Filmové mayovky v československých kinech

🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dal­ších pod­cas­to­vých služ­bách! Klikněte sem a nezmeš­kej­te žád­nou recen­zi.
Hodnocení článku
(zatím nehod­no­ce­no)
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Bývalá šede­sá­tá léta zna­me­na­la v Československu pod­stat­ný roz­voj kine­ma­to­gra­fie. Od polo­vi­ny šede­sá­tých let se sta­vě­la nová vel­ko­ka­pa­cit­ní kina 70 mm for­má­tu, do nichž se dostá­va­ly pře­váž­ně dob­ro­druž­né fil­my, wes­ter­ny a fil­my fran­couz­ské pro­duk­ce, kte­ré se těši­ly obzvláš­tě vel­ké obli­bě. Byly vytvo­ře­ny tzv. výbě­ro­vé komi­se, kte­ré roz­ho­do­va­ly o náku­pu fil­mů ze zahra­ni­čí a určo­va­ly, zda je film ide­o­lo­gic­ky nezá­vad­ný. Bez sou­hla­su výbě­ro­vé komi­se nesměl být žád­ný film uve­den do dis­tri­buce. Členy výbě­ro­vých komi­sí byli pře­váž­ně ředi­te­lé závo­dů a vedou­cí pro­gra­mo­ví pra­cov­ní­ci a vybí­ral je gene­rál­ní ředi­tel Československého fil­mu. K pra­cov­ní­kům pat­ři­li také zaměst­nan­ci Ministerstva kul­tu­ry a kulturně-političtí pra­cov­ní­ci teh­dej­ší KSČ. Samostatnou slož­kou Ministerstva kul­tu­ry byl Československý fil­me­x­port, kte­rý měl na sta­ros­ti pro­dej našich fil­mů do zahra­ni­čí a dovoz zakou­pe­ných fil­mů ze zahra­ni­čí.

Všechny fil­my byly v té době roz­dě­lo­vá­ny pod­le atrak­ti­vi­ty titu­lu do pří­sluš­ných kate­go­rií (A, B, C, D a poz­dě­ji Z), a to na zákla­dě roz­hod­nu­tí vedou­cích pra­cov­ní­ků ÚPF (Ústřední půj­čov­na fil­mů) a SPF (Slovenská poži­čovňa fil­mov). Státní kina odvá­dě­la zmí­ně­ným půj­čov­nám 30-50% z tržeb jed­not­li­vých fil­mů. Výše pro­cen­tu­ál­ní­ho odvo­du se sta­no­vo­va­la pod­le dru­hu kina a na zákla­dě doho­dy s pro­vo­zo­va­te­lem, kte­rým byl obvykle odbor kul­tu­ry Městského národ­ní­ho výbo­ru. Kina a orga­ni­za­ce, kte­ré neby­ly zahr­nu­ty do sítě stát­ní sprá­vy, moh­ly fil­my veřej­ně pro­mí­tat za urči­tý fix­ní popla­tek a nemu­se­ly odvá­dět pro­cen­ta z tržeb. Patřila sem např. 16 mm kina ve ško­lách a na pio­nýr­ských tábo­rech, kina v náprav­něvý­chov­ných ústa­vech a vojen­ských kasár­nách, kina v růz­ných sana­to­ri­ích apod. Základní saz­by za půj­če­ní fil­mu byly roz­dě­le­né do čtyř ceno­vých kate­go­rií (cena za jeden den a jed­no před­sta­ve­ní):

