Jaká to hrůza!
Pardon, musel jsem si trochu ulevit...
Jsou filmová představení, kde vám rozdávají před projekcí různé dárkové předměty (před filmem Štěstí jsem dostal úhledný balíček kapesníčků, prý se u toho brečí štěstím - nebrečí...), ve 3D kině dokonce propůjčí 3D brýle... Před projekcí snímku Maturita se nerozdávalo nic, a to je stoprocentně chyba! Dokáži si živě představit, že leckterý zbloudilý divák by ocenil přítomnost čehosi pro film tak praktického, jako je třeba pytlík na zvracení, či nějaké psychotropní látky, které by mu umožnily tento 87 minutový strastiplný zážitek smysluplně prožít.
Bohužel.
Schválně jsem se snažil na filmu najít něco pozitivní, což bylo velmi těžké, ale nakonec se mi jedna věc nalézt podařila, a to závěrečné titulky. Skutečně, na těch se tvůrcům nic zkazit nepodařilo (a zmínka o tom, že film byl natočen bez jakéhokoliv grantu a dotace také potěší, to mi tedy spadl kámen ze srdce..).
Těch nepodařených věcí je ovšem daleko víc.
Předně vůbec nemá smysl mluvit o nějakém příběhu. Jakousi jednotící linku film asi má, ale je bohužel tak blbá, že se s ní nemá ani smysl zaobírat. Asi takhle: Parta žáků maturuje. Nechce se jim učit. Mají spolu sex. Pijí alkohol. Požívají psychotropní látky (a na diváky nic nezbyde!!). Hackují počítač MŠMT. Hodně sní. Střílí se tam jako u Stalingradu. Maturují.
Pokud skutečně uvažujete na film jít, tak výše uvedený seznam napsaný kurzívou neberte jako spoiler. O něco takového tady skutečně nejde, tady se pohybujeme na zcela jiném hřišti (pokud jsme si tedy vůbec nespletli sport). Stejně tak se nemá smysl bavit o režii, prakticky neexistuje. I skupina zfetovaných rastafariánů by asi odvedla profesionálnější práci (a pokud ne, tak by aspoň zbylo na ty psychotropní látky pro diváky...). Chvilku jsem váhal, zda mezi pozitiva dát „výkon“ kameramana, který občas svůj digitál prapodivně ostří a svítí, že místy moc není poznat co se to děje - ano, to je totiž v mnoha případech filmu skutečně pozitivní aspekt, ale úmyslné to asi nebylo.
Jistě, u filmu se dá lecčemu zasmát. Bohužel, mám dojem, že je to na místech, kde tvůrci žádný smích ani nepředpokládali. Naopak, místa, kde by se smát mělo, střídá jen zoufalý divákův výraz a touha SKUTEČNĚ u toho vchodu dostat pytlík na zvracení. Ve slušné společnosti se totiž na zem nezvrací, ne tedy, že by to nějak vadilo, kinosál byl prakticky prázdný...
Film Maturita je tak podobnou „zábavou“ jako je třeba nabodávání sebe sama na kůl, či kávový dýchánek s Hitlerovými. Za určitých okolností to tedy může být celkem fajn.... :).
