(zatím nehodnoceno)
Loading...Syn prvního československého prezidenta T.G. Masaryka, diplomat a politik. Byl vyslancem Československé republiky v Londýně, ministrem zahraničí v londýnské exilové vládě během 2. světové války, i ve třech poválečných vládách. Do diplomatických služeb vstoupil po ustavení nové republiky v roce 1919 setrval zde, s krátkým přerušením, až do své smrti.
Jeho život ukončil tragický pád z okna koupelny jeho bytu v Černínském paláci v noci z 9. na 10. března 1948. Masarykova smrt a její okolnosti nebyly nikdy spolehlivě objasněny.
Veselý Jan
V životě Jana Masaryka se střetávaly dvě cesty. Pozice bohéma, který miloval ženy, hudbu a vedl trochu extravagantní život a který byl protipólem jeho diplomatické dráhy. Historikové se shodují na tom, že Jan Masaryk byl ve dvacátých letech vídán v řadě nočních podniků, kde „…patřil k těm, kteří nechávali v separé stoupat sekt v sladkých fontánách…“ Zatímco jeho otec, T.G.M. byl vnímán jako ušlechtilý puritán, jeho synovi se přezdívalo „Veselý Jan.“
Kniha Pavla Kosatíka a Michala Koláře například uvádí tuto citaci: „Nevycházel jsem z úžasu,“ vzpomínal později John O. Crane, „když jsem viděl, kolik toho (Masaryk, pozn. aut.) dokázal vypít za jediný večer nebo kolik večerů po sobě, aniž si pokazil svůj elegantní vzhled anebo aniž se mu zkalil normálně jasný, pronikavý pohled jeho očí.“
Vztah k otci
Nejsilnější citové pouto v životě Jana Masaryka a zároveň jednotící princip tohoto života představoval jeho poměr k otci. Otec byl až do své smrti hlavním měřítkem synových činů; vzpomínka na to, jak se choval, a představa, jak by případně dal jednal
na jeho místě, byla také později jedním ze základních stavebních kamenů synovy osobnosti – uvádí se v knize Jan Masaryk -pravdivý příběh a autoři pokračují. Pro Jana Masaryka se původně jednolitý obraz otce po 28. říjnu 1918 rozdvojil: k „tatovi“-hlavě rodiny přibyl i „tata“ -vůdce státu. Tento stát byl výsledkem tatovy píle a nadání – do budoucnosti však také polem neoraným, jež tedy bylo podle masarykovských ideálů třeba zvelebit. Komplikovaný vztah k otci ilustrují Kosatík s Kolářem ve své knize řadou příkladů: Měli k sobě blízko, zároveň však mezi nimi dal ležela hranice, o níž oba věděli, že je nepřekročitelná. Vytvořil ji otec, už kdysi dávno, a udělal to zřejmě neúmyslně, tak jako bylo jeho stylem udržovat si vzdálenost od kohokoliv. Podstatu možná ilustruje historka, kterou mezi jinými jezdeckými příhodami z lánského zámku vyprávěl sám Jan Masaryk: „Často, když jsem s ním jel a náhle se objevil široký příkop, zpomalil jsem svého koně doufaje, že otec příkop objede. Bez výjimky přeskočil a s úsměvem mírně opovržlivým se podíval na svého opatrného syna…“ Bylo to jemné, nikdy nevyslovené, ale o to jasnější. A nebylo to určeno výlučně synovi; stejný pocit nadřazenosti prezident dával najevo i ostatním lidem ze svého okolí. Jan Masaryk nebyl tak schopný jako jeho otec, skoro v ničem; otec to věděl a Jan věděl, že otec to ví. A občas se otec zachoval tak, aby tuto skutečnost jemně připomněl; láska k synovi tento jeho sklon nikdy úplně neobsáhla.
Jan Masaryk a ženy
Zatímco první a jedinou Masarykovu oficiální manželku Frances Crane-Leatherbeeové ve filmu neuvidíme, jeho osudovou lásku Marcii Davenportovou ano. Znovu si bereme na pomoc historika Pavla Kosatíka, který uvádí: S Frances se Jan Masaryk seznámil na jaře 1921 v Praze. Frances byla dcerou amerického miliardáře a filantropa Charlese Cranea, který mj. po léta podporoval zahraniční činnost T. G. Masaryka, v roce 1918 pomohl zorganizovat jeho klíčové setkání s prezidentem USA
Wilsonem atd. Frances přijela do Prahy navštívit své bratry; oba v československé republice působili ve vlivných pozicích: John Crane jako americký vyslanec, Richard coby tajemník prezidenta TGM.
Frances Craneová byla v době, kdy poznala Jana Masaryka, vdaná a se svým mužem podnikatelem vychovávali tři syny. Jan naléhal na to, aby se Frances rozvedla, ta se k tomu však odhodlala až po dvou a půl letech. Bojovala přitom s nepřízní ve své rodině (její vlivný otec se později od jejího sňatku s Janem Masarykem distancoval), ale i s nevelkými sympatiemi u T. G. Masaryka. Svatba se uskutečnila navzdory všem v prosinci 1924 v New Yorku, manželství však nakonec skončilo rozvodem v roce 1931.
Krach manželství na dlouhou dobu zbavil Jana touhy vztahově se vázat; o tom, že by se znovu oženil, začal uvažovat až po roce 1945, kdy se zamiloval do americké spisovatelky Marcii Davenportové.
Americká novinářka a spisovatelka Marcia Davenportová (1903-1996) byla poslední a patrně největší životní láskou Jana Masaryka. Už předtím, než se s ním poznala, platila za velkou přítelkyni Československa. Poprvé přijela do Prahy v roce 1930, když sbírala materiál pro životopis W. A. Mozarta. Později, zejména v letech 1945-1948, bývala v Praze častým návštěvníkem – a také osobním hostem tehdejšího čs. ministra zahraničí. Bydlela v bytě v Loretánské ulici, kousek od Černínského paláce, kde Jan Masaryk tehdy úřadoval. Největší slávu si v roce 1942 získala románem Údolí rozhodnutí, o tři roky později v Hollywoodu úspěšně zfilmovaným. Po celém světě byla hojně čtená také její memoárová kniha „Příliš silné na fantazii“, ve které mimo jiné podrobně vylíčila vztah s Janem Masarykem.
Oba je spojovalo mj. to, že pocházeli z hudbymilovných rodin: Jan zdědil po matce nadání klavíristy, Marcia byla dcerou slavné americké operní pěvkyně Almy Gluckové. Byl mezi nimi velký věkový rozdíl, Jan Masaryk byl o sedmnáct let starší.
Přesto se k ní choval důvěrněji než k většině svých předchozích žen. Na Marcii mu jistě imponovalo, že byla moderní a emancipovanou Američankou. Nezažil předtím mnoho žen, které k němu jenom nevzhlížely a s nimiž se mohl cítit jako rovný s rovným.
Bez ohledu na krizi, která v Československu propukla v únoru 1948, plánoval společnou budoucnost. Necelé dva týdny po puči, 7. března 1948, ji poslal do Londýna. Podle Davenportové proto, že ji chtěl brzy nato následovat a zahájit na Západě v pořadí už třetí čs. zahraniční odboj, tentokrát proti komunistům. A měl také v plánu se s ní v cizině oženit. Místo toho si však Marcia o pouhé tři dny později přečetla v novinách šokující zprávu, že Jan Masaryk v Praze za záhadných okolností zemřel. Davenportová byla až do smrti přesvědčena, že komunisté Jana Masaryka zavraždili.
Části seriálu: Masaryk
Nejnovější komentáře