  • Kategorie A - do této kate­go­rie pat­ři­ly zejmé­na fil­my pro děti a tak­též někte­ré fil­my, kte­ré byly uvol­ně­né pro dět­ská před­sta­ve­ní a kte­ré byly záro­veň již dosta­teč­ně obe­hra­né. Cena 45 Kčs.
  • Kategorie B - pat­ři­ly sem méně atrak­tiv­ní fil­my zejmé­na soci­a­lis­tic­ké pro­duk­ce, fil­my pro mlá­dež, pří­pad­ně někte­ré atrak­tiv­ní fil­my pro děti. Cena 90 Kčs.
  • Kategorie C - do této kate­go­rie spa­da­ly poměr­ně atrak­tiv­ní fil­my soci­a­lis­tic­ké i zahra­nič­ní výro­by. Cena 135 Kčs. K základ­ní­mu vstup­né­mu v kinech byl čas­to pří­pla­tek 1 Kčs.
  • Kategorie D - pat­ři­ly sem atrak­tiv­ní fil­my z tak­zva­ných ostat­ních stá­tů (např. fran­couz­ské, ital­ské, špa­něl­ské) a vybra­né fil­my soci­a­lis­tic­kých pro­duk­cí. Do této kate­go­rie byly zařa­ze­ny tře­ba may­ov­ky, fil­my o Angelice, kome­die s Louisem de Funésem apod. Cena 180 Kčs. K základ­ní­mu vstup­né­mu byl obvykle pří­pla­tek 2 Kčs.

Později v osm­de­sá­tých letech, kdy se zača­ly určo­vat nové ceny vstup­né­ho pro jed­not­li­vá kina, vznik­la ješ­tě kate­go­rie Z s cenou půj­čov­né­ho 220 Kčs za den a jed­no pro­mí­tá­ní. Do této kate­go­rie pat­ři­ly may­ov­ky v době obno­ve­ných pre­mi­ér.

Filmy nato­če­né pod­le romá­nů Karla Maye se pou­ží­va­ly v násle­du­jí­cích obra­zo­vých for­má­tech:

  • 70mm - pano­ra­ma­tic­ký for­mát s pomě­rem stran 1:2,2 (pou­ze film Old Shatterhand)
  • 35mm - širo­ko­úh­lý for­mát, tzv. CinemaScope s pomě­rem stran 1:2,35
  • 35mm - roz­ší­ře­ný for­mát s pomě­rem stran 1:1,66 (sní­že­né obra­zo­vé pole)
  • 16mm - úzký for­mát s pomě­rem stran 1:1,66, pou­ží­va­ný v malých kinech

Mayovky jsme v šede­sá­tých letech dostá­va­li z fil­mo­vých labo­ra­to­ří v počtu dese­ti kopií 35mm fil­mu, z toho bylo asi šest až sedm kopií v širo­ko­úhlém for­má­tu a tři až čty­ři kopie v roz­ší­ře­ném for­má­tu. Dále jsme obdr­že­li deset až dva­náct kopií 16mm fil­mu, kte­ré vyu­ží­va­la zejmé­na malá ves­nic­ká kina, jež neby­la uzpů­so­be­ná na širo­ko­úh­lé pro­mí­tá­ní. Rozdíl mezi Českou a Slovenskou repub­li­kou spo­čí­val pou­ze v tom, že počet fil­mo­vých kopií a jejich výro­ba závi­se­la na počtu jed­not­li­vých kra­jů. Česká repub­li­ka měla v té době vět­ší počet kra­jů, tak­že dvě tře­ti­ny kopií byly v ČR a jed­na tře­ti­na byla na Slovensku.

Vstupné bylo sta­no­ve­no v jed­not­li­vých kinech zhru­ba tak­to: základ­ní vstup­né na pano­ra­ma­tic­ký film stá­lo 10, 12 nebo 14 Kčs. Základní vstup­né v kině širo­ko­úhlém stá­lo 4, 5 nebo 6 Kčs + 2 Kčs jako pří­pla­tek za atrak­tiv­ní titul, cel­ko­vě tedy vstup­né stá­lo 6, 7 nebo 8 Kčs. Ve střed­ních a vel­kých kinech byla ješ­tě jed­na ceno­vá kate­go­rie 9 Kčs, kte­rá závi­se­la na kapa­ci­tě seda­del v kině. Základní vstup­né v malých kinech stá­lo 2, 3 nebo 4 Kčs + pří­pla­tek 1-2 Kčs pod­le atrak­ti­vi­ty titu­lu.


Poznámky:

Informace o ter­mí­nech pre­mi­ér pro léta 1964-1970 jsme čer­pa­li pře­de­vším z pro­gra­mů kin uve­de­ných v týde­ní­cích Literární novi­ny a Kulturní tvor­ba, kte­ré jsou archi­vo­vá­ny v knihov­ně NFA. Informace o ter­mí­nech pre­mi­ér pro léta 1976-1982 jsme čer­pa­li z pro­gra­mů kin uve­de­ných v měsíč­ní­ku Přehled kul­tur­ních pořa­dů v Praze a v týde­ní­ku Zpravodaj čes­ko­slo­ven­ské­ho fil­mu.

