Mayovky v československých kinech v letech 1964-1974

Poznámka k níže uvá­dě­ným datům: Filmy, kte­ré již byly při­pra­ve­né k dis­tri­buci a před­po­klá­da­la se u nich dob­rá návštěv­nost, se obvykle zača­ly pro­mí­tat o něko­lik dnů až týd­nů dří­ve, než se měla usku­teč­nit celo­stát­ní pre­mi­é­ra. Neležely tak zby­teč­ně ve skla­du a nepři­chá­ze­ly o výdě­lek. Většinou se jed­na­lo o před­pre­mi­é­ry fil­mů, ale moh­lo jít také o uza­vře­né před­sta­ve­ní pro urči­tou sku­pi­nu divá­ků nebo mohl být sní­mek před­sta­ven v rám­ci něja­ké­ho fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu. Uvedené ter­mí­ny celo­stát­ních pre­mi­ér lze tedy brát jako pomoc­ná evi­denč­ní data, ale nezna­me­ná to, že prv­ní před­sta­ve­ní fil­mu pro­běh­lo prá­vě v tom­to ter­mí­nu. Zároveň je ale téměř nemož­né sta­no­vit přes­ná data těch­to prv­ních před­sta­ve­ní, pro­to­že zále­že­lo jen na doho­dě kina s ÚPF, zda urči­tý sní­mek pro­mít­ne dří­ve nebo počká na datum celo­stát­ní pre­mi­é­ry. Museli bychom pro­jít tisí­ce zázna­mů všech kin v repub­li­ce a týden po týd­nu pro­čí­tat jejich sta­ré pro­gra­my, což je pocho­pi­tel­ně nemož­né. Mnohá kina navíc zanik­la a sta­ré pro­gra­my byly skar­to­vá­ny. Vycházíme tedy pou­ze ze zázna­mů v docho­va­ných časo­pi­sech a novi­nách (Literární novi­ny, Kulturní tvor­ba), kte­ré ovšem uvá­dě­ly pou­ze pro­gra­my kin v Praze a něko­li­ka vel­kých měs­tech (Kladno, Pardubice, Plzeň, České Budějovice a Brno). Přestože jsme pát­rá­ní po pre­mi­é­rách may­o­vek věno­va­li mno­ho času a úsi­lí, je tře­ba brát níže uve­de­ná data s jis­tou rezer­vou.

Ve stře­du 12. pro­sin­ce 1962 se ve vypro­da­ném stutt­gart­ském kině Universum kona­la svě­to­vá pre­mi­é­ra fil­mu Poklad na Stříbrném jeze­ře. Protože film sla­vil ohrom­ný úspěch a vyka­zo­val dobrou návštěv­nost, byl v květ­nu 1963 zakou­pen i pro čes­ko­slo­ven­ská kina, a to na zákla­dě autor­ských práv v trvá­ní dese­ti let. Datum celo­stát­ní pre­mi­é­ry Pokladu na Stříbrném jeze­ře sta­no­vi­la Ústřední půj­čov­na fil­mů na 22. květ­na 1964. Roční odstup pre­mi­é­ry od zakou­pe­ní fil­mu byl dán časem potřeb­ným pro výro­bu fil­mo­vých kopií, dabin­gu, reklam­ních uká­zek, fil­mo­vých pla­ká­tů a foto­sek. Pražská pre­mi­é­ra se usku­teč­ni­la v pátek 8. květ­na 1964 v kině Alfa, kde byl sní­mek pro­mí­tán bez pře­ru­še­ní až do 17. září 1964, tedy rekord­ních deva­te­náct týd­nů. Další praž­ské pre­mi­é­ry pak pro­bí­ha­ly od červ­na do září v kinech Veletrhy, Svornost, Květen, Aero, Pilotů, Orient, Flora a Revoluce. Od 22. květ­na 1964 byl sní­mek pro­mí­tán např. v kla­den­ském kině Svět, v plzeň­ském kině Hvězda, v krá­lo­ve­hra­dec­kém kině Jas, v brněn­ském kině Stadion nebo v čes­ko­bu­dě­jo­vic­kém Kině Pohraniční strá­že. Úspěch Pokladu na Stříbrném jeze­ře byl v teh­dej­ším Československu oprav­du veli­ký. Jen do kon­ce roku 1965, tedy za nece­lých dva­cet měsí­ců pro­mí­tá­ní, utr­žil 28 mili­ó­nů Kčs, z toho 11,2 mili­ó­nů Kčs na půj­čov­ném [1]. Během toho­to obdo­bí vidě­lo film 4.787.200 čes­kých a 1.298.200 slo­ven­ských divá­ků [2]. Do kon­ce roku 1970 vzros­tl cel­ko­vý počet na 6.442.600 čes­kých a 1.887.000 slo­ven­ských divá­ků [3].

