Lov začíná. A nejen ten filmový. Kvůli světovým okolnostem kolem pandemie začíná v podstatě i lov na diváky. Tento snímek, který bude jeden z prvních, které navážou na období po nutných společenských opatření. Lov nám začíná v podstatě ihned akcí. 12 lidí se probouzí v lese a na louce. Ani jeden z nich netuší, kde a jak se tam vzal. V puse má každý gumový roubík, jako by se měli nachystat na nějaké hodně zvláštní BDSM „potěšení“. Potěšení se rozhodně nekoná, protože záhy najdou zbraně a rovnou i důvod, proč je budou potřebovat. Ten důvod je druhé straně louky, odkud se ozve střelba a mnozí z nedobrovolných účastníků začnou padat mrtví k zemi.
Crystal (Betty Gilpin) není úplně obyčejná oběť, která by se nechala hloupě zabít nějakou palbou nebo pastí. Nejen, že se rozhodne přežít, ale zjistit také zjistit, co se děje, a také převážit misky vah na druhou stranu. Protože lov začíná a vy si ho můžete konečně vychutnat společně s další kořistí v českých kinech!
Předně je potřeba říct, že film Lov není pro každého diváka. A to ne jen co se týče brutální akce, nebo explicitních výrazů. Lov je totiž především socio-politickou satirou, která si bere na paškál současné dění v „západním“ světě. Je proto celkem nutností znát témata, která se (hlavně v Americe) rozebírají. Scénárista Damon Lindelof se netají tím, že chtěl natočit politickou satiru, která se bude snažit divákovi ukázat, že svět není jen černobílý a doufá, že film bude mít i společenský přesah. Můj názor je, že tento záměr pochopí dost možná pouze diváci v USA a tady takový úspěch neposbírá.
Nicméně to neznamená, že je Lov špatný film. Politických narážek, které už leckdy „zdomácněly“ je zde opravdu hodně a spousta z nich je skutečně trefná. Režisér Craig Zobel klade veliký důraz na násilné scény, které si moc servítek neberou. Humor pak bere jako šikovný nástroj, jak udržet diváka v sedadle. Celé to společně s herci zaobaluje do až „béčkového“ hávu. Spousta scén totiž působí jako parodie, nebo je úmyslně doplněna o nějaké klišé, které jsme již viděli mnohokrát v klasických hororech nebo devadesátkových akčních filmech, kde se kořist (nebohý supervoják unesen pro zábavu) stává lovcem.
Práci režisérovi v tomto směru dost ulehčuje poměrně dobře odvedené práce kameramana Darrana Tiernana. Kamera často porušuje nepsané pravidla pro kompozici a v některých scénách se podle mě dokonce inspiruje (opičí) velkofilmy (závěrečná scéna si mnohé bere třeba ze začátku Aquamana).
Aby bylo co vraždit a lovit, bylo nutné aby producent se svým castingem sehnal dost „materiálu“, se kterým pak režisér pracoval. Vesměs se dá o hercích říct, že to nejsou úplní nováčci. Většina z nich si zahrála třeba v menších snímcích, ale většinou je divák bude znát spíš ze seriálů. Nicméně vzhledem k rychlosti jejich smrti by se dalo říct, že měli v podstatě svojí standartní epizodickou roličku. Ano, třeba taková Emma Roberts patří už mezi poměrně známá jména a přesto se (bohužel) na place moc neohřála.
Hlavní role jsou tak v tomto filmu dvě. Hlavní zápornou hraje Hilary Swank a jak jsem zmínil v úvodu, naší hlavní kořistí je Betty Gilpin. Hilary není špatná herečka, nicméně tady moc hrát nemusela. Naduté a bohaté paničky umí dnes zahrát kdejaká žena, která se dostane do Hollywoodu. Holt v tomhle to mají ženské asi v krvi a Hilary to člověk věří. Dokonale umí předstírat zájem, nebo skrývat zlobu, zatímco se na vás usmívá. Zato Betty se drtivou většinu doby tváří (a opravdu doufám že úmyslně) jako s prominutím nasrané tříleté dítě, kterému seberete oblíbenou hračku těsně před tím, něž se rozbrečí. S jejím výrazem jsem měl opravdu skutečný problém a celkový dojem to dost kazí. Na druhou stranu to perfektně zapadá do konceptu béčkové tvorby, takže ať to úmysl byl nebo ne, svojí práci to odvedlo.
Ostatní herci, jsou pro mě buď úplně neznámí (seriály nesleduji) nebo jsem je zahlídl v nějaké miniroli. A co se týče jejich výkonů, tak se také vzhledem k délce jejich života, nedá co hodnotit.
Hudební doprovod jsem nijak zvlášť nezaregistroval. Nepřipadalo mi, že by film měl nějaké hudební téma nebo koncept, spíš mi to připadalo jako běžný ambientní doplněk. No a po nějakých 90 minutách docela svižně přijde konec. Taková stopáž je naprosto dostačující nejen žánru, ale samotné náplni. Lov je tak klasickou „vyvražďovačkou“, která se inspirovala horory jako Uteč, Očista nebo třeba Nezvratný osud. Nicméně závěrečná scéna je něco, na co se vyplatí čekat. Tady mám podezření, že se všichni hodně vzhlédly ve snímku Kill Bill. Ale je to dobře, protože takovejhle „chickfight“ už jsem na plátně dlouho neviděl.
Kolem a kolem je Lov sice brutální, ale i vtipný snímek, který je příjemná jednohubka na rozjezd do krizi, kterou svět zažívá. Bojím se, že v Evropě nebude snímek mít takový úspěch (jaký by si možná zasloužil) a některé věci šli udělat určitě lépe. Po všem, co jsem napsal se už ani nedá moc mluvit o samotném scénáři nebo logice, takže tohle nechám raději na těch, co tam tyhle věci chtějí hledat. Každopádně i vzhledem k rozpočtu 14 milionů dolarů je film Lov dobře natočeným snímkem, který mi zlepšil odpolední náladu. Dávám 70%.
