Pět pilířů komunikace (nejen) s dětmi

EK51157EK51157
🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dal­ších pod­cas­to­vých služ­bách! Klikněte sem a nezmeš­kej­te žád­nou recen­zi.
Hodnocení článku
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (4 hla­sů, prů­měr: 4,00 z 5)
Loading...
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Knižní novin­ku „Pět pilí­řů komu­ni­ka­ce (nejen) s dět­mi“ od autor­ky Jany Šintákové Michalicové oce­ní všich­ni ti, kte­ří uva­žu­jí o tom, že by si opráši­li své doved­nos­ti v komu­ni­ka­ci nejen se svý­mi nej­bliž­ší­mi v oko­lí, ale i s cizí­mi lid­mi.

V kni­ze, kde hned na prv­ní pohled zaujme doko­na­lá a oku laho­dí­cí obál­ka, se blí­že sezná­mí­te s novou komu­ni­kač­ní meto­dou s pří­znač­ným názvem „Pět pilí­řů“ tzv. „5P“.

Ostatně jak už samot­ný název napo­ví­dá, jed­ná se o meto­du slo­že­nou z pěti pilí­řů, jimiž jsou dle autor­ky: empa­tie, oslo­ve­ní, vysvět­le­ní sta­no­vis­ka mluv­čí­ho, spo­leč­né hle­dá­ní řeše­ní, a nako­nec i poskyt­nu­tí psy­chic­ké pod­po­ry.

Tato tak tro­chu psy­cho­lo­gic­ká bro­žur­ka číta­jí­cí 173 stran je pře­hled­ně roz­dě­le­na do tří vel­kých kapi­tol. První z nich pojed­ná­vá o komu­ni­ka­ci vše­o­bec­ně, a záhy pak pře­chá­zí k samot­né­mu vzni­ku meto­dy „Pěti pilí­řů“.

Stěžejní kapi­to­lou je kapi­to­la dru­há věnu­jí­cí se podrob­né­mu roze­brá­ní této komu­ni­kač­ní meto­dy a jejich jed­not­li­vých pilí­řů. Naopak ve tře­tí kapi­to­le se může­te těšit na prak­tic­ké ukáz­ky jed­not­li­vých roz­ho­vo­rů v kon­tak­tu s part­ne­ry, dět­mi, rodi­nou, kole­gy či šir­ším oko­lím.

Mě osob­ně se líbi­ly a nadchly pře­váž­ně prv­ní dvě kapi­to­ly, kde je vše krás­ně a sro­zu­mi­tel­ně vysvět­le­no, a to i pro laic­kou veřej­nost. Autorka se toho­to téma­tu zhos­ti­la vel­mi bra­vur­ně a svým čte­ná­řům tak poskyt­la jaký­si pohled na komu­ni­ka­ci pod svým drob­no­hle­dem.

Kdo Janinku zná, hlav­ně její srdeč­ný styl psa­ní, tak ví, že se může těšit i na pod­nět­né citá­ty slav­ných osob­nos­tí. A ano, i tady si při­jde­te na své...

„V moci jazy­ka je život i smrt, kdo ho rád pou­ží­vá, nají se jeho plo­dů. Šalamoun“

Komunikační meto­da jako tako­vá se mi z teo­re­tic­ké strán­ky moc zamlou­va­la, a mož­ná bych ji i pou­ži­la ve svém kaž­do­den­ním živo­tě. Ovšem tře­tí část věnu­jí­cí se prak­tic­ké strán­ce mě nao­pak malin­ko zkla­ma­la a odra­di­la od ní.

A i když si autor­ka dala hod­ně zale­žet, aby své­mu čte­ná­ři poskyt­la vel­ké množ­ství prak­tic­kých uká­zek roz­ho­vo­rů, mys­lím si, že by v tom­to pří­pa­dě bylo lep­ší čte­ná­ře moc neza­hl­co­vat a poskyt­nout jich radě­ji méně.

