Já, Olga Hepnarová - Poslední popravená žena v ČSSR

Hodnocení článku
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehod­no­ce­no)
Loading...
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Prügelknabe to nemá v živo­tě leh­ké a když se v téhle roli člo­věk doslo­va zabyd­lí, tak se z ní těž­ko dosta­ne. Olga Hepnarová si jako Prügelknabe – otlou­ká­nek při­pa­dá a jedi­ným mís­tem, kde doká­že vydr­žet, je cha­ta, kam nikdo necho­dí. Samota může být pří­jem­ná, ale nemu­sí být dob­ré řeše­ní. Olga do samo­ty utí­ká a čeká, že se něco změ­ní. Co se jí děje v hla­vě, to nemá nikdo ani potu­chy a neví to ani ona sama. Prázdnota dává myš­len­kám pro­stor bez regu­la­ce. A když se Olga roz­hod­ně k radi­kál­ní změ­ně, pak je to ces­ta s trva­lou koneč­nou sta­ni­cí. Stane se posled­ní popra­ve­nou ženou v Československu.

Olga01Námět k fil­mu napsal Roman Cílek a na scé­ná­ři pra­co­va­la dvo­ji­ce Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Příběh Olgy Hepnarové se ode­hrá­vá na kon­ci šede­sá­tých a začát­kem sedm­de­sá­tých let minu­lé­ho sto­le­tí. Do její­ho živo­ta neza­sa­hu­je teh­dej­ší atmo­sfé­ra ve spo­leč­nos­ti a poli­tic­ké změ­ny. Její pro­blémy jsou osob­ní a sou­vi­sí s jejím vzta­hem k lidem kolem ní. Psychické pro­blémy, kte­ré má, nedo­ká­že nikdo v jejím oko­lí dob­ře odhad­nout ani řešit. Dospívání bývá sice obdo­bí vzdo­ru vůči dospě­lé gene­ra­ci, ale Olga měla pro­blé­mů více. Patřila mezi ně i nevy­hra­ně­ná sexu­ál­ní ori­en­ta­ce a obtíž­né při­je­tí sama sebe. Ve dva­a­dva­ce­ti letech se Olga roz­hod­la k činu, kte­rý šoko­val veřej­nos­ti i léka­ře. Tomáš Weinreb se s pří­bě­hem Olgy setkal při natá­če­ní stu­dent­ské­ho fil­mu Všechno je sračka(2009), kte­rý doku­men­tu­je oso­bi­té názo­ry na život Miroslava Davida, býva­lé­ho milen­ce Olgy. Tentokrát je fil­mo­vý pří­běh věno­ván pře­de­vším Olze a sle­du­je její pří­stup k živo­tu a lidem sle­do­vá­ním její­ho cho­vá­ní a pre­zen­ta­cí názo­rů včet­ně dopi­su léka­ři i čás­ti její­ho vystou­pe­ní u soud­ní­ho jed­ná­ní.