O nece­lý rok poz­dě­ji při­šel do našich kin Vinnetou. Termín celo­stát­ní pre­mi­é­ry byl sta­no­ven na 5. břez­na 1965. Pražská pre­mi­é­ra se ode­hrá­la v pátek 12. úno­ra 1965 v kině 64 U Hradeb, kde byl sní­mek pro­mí­tán tři týd­ny. Od 5. břez­na 1965 byl na pro­gra­mu kina Blaník, kde běžel v rám­ci praž­ské pre­mi­é­ry dal­ších tři­náct týd­nů. Vinnetou byl ješ­tě úspěš­něj­ší než jeho před­chůd­ce Poklad na Stříbrném jeze­ře. Jen za rok 1965, tedy za nece­lých jede­náct měsí­ců pro­mí­tá­ní, doká­zal vydě­lat přes 33 mili­ó­nů korun, z toho 13,2 mili­ó­nů na půj­čov­ném [1]. Ve stej­ném obdo­bí zhlédlo film 4.199.400 čes­kých a 1.507.800 slo­ven­ských divá­ků [2]. Do kon­ce roku 1970 vzros­tl cel­ko­vý počet na 6.341.100 čes­kých a 2.349.300 slo­ven­ských návštěv­ní­ků [3].

Začátkem lis­to­pa­du roku 1964 byly na brněn­ském mezi­ná­rod­ním fil­mo­vém veletr­hu Filmfórum zhléd­nu­ty a při­ja­ty do čes­ko­slo­ven­ské dis­tri­buce dal­ší dvě may­ov­ky: Vinnetou - Rudý gentle­man a Old Shatterhand. Celostátní pre­mi­é­ra fil­mu Vinnetou - Rudý gentle­man byla sta­no­ve­na na 30. čer­ven­ce 1965. První před­sta­ve­ní pro­běh­lo prav­dě­po­dob­ně ve dnech 30. červ­na - 4. čer­ven­ce 1965 v praž­ském kině Alfa, kde byl sní­mek pro­mí­tán v rám­ci noč­ních před­sta­ve­ní pro hos­ty III. celo­stát­ní spar­ta­ki­á­dy [4]. Oficiální praž­ské pre­mi­é­ry se divá­ci dočka­li 30. čer­ven­ce 1965 v kině 64 U Hradeb, kde byl sní­mek na pro­gra­mu tři týd­ny. Počátkem září 1965 se vrá­til do kina Alfa, kde si praž­ské pre­mi­é­ro­vé pro­mí­tá­ní pro­dlou­žil o dal­ších pat­náct týd­nů. Co se týče návštěv­nos­ti, tak jen do kon­ce roku 1965 zhlédlo film neu­vě­ři­tel­ných 3.199.800 čes­kých a 1.099.400 slo­ven­ských divá­ků [2]. Do kon­ce roku 1970 si lís­tek na Rudého gentle­ma­na zakou­pi­lo cel­kem 6.122.100 čes­kých a 2.055.100 slo­ven­ských divá­ků [3].

S dal­ší fil­mo­vou may­ov­kou Old Shatterhand, kte­rá byla jako jedi­ná nato­če­na v 70mm pano­ra­ma­tic­kém for­má­tu, to bylo poně­kud slo­ži­těj­ší. Na pod­zim roku 1964 byly zakou­pe­ny dvě kopie 70mm for­má­tu, z toho jed­na byla v Česku a dru­há na Slovensku. Tyto kopie byly do kin nasa­zo­vá­ny v původ­ním zně­ní s titul­ky a byly maxi­mál­ně vyu­ží­va­né, tak­že u nich brzy došlo ke znač­né­mu opo­tře­be­ní (po roce 1969 byly již zce­la vyřa­ze­ny z obě­hu). Ostatní for­má­ty byly do kin nasa­zo­vá­ny až poz­dě­ji po zho­to­ve­ní dabin­gu. Datum celo­stát­ní pre­mi­é­ry fil­mu Old Shatterhand bylo sta­no­ve­no na 20. srp­na 1965, ale stej­ně jako v pří­pa­dě před­cho­zích may­o­vek se všech­no ode­hrá­lo tro­chu jinak. První před­sta­ve­ní se prav­dě­po­dob­ně usku­teč­ni­lo v pátek 14. květ­na 1965 v nově ote­vře­ném pano­ra­ma­tic­kém kině Dukla v Bratislavě, kde ho jen do kon­ce srp­na 1965 zhlédlo téměř 140.000 divá­ků [5]. Do kon­ce roku 1965 se cel­ko­vý počet zvý­šil na 186.000 divá­ků [2]. Vzhledem k tomu, že na Slovensku byla v obě­hu pou­ze jed­na kopie, je to krás­né čís­lo.