[1] Film a doba : měsíč­ník pro fil­mo­vou kul­tu­ru. 1967, roč. 13, č. 3, s. 154.
[2] HAVELKA, Jiří. Čs. fil­mo­vé hos­po­dář­ství : 1961-1965. Praha : Československý fil­mo­vý ústav, 1975. Kapitola - Ústřední půj­čov­na fil­mů, s. 255-324. -- Konkrétní záznam na s. 298.
[3] HAVELKA, Jiří. Čs. fil­mo­vé hos­po­dář­ství : 1966-1970. Praha : Československý fil­mo­vý ústav, 1976. Kapitola - Ústřední půj­čov­na fil­mů, s. 263-341. -- Konkrétní záznam na s. 309.
[4] Filmové infor­ma­ce. 1965, roč. 16, č. 25, s. 1.
[5] Filmové infor­ma­ce. 1965, roč. 16, č. 37, s. 3.
[6] HAVELKA, Jiří. Čs. fil­mo­vé hos­po­dář­ství : 1961-1965. Praha : Československý fil­mo­vý ústav, 1975. Kapitola - Ústřední půj­čov­na fil­mů, s. 255-324. -- Konkrétní záznam na s. 315.
[7] Film a doba : měsíč­ník pro fil­mo­vou kul­tu­ru. 1989, roč. 35, č. 6, s. 321.
Informace o tech­nic­kém sta­vu kopií, vstup­ném, roz­dě­le­ní fil­mů do kate­go­rií apod. posky­tl - Pavol Tomašovský, býva­lý zaměst­na­nec růz­ných orga­ni­za­cí někdej­ší­ho Československého stát­ní­ho fil­mu. Publikováno 5.3. 2009, aktu­a­li­zo­vá­no 20. září 2012.


