Od této publikace jsem očekávala mnoho. Její název slibuje rady pro rodiče dětí od 2 do 18. Aby nám důvěřovaly, svěřovaly se a přijaly naši pomoc či radu, což je snem většiny z nás.
Komunikace s potomky není jednoduchá, v tom mi dají všichni zapravdu. Jelikož se jedná o druhé rozšířené vydání, je jasné, že je o dané téma velký zájem.
Zaradovala jsem se, konečně návod pro rodiče, prarodiče, učitele i vychovatele. Text je obsáhlý, v sedmi kapitolách se věnuje dětským pocitům, radí, jak dosáhnout spolupráce, jak pokárat, ale netrestat, podporovat samostatnost, jak chválit nebo jak osvobodit děti z jejich role. Je hezké, že autoři po třiceti letech první vydání aktualizují, takže by brožura měla být upravena s ohledem na dnešní potřeby.
Přestože se tam objevují dobré postřehy a připomínky, knížka mě celkově zklamala. Dnešní učitelé, vychovatelé a rodiče nemají čas přemýšlet tak důsledně o každé větě, kterou svým žákům či ratolestem oznámí, a některé formulace v modelových situacích působí až komicky. Uvedu příklad: Malý syn řekne matce, že chce své křupavé tyčinky. Nejprve je tu uveden příklad chybného řešení, kdy mu máma odpoví, že doma žádné nemají, a nabídne mu sušenky. Syn sebou praští o zem a ona mu vyčítá, že se chová jako mimino. Tuto situaci všichni dobře známe. Dále tvůrci popisují dle nich správné řešení, kdy máme splnit chlapcovo přání v představách, tedy tak, že prohlásíme: „Kéž bych ty tyčinky doma měla. Vidím, jak moc by sis je přál. Kdybych tak měla kouzelnou moc a mohla ti přičarovat nějakou velkou krabici. Možná by sis dal nějaké sušenky.“ Načež dítko radostně souhlasí. Ale děti nejsou hloupé, mě osobně by tato reakce matky už v mém dětském věku velmi popudila.
Kniha obsahuje množství obrázků, které znázorňují modelové situace. Avšak výsledky takovéhoto typu komunikace jsou přinejmenším sporné. Záměr pisatelů je chvályhodný, ale nemyslím si, že jejich metoda platí na všechny bez rozdílu, přestože jsou zde uvedeny zkušenosti rodičů, kteří byli s tímto návodem spokojeni.
Podle mne tato brožura není vhodná pro Českou republiku, je psána pro jiné prostředí, konkrétně Ameriku v roce 1980. Celkově mi zkrátka nevyhovuje, přestože s výchovou a vzděláváním zkušenosti mám. Ostatním se však osvědčit může, proto je nejlepší dané techniky vyzkoušet v praxi.
Autor: Adele Faber, Elaine Mazlish
Název: Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly
Nakladatelství: CPress ve společnosti Albatros Media a. s.
Žánr: psychologie pro každého
pro rodiče - ostatní
výchovní rádci
Jazyk: čeština
Původní název: How to Talk so Kids Will Listen and Listen so Kids Will Talk_2E.
Původní jazyk: angličtina
Překladatel: Eva Kadlecová
Počet stran: 268
EAN: 9788026451341
Datum vydání: 08.04.2024
Věk: od18
Formát: 167x225 mm
Hmotnost: 0,465
Typ: Kniha
Vazba: brožovaná lepená
Hodnocení: 50 %
Nejnovější komentáře