Hrdina komedie z úspěšné producentské stáje Juda Apatowa se vyrovnává se situací, která potkala nebo ještě potká mnoho z nás – dostal košem. A přes neradostné téma je to podívaná prosluněná letní atmosférou, odlehčená, po většinu času úsměvná, v lecčems mile originální a hlavně nekorektní.
Judd Apatow se stal synonymem pro moderní komedie. Jeho jméno je spojováno s taškařicemi, které se v mnohém liší od bezzubých, tradičních, nikoho neurážejících hollywoodských komediálních dílek. Apatow se ať už jako režisér, scénárista nebo producent podílí na filmech nešetřících sprostými slovy, obhroublým humorem a na americké poměry nečekaně explicitní nahotou. Tyto filmy pak ze stejných důvodů zaznamenávají úspěch především u mladší generace, za všechny jmenujme např. komedie točící se především kolem sexu (případně jeho následků) 40 let panic a Zbouchnutá nebo parodii na hudební biografie Walk Hard: The Deset Cox Story. V současnosti přichází pod Apatowovou producentskou záštitou do našich kin film Kopačky.
Zápletka Kopaček je zřejmá – Paul Bretter, muzikant, který se živí psaní hudby (tedy spíše temných a hrozivých tónů) pro kriminální seriál, právě dostal košem od své dlouholeté přítelkyně Sáry, hlavní hvězdy onoho seriálu. Po uslzeném teplákovém období se rozhodne zlepšit si náladu na Havaji, ale co čert nechtěl, prosluněná Havaj přilákala i Sáru a jejího nového přítele, excentrického zpěváka Aldouse. Začíná tedy nepříjemná konfrontace, do které však zasáhne i krásná recepční z hotelu.
Tato komedie je ze všech „apatowek“ asi nejmainstreamovější a možná proto vzbuzuje po většinu času lehký úsměv na rtech, ale za břicho se u ní popadá málokdo. Film působí příjemně pohodově, občas se objeví skvělé hlášky nebo dobře vypointované situace, ale na škodu je na komedii poněkud rozmáchlá stopáž, která se projevuje mírnou nesoudržností scének a protahovaným čekáním na konec. Také mi tu chybí něco, co by diváka „uzemnilo“, co by mu Kopačky uchovalo v paměti, např. nějaká výjimečně vydařená scéna, situace nebo nápad. Takhle se již druhý den vzpomínky zamlžují a film pomalu splývá s mnoha dalšími.
Přesto díky několika odlišnostem od šedivého průměru si vás Kopačky mohou solidně získat. První z nich je zmiňovaná nekorektnost, která je také důvodem pro omezenou přístupnost. Ve filmu se nešetří sprostými slovy, sexuálními scénami a otevřenou nahotou. Lze říci, že Jason Segel se pro hlavní roli zcela obnažil. Je to příjemně šokující, protože divák je zvyklý, že v určitých situacích se kamera zaměřuje pouze na části těla od pasu nahoru, případně záběr zcela končí, kdežto tady tomu tak není.
Dalším pozitivem je to, že Kopačkám se vzhledem k žánru poměrně daří vyhýbat šablonovitosti postav, kterou obvykle očekáváme. V průběhu filmu se ukáže, že hlavní hrdina není jenom superkladný dobrák, kterému ublížila bezcitná mrcha, stejně jako nový Sářin přítel není odporný zlovolný šmejd a zloděj přítelkyň, ale vyklube se z něj docela sympaťák.
Za zmínku stojí ještě herečtí představitelé. Ačkoli Russel Brand v roli Aldouse nebo Kristen Bell jako Sára (její postava navíc slouží jako zdroj četných narážek na filmové a seriálové prostředí) jsou fajn, hlavní tíha leží na představiteli hlavní role, Jasonu Segelovi. Nevím, zda je to tím, že ho mám ve značné oblibě díky seriálu How I Met Your Mother, ale připadá mi, že to hlavně on, kdo Kopačky táhne vzhůru. Ať už hystericky brečí nebo zpívá tesklivou píseň o Draculovi, získává sympatie na svou stranu a především díky němu chcete film sledovat až do konce.
Příjemná nekoretní komedie, která se liší od obvyklé hollywoodské produkce frekvencí sprostých slov, nahotou hlavního představitele a sympatickou nešablonovitostí postav. K tomu všemu pár vydařených hlášek a vtipných situací a o letní zábavu je postaráno. Navíc dokonalá reklama na dovolenou na Havaji.
Photo © Universal Pictures
Nejnovější komentáře