Narození Cable Guy: Cesta od lehké komedie k temné satiře a nečekaným výzvám při natáčení

Scenárista Lou Holtz Jr. dostal nápad na film „The Cable Guy“ (1996), když pra­co­val jako pro­ku­rá­tor v Los Angeles, a pro­hlá­sil, že jed­nou uvi­děl na chod­bě byto­vé­ho domu své mat­ky zaměst­nan­ce kabe­lo­vé spo­leč­nos­ti a začal si říkat: „Co tady dělá tak poz­dě?“. Scénář se stal před­mě­tem výbě­ro­vé­ho říze­ní, kte­ré vyhrá­la spo­leč­nost Columbia Pictures za cenu 750 000 dola­rů. Role Cable Guye byla původ­ně napsá­na pro Chrise Farleyho, kte­rý ji odmí­tl kvů­li potí­žím s časo­vým roz­vrhem. Do role Cable Guye byl zva­žo­ván také Adam Sandler.

K pro­duk­ci se při­po­jil Jim Carrey, kte­rý za hlav­ní roli dostal teh­dy rekord­ních 20 mili­o­nů dola­rů. Po Carreyho pod­pi­su smlou­vy naja­la spo­leč­nost Columbia jako pro­du­cen­ta Judda Apatowa. Studio odmít­lo Apatowův zájem o režii, ale při­ja­lo jeho návrh pozvat Bena Stillera, hvězdu stej­no­jmen­né­ho seri­á­lu, na kte­rém Apatow pra­co­val. O Stillerovi se uva­žo­va­lo i jako o před­sta­vi­te­li Cable Guye.

Původní Holtzův scé­nář byl leh­čí kome­dií, kte­rou Apatow popsal jako „film o otrav­ném kama­rá­do­vi „Co s Bobem?“ (1991)“, kde Cable Guy byl sym­pa­tic­ký smo­lař, kte­rý zasa­hu­je do živo­ta před­pla­ti­te­le kabe­lo­vé tele­vi­ze, ale nikdy ne fyzic­ky ohro­žu­jí­cím způ­so­bem. Carreymu, Apatowovi a Stillerovi se zalí­bi­lo zasa­ze­ní „něko­ho, kdo je oprav­du chyt­rý s tech­ni­kou a vni­ká něko­mu do živo­ta“, a roz­hod­li se při­dat fraš­ku a tem­něj­ší tóny, čímž se změ­ni­li v sati­ru na thrille­ry jako „Mys hrů­zy“ (1962/1991), „Neoprávněný vstup“ (1992) a „Ruka, kte­rá kolé­bá koléb­ku“ (1992). Dialogy by také odpo­ví­da­ly Carreyho sty­lu kome­die.

Holtz napsal dal­ší čty­ři návrhy, z nichž kaž­dý byl tem­něj­ší než před­cho­zí, než pro­jekt opus­til a dal Apatowovi pří­le­ži­tost pře­vzít psa­ní. Apatow a Stiller navští­vi­li Carreyho, když natá­čel film Ace Ventura 2: Volání divo­či­ny (1995) v Jižní Karolíně a během něko­li­ka dní se domlu­vi­li na mno­ha scé­nách, kte­ré byly při­dá­ny do scé­ná­ře, a dále zkou­ma­li, jak by Carrey chtěl posta­vu ztvár­nit. Apatow podal film k arbit­ráž­ní­mu sou­du u Cechu sce­náris­tů, aby zís­kal záslu­hy za scé­nář, ale Holtz si nako­nec pone­chal výhrad­ní záslu­hy za scé­nář. Apatow vyjá­d­řil frustra­ci z toho, že nedo­stal záslu­hy, ale uznal, že jeli­kož byl také pro­du­cen­tem fil­mu, jsou poža­dav­ky Writers Guild nasta­ve­ny vel­mi vyso­ko, aby chrá­ni­ly sce­náris­ty.

Konečný scé­nář obsa­ho­val nato­lik zne­po­ko­ji­vé prv­ky, že si Columbia vyslech­la mno­ho stíž­nos­tí na někte­ré scé­ny. Apatow obra­tem pro­hlá­sil, že stu­dio odstra­ně­ní výslov­ně nena­ří­di­lo, „ale vyřa­di­li jsme [scé­ny] v rám­ci při­ro­ze­né­ho vývo­je naše­ho tvůr­čí­ho pro­ce­su“. Stiller pro­hlá­sil, že kaž­dou scé­nu nato­čil s „tma­vou a světlou ver­zí“ a že ho pře­kva­pi­lo, že stu­dio nemě­lo námit­ky pro­ti násil­né­mu kon­ci.

Při natá­če­ní scé­ny, v níž Cable Guy hra­je bas­ket­bal, se uká­za­lo, že Carrey sotva umí dri­blo­vat s bas­ket­ba­lo­vým míčem, natož dát koš. Stiller nechal Carreyho napo­do­bit akci bez míče a VFX bas­ket­ba­lo­vý míč dodal až v post­pro­duk­ci. Když Carreyho kaska­dér bas­ket­ba­lo­vý míč zasme­čo­val, roz­bi­la se mu deska o obli­čej a hrud­ník. Skleněná deska měla spad­nout doza­du. „Pyrotechnika nefun­go­va­la správ­ně a posu­nu­la celé sklo špat­ným smě­rem, tak­že toho chla­pa na mís­tě vyho­di­li,“ vzpo­mí­ná Keith Gibbs, koor­di­ná­tor bas­ket­ba­lu. „Myslím, že ve sku­teč­né scé­ně to nako­nec pou­ži­li.“ (Wikipedia/IMDb)

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Jime Carrey!

---