Návrat Shreka (Shrek Třetí): Když zlobři dospívají a král se stává otcem

Photo © DreamWorks

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Shrek je už bez­má­la legen­dou, asi bys­te dnes těž­ko hle­da­li něko­ho, kdo by toho­to na povrch drs­né­ho, ale uvnitř hod­né­ho a milu­jí­cí­ho zlo­b­ra neznal. Může za to jed­nak bra­vur­ně zvlád­nu­tá reklam­ní kam­paň, ale pře­de­vším dva vyni­ka­jí­cí ani­mo­va­né fil­my s Shrekem v hlav­ní roli. A pro­to­že mar­ke­tingo­vý zákon velí ždí­mat doj­nou krá­vu, dokud to jen tro­chu jde, setká­vá­me se se zlo­b­rem a dal­ší­mi posta­vič­ka­mi potře­tí. Už víme, že zlobři jsou jako cibu­le, že zakle­té prin­cez­ny mohou být krás­né roz­lič­ným způ­so­bem, že otrav­ných mlu­ví­cích zví­řat není nikdy dost a že víly kmo­t­řič­ky nemu­sí být vždyc­ky dob­ré. Nyní při­chá­zí čas, abychom zjis­ti­li, jak jsou na tom zlobři s vlád­nu­tím a s otcov­stvím.

Třetí díl Shreka ztra­til hod­ně ze své­ho nad­hle­du i leh­kos­ti, jak je znát již ze samot­né­ho pří­bě­hu. Ten se odví­jí od smr­ti krá­le Harolda, kte­rá vede k tomu, že se Shrek a Fiona musí ujmout vla­dař­ských povin­nos­tí. Protože jim to ale není po chu­ti, vydá­vá se Shrek s věr­ným dopro­vo­dem Oslíka a Kocoura hle­dat dal­ší­ho násled­ní­ka trů­nu – puber­ťá­ka a soci­ál­ní­ho out­si­de­ra Artuše, jemuž vidi­na zod­po­věd­nos­ti nut­né ke kra­lo­vá­ní brzy kalí počá­teč­ní radost z vlast­ní důle­ži­tos­ti. Vedle toho se tu ješ­tě roz­ví­jí otáz­ka Fionina těho­ten­ství, kte­rá navo­zu­je Shrekovi noč­ní můry, v nichž ho napří­klad jed­no zlobřát­ko oho­dí vodo­pá­dem zvrat­ků.

Shrek Třetí je tedy pře­de­vším o zod­po­věd­nos­ti, o tom, jak ji musí­me při­jmout, i když máme strach a tak dále. Celý ten­to mra­vou­č­ný kon­text je tady bohu­žel až pří­liš oka­tý (jis­tě, ve všech ani­má­cích jsou výchov­ná posel­ství, důle­ži­té je ale umět je chytře zakrýt a pou­čo­vat jak­si nená­sil­ně). Film kvů­li tomu (a taky kvů­li jis­té degra­da­ci humo­ru) půso­bí již pří­liš dět­sky. Zdá se, že se tvůr­ci zača­li zamě­řo­vat na mno­hem mlad­ší pub­li­kum než tomu bylo u před­chá­ze­jí­cích dílů. Notně uby­lo inte­li­gent­ní­ho humo­ru, fil­mo­vých cita­cí a paro­dií, ale zato při­by­lo jed­no­du­chých gagů a dětin­ských vtíp­ků. Nutno však podotknout, že tato stra­te­gie v jis­tém smys­lu zabí­rá. Shrek sice ztrá­cí své dospě­lé pří­z­niv­ce, ale zís­ká­vá spous­tu dět­ských fanouš­ků, kte­ří si na rodi­čích vypro­sí lís­tek do kina a navíc utra­tí ješ­tě za pop­corn a colu. Skladba divá­ků v kině v den pre­mi­é­ry tomu­to tren­du také přes­ně odpo­ví­da­la. Kino bylo nabi­té dět­mi, kte­ré se smá­ly laci­něj­ším fór­kům (ale chví­le­mi se už také nudi­ly) a ved­le toho zde bylo něko­lik nepří­liš nad­še­ných rodi­čů, kte­ří povět­ši­nou nechá­va­li bez ode­zvy i ty osa­mo­ce­né vti­py smě­řo­va­né na dospě­lej­ší pub­li­kum (Paroubshrek, Perníčkovo krko­lom­né nelha­ní).

Film už také nepři­ná­ší nic nové­ho, naroz­díl od svých před­chůd­ců se nemů­že pochlu­bit ničím ori­gi­nál­ním. Shrek Třetí pou­ze vyu­ží­vá již vybu­do­va­né­ho svě­ta a vklá­dá do něj nepří­liš zají­ma­vou dějo­vou kost­ru. Prakticky jedi­ným novým prv­kem je tu pohád­ko­vá ško­la, ale její poten­ci­ál zůstá­vá trestu­hod­ně nevy­u­žit. Také s posta­va­mi je tro­chu kříž, před­cho­zí cha­rak­te­ry pocho­pi­tel­ně zůstá­va­jí, avšak mnoh­dy se jejich lesk ztrá­cí. Dokonce ani výmě­na těl mezi Oslíkem a Kocourem nepři­ná­ší nic úchvat­né­ho a Shreka už také nikdo nepro­ná­sle­du­je s vidle­mi (hláš­ka „To je ale ksicht!“ pří­liš neob­sto­jí). Nové posta­vy pak nema­jí sílu dosta­teč­ně zaujmout, zatím­co dvoj­ka při­ved­la na svět­lo boží sym­pa­tic­ké­ho Kocoura v botách a ukáz­ko­vé zápo­rá­ky prin­ce Krasoně s vílou Kmotřičkou, troj­ka nabí­zí pou­ze vzdo­ro­vi­té­ho, ale brzy napra­ve­né­ho Artuše a roz­pa­či­tě poma­te­né­ho Merlina. Vcelku zají­ma­vým nápa­dem je napro­ti tomu ali­an­ce pohád­ko­vých postav, kte­ré ve svých pří­bě­zích pro­hrá­ly a nyní chtě­jí pod Krasoňovým vede­ním zís­kat vlá­du. Jejich akce je však pří­liš krát­ká, brzy při­chá­zí uvě­do­mě­ní a napra­ve­ní a Shrek Třetí tak vlast­ně postrá­dá něja­ké to pořád­né bom­bas­tic­ké finá­le.

Verdikt: Shrek ztra­til své jedi­neč­né kouz­lo a pro­mě­nil se v jed­no­du­chou podí­va­nou pro děti, kte­rá už dospě­lým nemá veskr­ze co nabíd­nout. Není to vylo­že­ně špat­ný film, ale lať­ka je tady pros­tě pří­liš vyso­ko a ta se s cha­bým mra­vou­č­ným pří­bě­hem a čas­to neú­nos­ně nata­ho­va­ným dětin­ským humo­rem zkrát­ka pře­sko­čit nedá.

Hodnocení: 3/5