Létající Čestmír aneb Květiny a dětské sny

„Létající Čestmír léta tam a zpět
Já ho pode­zří­vám, že zná jiný svět“

Co nám reži­sér Václav Vorlíček nabí­dl ten­to­krát?

Fantazie pánů Vorlíčka a Macourka se ten­to­krát vyda­la do malé­ho měs­teč­ka za par­tou dětí a jejich uči­te­li a rodi­či. Co z toho bude za dob­ro­druž­ství?

Trnka a Modrý kámen

Čestmír Trnka je kluk jako ostat­ní. Akorát si občas doce­la rád vymýš­lí a obec­ně má buj­nou fan­ta­zii, kte­rou pou­ží­vá k růz­ným výmluvám. A jak se tak jed­nou vypra­vu­je do ško­ly, vez­me to zkrat­kou, pro­to­že by jinak při­šel poz­dě. Jak už to tak v pří­bě­zích bývá, kdo se vydá do nezná­ma, obvykle nara­zí na něco zají­ma­vé­ho.

Náš Čestmír nara­zí na mod­ré zábles­ky a kus zvlášt­ní­ho mod­ré­ho kame­ne. Ten se zvět­ší a chlap­ce vcuc­ne. Za moment ho zase vrá­tí, ale uvnitř kame­ne ply­ne čas jinak a Čestmír si při­ná­ší prv­ní semín­ka zvlášt­ních kvě­tin. Jednu, kte­rá dovo­lu­je létá­ní, dru­hou, po kte­ré se sta­ne na něja­ký čas dospě­lým.

Jeho his­tor­ce o mete­o­ri­tu samo­zřej­mě nikdo nevě­ří a i jeho kama­rá­di ho berou s vel­kou rezer­vou. Trnka je ale pře­svěd­čí a při­le­tí k nim domů. Trojlístek tak obje­vu­je nové mož­nos­ti a začí­na­jí prv­ní peri­pe­tie, zámě­ny a nedo­ro­zu­mě­ní.

Učitel Filip, dal­ší kvě­ti­ny a rodi­na Blechů

Další, kdo se časem s Modrým kame­nem setká, je nový uči­tel Filip, kte­rý si kro­mě jiné­ho vel­mi dob­ře rozu­mí s Čestmírovou star­ší sestrou Zuzankou.

Ačkoli při­ne­se z nit­ra kame­ne dal­ší semín­ka kvě­tin, jsou jaké­ko­li dob­ro­ti­vé plá­ny pře­ka­že­ny cti­žá­dosti­vým holi­čem Blechou. Ten semín­ka ukrad­ne a vyu­ži­je k pro­sla­ve­ní své rodi­ny sestá­va­jí­cí z drba­jí­cí Ivy Janžurové a syna Oscara, nej­hlou­pěj­ší­ho žáka tří­dy, do kte­ré cho­dí i Čestmír.

Zkostnatělost dospě­lých ver­sus dět­ská před­sta­vi­vost

Létající Čestmír je kro­mě pří­bě­hu o hamou­no­vi, kte­rý se sám vytres­tá, také krás­nou ale­go­rií na téma dět­ské schop­nos­ti vidět dál než mno­zí dospě­lí a na to, jak čas­to dospě­lost z člo­věk tuto schop­nost vysa­je a utlu­mí ji v něm. Role oso­by, kte­rá o ni nepři­šla přes svůj pokro­či­lý věk, je pro­fe­sor v podá­ní Jiřího Sováka, kte­rý dětem pak v mno­ha plá­nech i pomá­há a sám se nakonec…no, ale to už je jenom drob­nost…

---

---