Pokud jde o čes­ká kina, tak prv­ní před­sta­ve­ní fil­mu Old Shatterhand se usku­teč­ni­lo v pátek 24. září 1965 v ost­rav­ském kině Vesmír, kte­ré v ten­to den slav­nost­ně zahá­ji­lo svou čin­nost jako tepr­ve tře­tí pano­ra­ma­tic­ké kino v repub­li­ce [6]. Jen do kon­ce roku 1965 tam zhlédlo Old Shatterhanda oko­lo 144.000 návštěv­ní­ků [2]. Od 28. led­na do 21. čer­ven­ce 1966 byl Old Shatterhand pro­mí­tán v brněn­ském 70mm kině Jadran a od 19. květ­na do 23. říj­na 1966 běžel v rám­ci praž­ské pre­mi­é­ry v 70mm kině PKOJF (Park kul­tu­ry a odde­chu Julia Fučíka). Začátkem pro­sin­ce se Old Shatterhanda dočka­li i návštěv­ní­ci nové­ho pano­ra­ma­tic­ké­ho kina Jas v Pardubicích. Zřejmě již v prů­bě­hu roku 1966 se dosta­ly do obě­hu také 35mm kopie s dabin­gem, ale kdy a kde se tak sta­lo popr­vé, se nám bohu­žel nepo­da­ři­lo dohle­dat. Jisté je pou­ze to, že v letech 1965-1970 si Old Shatterhanda nene­cha­lo ujít 3.451.400 čes­kých a 1.186.200 slo­ven­ských divá­ků [3].

K fil­mu Old Shatterhand se váže ješ­tě jed­na drob­ná zají­ma­vost: dne 3. lis­to­pa­du 1964 zahá­ji­lo stá­lý pro­voz brněn­ské kino Jadran, vůbec prv­ní 70mm kino v celém Československu. V rám­ci 2. roč­ní­ku mezi­ná­rod­ní­ho fil­mo­vé­ho veletr­hu Filmfórum mělo ten den na pro­gra­mu ukáz­ky ze 70mm kopií fil­mů Old Shatterhand, Kleopatra či Královna ze Sáby [6]. Všechny fil­my běže­ly v původ­ním zně­ní a bez titul­ků, pro­to­že o jejich náku­pu roz­hod­la výbě­ro­vá komi­se tepr­ve den před tím­to ukáz­ko­vým pro­mí­tá­ním.

Celostátní pre­mi­é­ra posled­ní­ho dílu tri­lo­gie Vinnetou, nazva­ná Vinnetou - Poslední výstřel, byla sta­no­ve­na na 21. dub­na 1967. První před­sta­ve­ní se usku­teč­ni­lo zřej­mě v par­du­bic­kém kině Dukla, kde byl sní­mek pro­mí­tán již od 7. dub­na 1967. O týden poz­dě­ji byl také na pro­gra­mu plzeň­ské­ho kina Hvězda. Pražská pre­mi­é­ra pro­běh­la až v den plá­no­va­né celo­stát­ní pre­mi­é­ry, tedy 21. dub­na 1967 v kině 64 U Hradeb, kde film běžel tra­dič­ně po dobu tří týd­nů. Další pre­mi­é­ry pro­běh­ly téhož dne také v mla­do­bo­leslav­ském kině Oko nebo v čes­ko­bu­dě­jo­vic­kém kině Kotva. Dne 5. květ­na se tře­tí­ho dílu Vinnetoua dočka­li také návštěv­ní­ci brněn­ských kin Moskva, Lípa a Letní kino - Leninova, v nichž sní­mek běžel pod původ­ně zamýš­le­ným názvem Vinnetouova smrt. Od 4. čer­ven­ce 1967 pokra­čo­va­lo praž­ské pre­mi­é­ro­vé pro­mí­tá­ní v kině Blaník, kde byl sní­mek na pro­gra­mu více než pět týd­nů. Od pre­mi­é­ry v dub­nu 1967 do kon­ce roku 1970 zhlédlo film 3.316.400 čes­kých a 1.155.000 slo­ven­ských divá­ků [3].

