Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...
Frida je místy poetický, místy tragický, většinou hraný, ale chvílemi i animovaný film, v němž sledujeme osudy mexické malířky první poloviny 20. století Fridy Kahlo od jejího dívčího věku až do smrti.
Frida (Salma Hayek) jako mladé děvče utrpí při havárii autobusu vážná zranění páteře, díky nimž se ocitne na dlouhou dobu v sádrovém korzetu a nemůže se hnout z postele. Pro krácení dlouhé chvíle maluje. Její obrazy jsou velmi zvláštní, na mnoha z nich se objevuje ona sama, často jsou to koláže, v nichž se odráží momentální Fridiny pocity a zážitky. S jejími obrazy se ve filmu setkáme hojně, přičemž malby často ožívají a film se tak dostává do své animované podoby. To z něj z pouhého vyprávění dělá poněkud „umělecký“ film. A ačkoli tento žánr nepatří k mým oblíbeným, ve Fridě mi to nevadilo.
Klíčovým prvkem nejen filmu ale hlavně Fridina života je její vztah s manželem Diegem Riverou (Alfred Molina), se kterým se seznámí ještě jako mladá školačka, a kterého si o pár let později vezme. Jejich vztah je zprvu hlavně profesionální, neboť Diego je uznávaný malíř nástěnných fresek, který Fridě pomáhá v jejích malířských začátcích. Do manželství Frida později vstupuje s vědomím, že Diego je nenapravitelný děvkař, což ji hodně ničí, ale přesto s jistou přestávkou s Diegem vydrží 25 let, až do své smrti.
Hlavním tématem filmu ani tak není sledování vývoje Fridiny malířské kariéry (mimochodem uznání svého umění v rodné zemi se dočká až krátce před smrtí), jako spíše jijích životních trampot. Její jižansky bodrá nátura, díky níž čelí manželovým nevěrám, politickým problémům i trvalým následkům svého zranění. Místy si člověk říká, že to snad ani není ženská, což se zvlášť vnucuje při některých jejích lehce lesbických scénách.
Pokud tedy momentálně Fridu nedávají v kinech, vřele doporučuji si Film půjčit na DVD nebo na kazetě a připravit se na nevšední zážitek.
(4,91 z 5)