Olga02Tvůrci při­pra­vi­li scé­nář a také film reží­ro­va­li. Jednotlivé scé­ny zob­ra­zu­jí výraz­né situ­a­ce v obdo­bí dospí­vá­ní a chví­le, kdy se Olga od lidí sama izo­lu­je a utí­ká do samo­ty. To dalo vel­ký pro­stor pro její před­sta­vi­tel­ku, pol­skou hereč­ku Michalinu Olszańskou. Její posta­va se plou­ží téměř ve všech scé­nách v apa­tii nebo v nejis­to­tě, nebo jen zírá do neu­r­či­ta. Tvář bez emo­cí jen zříd­ka uka­zu­je názna­ky něja­ké změ­ny. Výbuchy nekon­t­ro­lo­va­né­ho vzte­ku pak při­chá­ze­jí zce­la neče­ka­ně. Hlavní posta­va je sle­do­vá­na kame­rou a film půso­bí téměř jako doku­ment. Časový sled  je zacho­ván, ale scé­ny pří­mo na sebe občas nena­va­zu­jí. Na vní­má­ní cel­ku to však nemá vliv, pro­to­že kaž­dá situ­a­ce je něčím zají­ma­vá nebo pro­vo­ku­je a sou­čas­ně se tak naba­lu­je sled obra­zů, ze kte­rých čiší nejis­to­ta, nezá­jem, apa­tie i ztlu­me­ný vztek. Postava Olgy je stře­dem pozor­nos­ti kame­ry a dal­ší posta­vy do její­ho svě­ta prů­běž­né vstu­pu­jí. Komplikované vzta­hy v rodi­ně pre­zen­tu­je cito­vě chlad­ná mat­ka (Klára Melíšková), kte­rá doká­že dce­ru záso­bo­vat léky, ale nedo­ká­že roz­po­znat její psy­chic­ké potí­že. Komplikované cito­vé vaz­by pre­zen­tu­je Miroslav (Martin Pechlát) a lesbic­ká pří­tel­ky­ně Jitka (Marika Šoposká). Režiséři zvo­li­li pro pre­zen­ta­ci těch­to vzta­hů roz­díl­né pro­střed­ky a zvý­raz­ni­li hlav­ně lesbic­kou scé­ny Olgy a Jitky. Detailně nechá­va­jí kame­ru sle­do­vat obě žen­ské posta­vy v intim­ní situ­a­ci a pro pří­pra­vu spo­leč­né­ho noco­vá­ní Miroslava a Olgy je určen stan kde­si v pří­ro­dě. Z nepo­cho­pi­tel­ných důvo­dů stan sta­ví v deš­ti a scé­na vypa­dá jako paro­die na Pata a Mata. Jinak jsou ostat­ní scé­ny nato­če­né vel­mi stro­ze a věc­ně. Většinou se jed­ná o základ­ní pohled na situ­a­ci, pak pad­ne něko­lik slov a někdy ani to ne. Strohost v tex­tu však kore­spon­du­je s cel­ko­vým čer­no­bí­lým poje­tím fil­mu a celek půso­bí výraz­ně depre­siv­ně.

Olga03Líbilo se mi, že film nehod­no­tí a nechá pří­běh půso­bit svou syro­vos­tí. Také oce­ňu­ji, že se auto­ři sna­ži­li držet zná­mých fak­tů a zby­teč­ně do pří­bě­hu nevsou­va­li dal­ší posta­vy. Námět i jeho fil­mo­vé zpra­co­vá­ní spo­lu vytvá­ří půso­bi­vé dílo, kte­ré pro­vo­ku­je k zamyš­le­ní. Je ale pro­blém, nad čím a jakým smě­rem se pře­mýš­le­ní bude ubí­rat.  Za herec­ký výkon chvá­lím Michalinu Olszańskou, Mariku Šoposkou a Kláru Melíškovou.

Nedoporučuji film lidem psy­chic­ky labil­ním, pro­to­že jim roz­hod­ně nepo­mů­že k dob­ré nála­dě.

