Follett psal romány různé úrovně orientující se převážně na popis činností špiónů a jejich akcí, ale zjistil, že jen toto jej umělecky nesaturuje, takže si splnil svůj odvěký sen a sepsal rozsáhlý román (cca 1000 stran) o stavitelých středověkých katedrál.
Velká změna.
Nutno ale dodat, že Mr. Follett se s ní popasoval celkem dobře a román se mu v mých očích povedl. Příběh je náležitě napínavý, stránky veskrze čtivé a i ten popis stavby katedrál působí velmi věrohodně a nápaditě. Potud nemám s knihou žádných problémů, ty vyvstávají až posléze, kdy se mi začalo zdát, že „takhle nějak by to asi dříve nešlo“..., zkrátka a dobře, kniha se sice odehrává ve středověku, ale autor v ní mluví a myslí jazykem dneška (což je celkem očekávatelné, něco podobného postihuje podle mě odhadem 80% historických románů). Atmosféra hlubokého středověku se tedy každopádně nekoná, což je jen škoda. Zároveň ty postavy jsou na můj vkus možná až příliš černobílé a schematické.
Stejně tak jsem měl během čtení dost nutkavý pocit si myslet, že Follett rozepsal celkem ambiciozní dílo, ale moc nevěděl jak jej zakončit, takže se čtenář točí v různých peripetiích, které svoji konstrukcí spíše připomínají scénář k delšímu televiznímu seriálu (ano, vím, z Pilířů se seriál skutečně stal, neviděl jsem jej, ale podle mě se látka k tomuto formátu skvěle hodí).
Četbu jsem si nicméně užil, o tom žádná, dokonce jsem byl v pokušení se rovnou pustit do pokračování s názvem Na věky věků, což jsem nakonec odložil na neurčito..
