Filmové mayovky v československých kinech

Bývalá šedesátá léta znamenala v Československu podstatný rozvoj kinematografie. Od poloviny šedesátých let se stavěla nová velkokapacitní kina 70 mm formátu, do nichž se dostávaly převážně dobrodružné filmy, westerny a filmy francouzské produkce, které se těšily obzvláště velké oblibě. Byly vytvořeny tzv. výběrové komise, které rozhodovaly o nákupu filmů ze zahraničí a určovaly, zda je film ideologicky nezávadný. Bez souhlasu výběrové komise nesměl být žádný film uveden do distribuce. Členy výběrových komisí byli převážně ředitelé závodů a vedoucí programoví pracovníci a vybíral je generální ředitel Československého filmu. K pracovníkům patřili také zaměstnanci Ministerstva kultury a kulturně-političtí pracovníci tehdejší KSČ. Samostatnou složkou Ministerstva kultury byl Československý filmexport, který měl na starosti prodej našich filmů do zahraničí a dovoz zakoupených filmů ze zahraničí.

Všechny filmy byly v té době rozdělovány podle atraktivity titulu do příslušných kategorií (A, B, C, D a později Z), a to na základě rozhodnutí vedoucích pracovníků ÚPF (Ústřední půjčovna filmů) a SPF (Slovenská požičovňa filmov). Státní kina odváděla zmíněným půjčovnám 30-50% z tržeb jednotlivých filmů. Výše procentuálního odvodu se stanovovala podle druhu kina a na základě dohody s provozovatelem, kterým byl obvykle odbor kultury Městského národního výboru. Kina a organizace, které nebyly zahrnuty do sítě státní správy, mohly filmy veřejně promítat za určitý fixní poplatek a nemusely odvádět procenta z tržeb. Patřila sem např. 16 mm kina ve školách a na pionýrských táborech, kina v nápravněvýchovných ústavech a vojenských kasárnách, kina v různých sanatoriích apod. Základní sazby za půjčení filmu byly rozdělené do čtyř cenových kategorií (cena za jeden den a jedno představení):

• Kategorie A – do této kategorie patřily zejména filmy pro děti a taktéž některé filmy, které byly uvolněné pro dětská představení a které byly zároveň již dostatečně obehrané. Cena 45 Kčs.
• Kategorie B – patřily sem méně atraktivní filmy zejména socialistické produkce, filmy pro mládež, případně některé atraktivní filmy pro děti. Cena 90 Kčs.
• Kategorie C – do této kategorie spadaly poměrně atraktivní filmy socialistické i zahraniční výroby. Cena 135 Kčs. K základnímu vstupnému v kinech byl často příplatek 1 Kčs.
• Kategorie D – patřily sem atraktivní filmy z takzvaných ostatních států (např. francouzské, italské, španělské) a vybrané filmy socialistických produkcí. Do této kategorie byly zařazeny třeba mayovky, filmy o Angelice, komedie s Louisem de Funésem apod. Cena 180 Kčs. K základnímu vstupnému byl obvykle příplatek 2 Kčs.

Později v osmdesátých letech, kdy se začaly určovat nové ceny vstupného pro jednotlivá kina, vznikla ještě kategorie Z s cenou půjčovného 220 Kčs za den a jedno promítání. Do této kategorie patřily mayovky v době obnovených premiér.

Filmy natočené podle románů Karla Maye se používaly v následujících obrazových formátech:

• 70mm – panoramatický formát s poměrem stran 1:2,2 (pouze film Old Shatterhand)
• 35mm – širokoúhlý formát, tzv. CinemaScope s poměrem stran 1:2,35
• 35mm – rozšířený formát s poměrem stran 1:1,66 (snížené obrazové pole)
• 16mm – úzký formát s poměrem stran 1:1,66, používaný v malých kinech

Mayovky jsme v šedesátých letech dostávali z filmových laboratoří v počtu deseti kopií 35mm filmu, z toho bylo asi šest až sedm kopií v širokoúhlém formátu a tři až čtyři kopie v rozšířeném formátu. Dále jsme obdrželi deset až dvanáct kopií 16mm filmu, které využívala zejména malá vesnická kina, jež nebyla uzpůsobená na širokoúhlé promítání. Rozdíl mezi Českou a Slovenskou republikou spočíval pouze v tom, že počet filmových kopií a jejich výroba závisela na počtu jednotlivých krajů. Česká republika měla v té době větší počet krajů, takže dvě třetiny kopií byly v ČR a jedna třetina byla na Slovensku.

Vstupné bylo stanoveno v jednotlivých kinech zhruba takto: základní vstupné na panoramatický film stálo 10, 12 nebo 14 Kčs. Základní vstupné v kině širokoúhlém stálo 4, 5 nebo 6 Kčs + 2 Kčs jako příplatek za atraktivní titul, celkově tedy vstupné stálo 6, 7 nebo 8 Kčs. Ve středních a velkých kinech byla ještě jedna cenová kategorie 9 Kčs, která závisela na kapacitě sedadel v kině. Základní vstupné v malých kinech stálo 2, 3 nebo 4 Kčs + příplatek 1-2 Kčs podle atraktivity titulu.

Poznámky:

Informace o termínech premiér pro léta 1964-1970 jsme čerpali především z programů kin uvedených v týdenících Literární noviny a Kulturní tvorba, které jsou archivovány v knihovně NFA. Informace o termínech premiér pro léta 1976-1982 jsme čerpali z programů kin uvedených v měsíčníku Přehled kulturních pořadů v Praze a v týdeníku Zpravodaj československého filmu.

[1] Film a doba : měsíčník pro filmovou kulturu. 1967, roč. 13, č. 3, s. 154.
[2] HAVELKA, Jiří. Čs. filmové hospodářství : 1961-1965. Praha : Československý filmový ústav, 1975. Kapitola – Ústřední půjčovna filmů, s. 255-324. — Konkrétní záznam na s. 298.
[3] HAVELKA, Jiří. Čs. filmové hospodářství : 1966-1970. Praha : Československý filmový ústav, 1976. Kapitola – Ústřední půjčovna filmů, s. 263-341. — Konkrétní záznam na s. 309.
[4] Filmové informace. 1965, roč. 16, č. 25, s. 1.
[5] Filmové informace. 1965, roč. 16, č. 37, s. 3.
[6] HAVELKA, Jiří. Čs. filmové hospodářství : 1961-1965. Praha : Československý filmový ústav, 1975. Kapitola – Ústřední půjčovna filmů, s. 255-324. — Konkrétní záznam na s. 315.
[7] Film a doba : měsíčník pro filmovou kulturu. 1989, roč. 35, č. 6, s. 321.
Informace o technickém stavu kopií, vstupném, rozdělení filmů do kategorií apod. poskytl – Pavol Tomašovský, bývalý zaměstnanec různých organizací někdejšího Československého státního filmu. Publikováno 5.3. 2009, aktualizováno 20. září 2012.