Hodnocení: 70 %


Podívejte se na hod­no­ce­ní Já, Olga Hepnarová na Kinoboxu.
Vlny – historické drama z období okupace –  75 %
21. dubna 2025Vlny – historické drama z období okupace – 75 %Vlny (2024) jsou v pořadí již třetím režijním počinem mladého (38 let), ale přesto nadějného herce, scénáristy a režiséra Jiřího Mádla, který již odrostl svým pubertálním rolím rafťáka či snowborďáka. Žánrově se jedná o historické drama…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Konečně dobrý teenage film? - High School Heist
21. května 2025Konečně dobrý teenage film? - High School HeistJestli je v české kinematografii jeden žánr, který tu soustavně v kvalitní podobě chybí, jsou to filmy pro teenagery. Je to pravděpodobně především pro to, že se do takovýchto filmů častou pouštějí režiséři, kteří již dávno tento věk…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Rok vdovy vstupuje do kin
10. října 2024Rok vdovy vstupuje do kinDnes do kin vstupuje nový český snímek Rok vdovy. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi se točí okolo tlumočnice Petry, která se musí smířit s tím, že se z ní ve čtyřiceti letech stane vdova. V hlavní roli…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Viděl jsem Vlny, měli byste taky?
16. července 2024Viděl jsem Vlny, měli byste taky?Jestli se o nějakém filmu na KVIFFu nesly téměř až magické zvěsti, byly to rozhodně Vlny. I proto bylo možné jen pár dní po světové premiéře vidět na pokladnách cedule, které dopředu upozorňovaly na to, že…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Anthropoid: precizní historické drama navzdory anglické pseudovýslovnosti českých jmen
24. května 2024Anthropoid: precizní historické drama navzdory anglické pseudovýslovnosti českých jmen[caption id="" align="alignright" width="400"] Photo © Bleeker Street Media / James Lisle[/caption] České dějiny nejsou zrovna tradičním zdrojem látek pro americké a britské filmy. Proto potěší, když se v koprodukci zahraniční tvůrci rozhodnou zpracovat některý z…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Krvavý Johann – Recenze – 20 %
11. ledna 2024Krvavý Johann – Recenze – 20 %Český fantasy horor Krvavý Johann je lacinou brakovou podívanou, jehož tvůrci jsou žánrovými fanoušky, kteří mají v oblibě nízkorozpočtové hororové komedie a krvavé splattery z 80. let a rozhodli se natočit něco podobného v českých reáliích. Režisérem a scenáristou…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Dvě slova jako klíč – Recenze – 30 %
27. července 2023Dvě slova jako klíč – Recenze – 30 %České drama Dvě slova jako klíč je filmem režiséra a scenáristy Dana Svátka, který jej natočil podle stejnojmenného románu spisovatele Josefa Formánka. Na základě jiného románu od téhož autora přitom Dan Svátek realizoval v roce 2018 už…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Štěstí
6. září 2022Štěstí[caption id="" align="alignright" width="200"] Photo © Bontonfilm[/caption] Film  režiséra Bohdana Slámy ŠTĚSTÍ je dojemným příběhem o křehkém vztahu dvou mladých lidí, jenž postupně přeroste v opravdovou lásku. Herecké obsazení i atmosféra filmu navazuje na Slámův úspěšný…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Lidice
25. května 2022LidiceObtížně se mi hledá téma, které by bylo méně vděčné pro filmové zpracování, než je téma Lidic, vesnice, která se stala symbolem nacistického teroru. Ne snad proto, že by nebylo možné na tomto tématu vystavět poutavý…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
Princezna zakletá v čase – Recenze – 70%
30. dubna 2021Princezna zakletá v čase – Recenze – 70%Po přehlídce několika fádních a omšelých pohádek v posledních mnoha letech, trpících nezábavným a hloupým dějem, neživotnými postavami a nesoudržným fikčním světem, představuje pohádka režiséra a scenáristy Petra Kubíka Princezna zakletá v čase velmi příjemnou a vítanou…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Odebírat
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
MildaS

Zlí jazy­ko­vé tvr­dí, že Olga Hepnarová neby­la popra­ve­na, ale že roz­věd­ka zne­u­ži­la její mánii vraž­dit lidi. Udělali z ní „bru­tál­ní Nikitu“

Brunensis

Nad pří­bě­hem Olgy Hepnarové se dodnes vzná­ší mno­ho otaz­ní­ků, sám film je dob­ře pro­ve­de­ným násti­nem pří­bě­hu, vel­mi vhod­ným dopl­ně­ním infor­ma­cí je zmí­ně­ná kni­ha Romana Cílka, dále spe­ci­a­li­zo­va­ný web (ve více­ro jazy­cích), pro­fil na Facebooku, zají­ma­vé jsou zahra­nič­ní ohla­sy na film. K hlav­ním pochyb­nos­tem pat­ří pro­ces­ní úko­ny kolem vypra­co­vá­ní zna­lec­kých posud­ků z obo­rů psy­cho­lo­gie a psy­chi­atrie, za spor­nou bývá ozna­čo­vá­na jejich nezá­vis­lost. Mnohá zkla­má­ní údaj­ně vyjá­d­řil obháj­ce, pro­ble­ma­tic­ká je též osob­nost­ní iden­ti­ta, kdy sice byla odsou­ze­na Hepnarová, ale poz­dě­ji (před popra­vou) se pro­je­vo­va­la jako Winiferová.