Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Neuvěřitelná sbírka všeho, co se týká Davida Bowieho, Moonage Daydream, je kompilací koncertních záznamů, hudebních videoklipů, rozhovorů, filmových vystoupení, uměleckých děl a všeho, co vytvořil tento záhadný umělec během své padesátileté kariéry.
Scenárista a režisér Brett Morgen (The Kid Stays in the Picture, Cobain: Montage of Heck) při představení filmu na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech po jeho nadšeném debutu v Cannes popsal Moonage Daydream jako „zážitek“, který je třeba vstřebat, na rozdíl od tradičního životopisného portrétu.
To je výstižný popis: film začíná záběry z Bowieho posledního alba Blackstar ve vesmírném prostředí a v Moonage Daydream nenajdete jediný okamžik, který by nebyl vyplněn Bowieho hudbou nebo popisem jeho myšlenek o životě.
Moonage Daydream i nadále přináší jakousi sbírku Bowieho největších hitů ode zdi ke zdi, sestříhanou na záběry z milionů médií zaměřených na Bowieho, které režisér Morgen během posledních dvou let prohledal a zařadil.
Jedná se o psychedelickou, pulzující exkurzi do země Bowieho a o jedinečný dokument, který vznikl jen díky Bowieho všudypřítomnosti ve všech formách umění a médií.
Bowieho hudba vyplňuje soundtrack nepřetržitě po celou dobu 2. dílu.5 hodin a obsahuje úryvky z videoklipů a některé zřídkakdy viděné koncertní záběry; v jedné z nejlepších sekvencí Moonage Daydream jsou plynule sestříhána dvě vystoupení, která od sebe dělí zhruba třicet let.
Pro filmové fanoušky jsou také hojně zastoupeny památné záběry z některých částí Bowieho herecké kariéry, včetně útržků z filmu Nicolase Roega Muž, který spadl na Zemi, srdceryvného vystoupení ve filmu Veselé Vánoce, pane Lawrenci a sekvence z čekárny ve filmu Tonyho Scotta Hlad, která zůstává jedním z nejlepších upírských momentů, jaké kdy byly zachyceny na filmovém plátně.
Bowie vypráví svůj vlastní životní příběh prostřednictvím útržků rozhovorů, které s ním byly v průběhu let vedeny. Sám dokumentuje svou cestu z Londýna do Los Angeles a Berlína, klíčové vztahy s rodiči, bratrem a manželkou i svou osobní cestu individualitou, náboženstvím a spiritualitou.
Měsíční snění nakonec skutečně dokáže účinně vyprávět příběh Bowieho a jeho kariéry, aniž by využívalo mluvících hlav nebo jakýchkoli obvyklých biografických tropů: film, který zhruba sleduje jeho kariéru od šedesátých let do roku 2010, přináší nenahraditelný pocit z tématu, aniž by se kdy opíral o materiál, který nevytvořil sám Bowie nebo na němž se nepodílel.
Jedná se o vzácný dokument, který funguje v kinematografickém smyslu show-don’t-tell, a pro plné vstřebání audiovizuálního zážitku je třeba jej vidět v kině.
(4,91 z 5)