Autorka článků o knižních a filmových mayovkách, autorka Lexikonu postav a další informací z webu https://karel-may.majerco.net.
My Fair Lady: Legendární muzikál George Cukora s Audrey Hepburn
20. srpna 2026My Fair Lady: Legendární muzikál George Cukora s Audrey HepburnFilm My Fair Lady z roku 1964, oceněný osmi Oscary, patří mezi nejvýznamnější muzikálové snímky všech dob. Adaptace hry G. B. Shawa Pygmalion představuje příběh proměny prosté květinářky Lízy Doolittleové v dámu díky sázce profesora Henryho…Vydáno v rubrice: Speciály
Hudba jako kouzlo: Proč je soundtrack Pana Tau nezapomenutelný
13. srpna 2026Hudba jako kouzlo: Proč je soundtrack Pana Tau nezapomenutelnýPan Tau by bez své hudby nebyl tím, kým je – tichým kouzelníkem dětství, jehož kouzla probouzejí fantazii i po letech. Český skladatel Angelo Michailov vytvořil melodii, která nejenže dokonale doplňuje postavu, ale i vypráví příběh…Vydáno v rubrice: Speciály
Magie Pana Taua: Kouzla a filmové triky v době bez CGI
12. srpna 2026Magie Pana Taua: Kouzla a filmové triky v době bez CGISeriál Pan Tau okouzloval diváky v 60. a 70. letech především originálními trikami a efekty, které vznikaly bez moderních počítačových animací. Tvůrci využívali klasické filmové techniky, jako je stop-motion nebo modelové triky, aby vytvořili kouzelnou atmosféru,…Vydáno v rubrice: Speciály
Herci a dětské hvězdy seriálu Pan Tau
11. srpna 2026Herci a dětské hvězdy seriálu Pan TauSeriál Pan Tau přinesl na obrazovky řadu herců, včetně mnoha talentovaných dětských představitelů. Jejich počet byl natolik vysoký, že nelze vyjmenovat všechny, proto se zaměříme na nejvýznamnější role, které výrazně ovlivnily průběh a atmosféru tohoto oblíbeného…Vydáno v rubrice: Speciály
King Kong (1976): Výroba, hudba a kulturní odezva
10. srpna 2026King Kong (1976): Výroba, hudba a kulturní odezvaFilm King Kong z roku 1976 představuje významný milník v historii kinematografie. Tento článek se věnuje procesu jeho dokončení, zvukovým a hudebním aspektům, marketingové kampani, kritickému přijetí i trvalému odkazu, který zanechal v oblasti filmové tvorby…Vydáno v rubrice: Speciály
Legendární Louis de Funès a série o četnících ze Saint-Tropez
10. srpna 2026Legendární Louis de Funès a série o četnících ze Saint-TropezPostava energického, avšak poněkud chaotického četníka Lucovica Cruchota, ztvárněná Louisem de Funèsem, se stala ikonou francouzské komedie. Tento strážce zákona přichází z horské vesnice na francouzskou Riviéru, kde se snaží udržet pořádek. Jeho příběhy pokračují ve…Vydáno v rubrice: Speciály
Sandokan (1976): Italský televizní seriál o legendárním pirátovi
24. července 2026Sandokan (1976): Italský televizní seriál o legendárním pirátoviSandokan je italský televizní seriál z roku 1976 režiséra Sergia Sollimy, založený na románech Emilia Salgariho o pirátském hrdinovi Sandokanovi. Seriál získal obrovskou popularitu a inspiroval několik pokračování i filmových adaptací. Produkce byla mezinárodní spoluprací italské…Vydáno v rubrice: Speciály
Jak vznikal King Kong (1976): Obří robot za miliony dolarů, který téměř nikdo neviděl
22. července 2026Jak vznikal King Kong (1976): Obří robot za miliony dolarů, který téměř nikdo nevidělProdukce filmu King Kong z roku 1976 vstoupila do závěrečné fáze pod obrovským tlakem. Do premiéry zbývaly pouhé tři měsíce, náklady rostly každým dnem a hlavní hvězda filmu – šestitunová animatronická gorila – stále nefungovala podle…Vydáno v rubrice: Speciály
King Kong 1976 - KAPITOLA II: Zelené peklo ostrova Kauai
18. července 2026King Kong 1976 - KAPITOLA II: Zelené peklo ostrova KauaiZelené peklo ostrova Kauai Vrtulníky z Vietnamu, pacifická džungle plná marihuany a zpackané líbánky. Když se štáb režiséra Johna Guillermina přesunul v únoru 1976 z pláží Malibu do divočiny Havajských ostrovů, natáčení velkofilmu King Kong se…Vydáno v rubrice: Speciály
Souboj o opičího krále: Zákulisí velkolepého King Konga z roku 1976
17. července 2026Souboj o opičího krále: Zákulisí velkolepého King Konga z roku 1976Pro mnohé diváky, kteří v prosinci roku 1976 poprvé usedli do vytopených kinosálů, znamenal King Kong režiséra Johna Guillermina a italského producentského mogula Dina De Laurentiise monumentální milník. Byla to událost, která se nesmazatelně zapsala do…Vydáno v rubrice: Speciály
Odebírat
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
John

Dodnes můj nej­ob­lí­be­něj­ší film. Na fil­my o Vinnetouovi jsem cho­dil už jako dítě a stej­ně tak i moje mat­ka. Ten film pros­tě zasá­hl gene­ra­ce.

StanIslav

Absolutně nej­lep­ší fil­my všech dob. Ty pře­ži­jí vše. Mám je sta­že­né všech­ny a i vnuč­ky to bere. Narvaná kina býva­la v sobo­tu 2x a v nedě­li 3x a stá­le se nedo­sta­lo na všech­ny. Prostě ve všem nád­he­ra. Jen je vel­ká ško­da, že urči­té díly Mayovek byly dabo­va­né až po čase a jak V. Ráž, tak i S. Fišer měli již sta­ré a málo pev­né hla­sy. To sní­ži­lo kva­li­tu fil­mů moc a moc. Lepší, kdy­by to nada­bo­val někdo jiný s podob­ným hla­se. Ale těch kla­sic­kých 5 dílů nemá abso­lut­ně žád­nou chy­bu ani dnes.