Poslední fil­mo­vou may­ov­kou, kte­rá byla pro­mí­tá­na v našich kinech v šede­sá­tých letech, je poně­kud nety­pic­ký sní­mek Poklad Inků. Film má naroz­díl od jiných may­o­vek neo­me­ze­ný mono­pol, pro­to­že se na jeho výro­bě podí­le­la bul­har­ská kine­ma­to­gra­fie, s níž byla uza­vře­na doho­da o neo­me­ze­ném pro­mí­tá­ní jejích fil­mů. Celostátní pre­mi­é­ra byla naplá­no­vá­na na 15. pro­sin­ce 1967. S uve­de­ním fil­mu do kin se asi pří­liš nepo­spí­cha­lo, neboť prv­ní před­sta­ve­ní se prav­dě­po­dob­ně kona­lo až v den celo­stát­ní pre­mi­é­ry, a to např. v kla­den­ském kině Svět. Pražská pre­mi­é­ra se usku­teč­ni­la o dva dny poz­dě­ji v kině 64 U Hradeb, kde byl Poklad Inků na pro­gra­mu pou­ze jeden a půl týd­ne. Od 5. led­na 1968 pokra­čo­va­lo praž­ské pre­mi­é­ro­vé pro­mí­tá­ní v kině Městské knihov­ny, kde sní­mek běžel dal­ší dva týd­ny. Údaje o návštěv­nos­ti bohu­žel nemá­me k dis­po­zi­ci.

V letech 1972-1974 byly fil­mo­vé may­ov­ky uvol­ně­ny také pro dět­ská před­sta­ve­ní za vstup­né 2 a 4 Kčs a do znač­né míry se vyu­ží­va­ly i v rám­ci škol­ních před­sta­ve­ní. Monopol k pro­mí­tá­ní základ­ní pěti­ce vin­ne­tou­o­vek kon­čil 6. pro­sin­ce 1974.

Poznámky:

Informace o ter­mí­nech pre­mi­ér pro léta 1964-1970 jsme čer­pa­li pře­de­vším z pro­gra­mů kin uve­de­ných v týde­ní­cích Literární novi­ny a Kulturní tvor­ba, kte­ré jsou archi­vo­vá­ny v knihov­ně NFA. Informace o ter­mí­nech pre­mi­ér pro léta 1976-1982 jsme čer­pa­li z pro­gra­mů kin uve­de­ných v měsíč­ní­ku Přehled kul­tur­ních pořa­dů v Praze a v týde­ní­ku Zpravodaj čes­ko­slo­ven­ské­ho fil­mu.

[1] Film a doba : měsíč­ník pro fil­mo­vou kul­tu­ru. 1967, roč. 13, č. 3, s. 154.
[2] HAVELKA, Jiří. Čs. fil­mo­vé hos­po­dář­ství : 1961-1965. Praha : Československý fil­mo­vý ústav, 1975. Kapitola - Ústřední půj­čov­na fil­mů, s. 255-324. -- Konkrétní záznam na s. 298.
[3] HAVELKA, Jiří. Čs. fil­mo­vé hos­po­dář­ství : 1966-1970. Praha : Československý fil­mo­vý ústav, 1976. Kapitola - Ústřední půj­čov­na fil­mů, s. 263-341. -- Konkrétní záznam na s. 309.
[4] Filmové infor­ma­ce. 1965, roč. 16, č. 25, s. 1.
[5] Filmové infor­ma­ce. 1965, roč. 16, č. 37, s. 3.
[6] HAVELKA, Jiří. Čs. fil­mo­vé hos­po­dář­ství : 1961-1965. Praha : Československý fil­mo­vý ústav, 1975. Kapitola - Ústřední půj­čov­na fil­mů, s. 255-324. -- Konkrétní záznam na s. 315.
[7] Film a doba : měsíč­ník pro fil­mo­vou kul­tu­ru. 1989, roč. 35, č. 6, s. 321.
Informace o tech­nic­kém sta­vu kopií, vstup­ném, roz­dě­le­ní fil­mů do kate­go­rií apod. posky­tl - Pavol Tomašovský, býva­lý zaměst­na­nec růz­ných orga­ni­za­cí někdej­ší­ho Československého stát­ní­ho fil­mu. Publikováno 5.3. 2009, aktu­a­li­zo­vá­no 20. září 2012.