stej­ně tak i moje mat­ka. Ten film pros­tě zasá­hl gene­ra­ce.

0

Odpovědět

StanIslav

5 roky před

Absolutně nej­lep­ší fil­my všech dob. Ty pře­ži­jí vše. Mám je sta­že­né všech­ny a i vnuč­ky to bere. Narvaná kina býva­la v sobo­tu 2x a v nedě­li 3x a stá­le se nedo­sta­lo na všech­ny. Prostě ve všem nád­he­ra. Jen je vel­ká ško­da, že urči­té díly Mayovek byly dabo­va­né až po čase a jak V. Ráž, tak i S. Fišer měli již sta­ré a málo pev­né hla­sy. To sní­ži­lo kva­li­tu fil­mů moc a moc. Lepší, kdy­by to nada­bo­val někdo jiný s podob­ným hla­se. Ale těch kla­sic­kých 5 dílů nemá abso­lut­ně žád­nou chy­bu ani dnes.

0

Odpovědět