Pátý elefant

Terry Pratchett - Pátý ele­fant

Další fan­tas­tic­ký pří­běh ze Zeměplochy nám opět při­vá­dí na scé­nu zná­mé posta­vič­ky Ankh - Morporské měst­ské hlíd­ky, kon­krét­ně veli­te­le Elánia, stráž­ni­ci vlkodla­ka Anguu i dob­rác­ké­ho Karotku.

Něco základ­ní­ho k pří­bě­hu kni­hy. V dale­kém Uberwaldu se kona­jí vol­by nové­ho trpas­li­čí­ho krá­le. Ankh - Morpork tam vysí­lá diplo­ma­ta (pře­kva­pi­vě Elánius) s jeho man­žel­kou (Lady Sibylou) a vel­vy­sla­nec­ký­mi ata­šé (troll Navážka, trpas­li­ce Řiťka). Civilizovaní lidé z Ankh - Morporku jsou náh­le vrže­ni do svě­ta Uberwaldu, kde pla­tí jak­si jiná pra­vi­dla. Výjimkou nejsou ban­di­té, lidí zde žije cel­kem málo, nao­pak jde zde hod­ně trpas­lí­ků (kte­ří ješ­tě stá­le vál­čí s trolly) a také upí­rů a hlav­ně vlkodla­ků. Události v dale­kém Uberwaldu však mají neče­ka­nou spo­ji­tost s udá­los­ti v Ankh - Morporku, tam je totiž ukra­den tzv. „Mazanec“, což je něco jako trpas­li­čí koru­no­vač­ní kle­not (jen se jak­si nedá­vá do rukou, ale na…ehm…opačnou část těla).

Božský Terry zde opět roze­hrá­vá svůj tra­dič­ní pří­běh plný humo­ru oko­ře­ně­ný o detek­tiv­ní záplet­ku. Humor zde pra­me­ní z pra­po­p­ných zvy­ků ješ­tě nez­ci­vi­li­zo­va­ných Uberwalďanů a také z trpas­li­čích kon­zer­va­tiv­ních oby­čejů. Já osob­ně styl psa­ní páně Pratchetta mám vel­mi v obli­bě (což ví jis­tě kaž­dý, kdo mě jen tro­chu zná), tak­že si jsem vědom, že ke kni­ze jis­tě nepři­stu­pu­ji zce­la kri­tic­ky, ale … váž­ně je to super kou­sek. Silně bych ješ­tě vyzve­dl pří­tom­nost posta­vi­ček Igorů. Igorové jsou oso­by, kte­rých je v Uberwaldu mno­ho, ale v pod­sta­tě tvo­ří jed­nu oso­bu, neboť když někdo z nich zemře, tak si ostat­ní Igorové roze­be­rou fun­gu­jí­cí čás­ti jeho těla a „upgra­du­jí“ se…morbidní? Ale ne…, vše je podá­no v Pratchettově humor­ném sty­lu.

Hodnocení 94%.