Parchanti spí dobře - 55 %

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Kapitán Marco Silvestri se pla­ví na své lodi po moři a vše pro­bí­há jako vždy. Jediným vyru­še­ním klid­né plav­by je tele­fo­nát od sest­ry Sandry. Léta se nevi­dě­li, ale její pros­ba je vel­mi nalé­ha­vá, a tak Marco spě­chá do Paříže. Doví se, že jeho švagr spáchal sebe­vraž­du, neteř je hospi­ta­li­zo­vá­na na kli­ni­ce a rodin­ný pod­nik je v úpad­ku. A teď je na Marcovi, aby rodi­nu zabez­pe­čil a zjis­til, kdo za vše může. Nejdříve to vypa­dá, že za vším sto­jí boha­tý a moc­ný obchod­ník Edouard Laporte. Marco se pro­to při­stě­hu­je do domu, kde byd­lí jeho milen­ka se synem, a plá­nu­je pomstu. Postupně však zjiš­ťu­je, že vše není tak, jak se zdá­lo a nako­nec na vše dopla­tí sám.

Film se v ori­gi­ná­le jme­nu­je „Les Salauds“, ang­lic­ky „Bastards“, v čes­kém pře­kla­du je pak film znám jako „Bastardi“ nebo jako „Parchanti spí dob­ře“.

Režisérkou fil­mu je Claire Denis, kte­rá svůj sní­mek před­sta­vi­la letos v Cannes v sek­ci Jiný pohled. Denis původ­ně stu­do­va­la eko­no­mii, ale pak vystu­do­va­la fil­mo­vou ško­lu IDHEC (La Femis), kde dnes také vyu­ču­je. Léta půso­bi­la jako asi­s­tent­ka režie u Wima Wenderse, Jima Jarmsuche, Johna Casaavetese či Jacquese Rivetta. To mělo vliv na její vlast­ní fil­mo­vou tvor­bu. Ve svých fil­mech vyja­dřu­je dějo­vé zvra­ty a cha­rak­te­ry obra­zem, pomo­cí ticha, výtvar­na a „řečí těl“. Samozřejmostí jsou také poma­lé zábě­ry, mís­ty až nud­né, pro­to­že jim chy­bí sviž­nost a zau­je­tí pro divá­ka.

Do hlav­ní posta­vy kapi­tá­na Marca obsa­di­la reži­sér­ka své­ho oblí­be­né­ho her­ce Vincenta Lindona a do role jeho milen­ky Sandry pak obsa­di­la Chiaru Mastroianni. Lindon zahrál své­ho kapi­tá­na vel­mi dob­ře, ve své roli je oprav­du pře­svěd­či­vý. Mastroianni zahrá­la milen­ku boha­té­ho obchod­ní­ka dob­ře, ale v roli mat­ky půso­bí věro­hod­ně­ji. Jejího part­ne­ra Laporteho si zahrál Michael Subor, kte­rý zahrál „mafi­á­na“ v letech, ale stá­le má své kouz­lo. Trojúhelník Marco - Sandra - Laporte je sice zají­ma­vý, ale stej­ně je stá­le více jas­né, kdo bude v této hře vítě­zem.

Hudbu k fil­mu vytvo­ři­la sku­pi­na Tindersticks, kte­rou cha­rak­te­ri­zu­je syn­té­za orchest­rál­ních prv­ků, jaz­zy a sou­lu. Skupina nahrá­la hud­bu již k něko­li­ka před­cho­zím fil­mům Claire Denis. Již od prv­ních minut fil­mu tak na divá­ka půso­bí hud­ba, kte­rá se hodí spí­še ke klid­něj­ším téma­tům a ne do dra­ma­tic­ké­ho fil­mu. Je s podi­vem, že člo­věk po pár minu­tách neu­snul, pro­to­že ve fil­mu je mini­mum dia­lo­gů a hud­ba je oprav­du uspá­va­cí. Pokud ale chtěl někdo z tvůr­ců dát do kon­tras­tu dra­ma­tič­nost děje a hudeb­ní slož­ku, tak se mu to oprav­du poved­lo.

Film je zařa­zen do kate­go­rie thrille­ru a díky téma­tu do této sku­pi­ny urči­tě pat­ří. Ale to, jak byl pří­běh zfil­mo­ván, dopl­něn hud­bou a sestří­hán, fil­mu spí­še uško­di­lo. Škoda, že auto­ři nena­to­či­li film ve sviž­něj­ším tem­pu a s vět­ší dra­ma­tič­nos­tí. Pak by totiž divá­ky zau­jal a byl by skvě­lým dra­ma­tic­kým až thri­le­ro­vým fil­mem.