Nekonečné hranice na KVIFF 2023: drsné íránské podobenství režiséra Abbáse Amíního

Dobromyslný uči­tel v malé ves­ni­ci na íránsko-afghánské hra­ni­ci se sna­ží jed­nat správ­ně v morál­ně nejas­ných situ­a­cích ve fil­mu Nekonečné hra­ni­ce (Marzhaye bi payan), novém ponurém dra­ma­tu reži­sé­ra Abbase Aminiho. Film Nekonečné hra­ni­ce zví­tě­zil v sou­tě­ži Velká plát­na na letoš­ním MFF v Rotterdamu a poté se dosta­ne na MFF Karlovy Vary 2023.

V hlav­ní roli Ahmada, uči­te­le, kte­rý pra­cu­je v opuš­tě­né ves­ni­ci na hra­ni­ci mezi Íránem a Afghánistánem a svůj čas dělí mezi stu­den­ty v obou zemích, se před­sta­ví Pouria Rahimi Sam (Balada o bílé krá­vě). V úvod­ní sek­ven­ci fil­mu ho írán­ská stráž vytáh­ne z auto­bu­su a řek­ne mu, že nesmí pře­kro­čit hra­ni­ce.

Ahmad může mys­let jen na své stu­den­ty: kdo bude pokra­čo­vat v jejich vzdě­lá­vá­ní? Jeho tou­ha udě­lat správ­nou věc tvá­ří v tvář utla­čo­va­tel­ské­mu sys­té­mu však není tak jed­no­znač­ná, jak by si mož­ná přál. Sám je z Teheránu vyhnan­cem, a to z důvo­dů, kte­ré nejsou hned jas­né, i když tele­fo­nic­ké roz­ho­vo­ry s věz­ně­nou man­žel­kou Niloofar (Mino Sharifi) nazna­ču­jí boj pro­ti auto­ri­tě.

Na ces­tě zpět do své ves­ni­ce Ahmad nara­zí na tábor hazar­ských uprch­lí­ků, kte­ří utí­ka­jí z Afghánistánu před vlá­dou Talibanu. Patří k nim rodi­na, jejíž patri­ar­cha je těž­ce nemoc­ný a zdá se, že je blíz­ko smr­ti, a lékař (Naser Sajjad Hosseini), kte­rý se zdrá­há poskyt­nout pomoc, pro­to­že mu chy­bí vhod­né léky.

Ahmad se roz­hod­ne vzít rodi­nu zpět do své ves­ni­ce, což je dob­ro­čin­ný čin, kte­rý bude mít neza­mýš­le­né násled­ky. Tím se odstar­tu­je vět­ší dějo­vý oblouk fil­mu Nekonečné hra­ni­ce, do něhož se zapo­jí dospí­va­jí­cí Haseeba (Behafirid Ghaffarian) a Balaj (Hamed Alipour), syn ves­nic­ké­ho sta­ře­ši­ny. Možná se mezi nimi rodí romá­nek, ale Ahmad je šoko­ván, když se dozví, že Haseeba není dce­rou umí­ra­jí­cí­ho patri­ar­chy, ale jeho dět­skou man­žel­kou.

Nekonečné hra­ni­ce se pohy­bu­jí ve svě­tě morál­ní šedi, jehož hlav­ní hrdi­na se zou­fa­le sna­ží uči­nit správ­né roz­hod­nu­tí, ale toto správ­né roz­hod­nu­tí není vždy hned zřej­mé. To je ostře sle­do­vá­no během sek­ven­ce, v níž Ahmad při­zná­vá, že sám nero­zu­mí hazar­ským zvy­kům, a obra­cí se na ves­nic­ké­ho sta­ře­ši­nu s prosbou o radu... a tím vše oka­mži­tě zhor­ší.

Různé posta­vy fil­mu Nekonečné hra­ni­ce, kte­ré se ocit­ly v situ­a­ci bez jas­né nadě­je, vidí jako jedi­né výcho­dis­ko emi­gra­ci, kte­rá zahr­nu­je ris­kant­ní pře­chá­ze­ní hra­nic mezi Afghánistánem a Íránem a Íránem a Tureckem. Zjišťují však také, že hra­ni­ce posta­ve­né v našich mys­lích mohou být stej­ně obtíž­ně pro­stup­né jako hra­ni­ce mezi země­mi.

Koprodukční sní­mek Nekonečné hra­ni­ce, kte­rý vzni­kl v Íránu, Německu a České repub­li­ce, je mimo­řád­ně dob­ře zpra­co­va­ným dramatem-thrillerem, kte­rý má řadu podob­nos­tí s fil­my ode­hrá­va­jí­cí­mi se na hra­ni­cích mezi Spojenými stá­ty a Mexikem. Kameraman Saman Loftian nád­her­ně zachy­til pus­tou kra­ji­nu mezi Íránem a Afghánistánem, kte­rá je záro­veň roz­leh­lá i stís­ně­ná.

Provokativní a pou­ta­vý sní­mek Nekonečné hra­ni­ce fun­gu­je na více úrov­ních, má pou­ta­vý děj a pro­ni­ka­vý soci­ál­ní komen­tář a před­zna­me­ná­vá reži­sé­ra Aminiho jako tvůr­ce, kte­ré­ho je tře­ba v nezá­vis­lé írán­ské kine­ma­to­gra­fii sle­do­vat.

---