Možná je to tím, že všech­ny mají napros­to totož­nou sklad­bu a shod­né začát­ky (slo­vo od slo­va), čímž jsem po pře­čte­ní něko­li­ka z nich už ztrá­ce­la ostra­ži­tost a pozor­nost. Navíc se mi moc nelí­bi­lo, že všech­ny jsou vede­ny tak, že ve finá­le dochá­zí k zma­ni­pu­lo­vá­ní pro­tiv­ní­ka v můj vlast­ní pro­spěch, aniž bych mu někdy já sama vyšla úpl­ně vstříc, spí­še nao­pak ane­bo jen čás­teč­ně na půl ces­ty.

Já osob­ně si nedo­ve­du před­sta­vit, že bych tak­to komu­ni­ko­va­la a zpra­co­vá­va­la tří­le­té, řvou­cí, pali­ča­té dítě a sna­ži­la se mu domlu­vit a v nepo­sled­ní řadě zma­ni­pu­lo­vat ho tak, aby bylo vyho­vě­no ať už plně nebo čás­teč­ně hlav­ně mým potře­bám.

Každopádně kni­ha Pět pilí­řů komu­ni­ka­ce posky­tu­je nový náhled na komu­ni­ka­ci jako tako­vou a je na kaž­dém z nás, zda se nechá tou­to meto­dou inspi­ro­vat a vne­se si ji do své­ho kaž­do­den­ní­ho živo­ta. 

„Komunikace nená­sil­nou for­mou může vybu­do­vat zdra­vou a sil­nou osob­nost, násil­ná komu­ni­ka­ce může odsou­dit člo­vě­ka k níz­ké­mu sebe­vě­do­mí a nezdra­vým vzta­hům s ostat­ní­mi lid­mi.“

 

PĚT PILÍŘŮ KOMUNIKACE (NEJEN) S DĚTMI

Napsala: Jana Šintáková Michalicová

Rok vydá­ní: 2024

Počet stran: 173

Elektronická kni­ha

Úžasná chemie u tebe doma
24. listopadu 2025Úžasná chemie u tebe domaNesnáší naše děti chemii? Domnívají se, že je to nudná a zcela nezajímavá věda? Po otevření publikace Lenky Karpíškové a Jiřího Vlacha jistě změní názor. Úžasná chemie nakladatelství Albatros je knížka hravá, barevná i zábavná. Doprovází…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Úžasná fyzika u tebe ve městě – pokusy a pozorování
24. listopadu 2025Úžasná fyzika u tebe ve městě – pokusy a pozorováníDo rukou se mi dostala knižní novinka nakladatelství Albatros s názvem Úžasná fyzika u tebe ve městě. Nejprve chci děti ujistit, že se nejedná se o učebnici. Ačkoliv je kniha zařazena v žánru „literatura naučná“ a „věda“,…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Dej mi šanci-nekonečně sexy a zábavné
23. listopadu 2025Dej mi šanci-nekonečně sexy a zábavnéMilujete hokej? Hledáte báječnou romanci, kdy se z děvkaře stane romantik? Autorkou knihy s názvem Dej mi šanci je Becka Mack. Pojďte se na to společně se mnou podívat. Hlavní postava románu je Carter Beckett, což…Vydáno v rubrice: Recenze knih
„VZKAZ SPRAVEDLNOSTI“ ze sbírky povídek magazínu Soumrak.cz
22. listopadu 2025„VZKAZ SPRAVEDLNOSTI“ ze sbírky povídek magazínu Soumrak.czPokud jste příznivci klasické a brilantně napsané detektivky, a raději než po knize spíše sáhnete po drobných povídkách, tak si určitě nenechte ujít jednotlivé sbírky povídek v magazínu "Soumrak.cz".  V tomto magazínu v elektronické podobě naleznete…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Generace Epizoda 1: Sedmdesátá generace
17. listopadu 2025Generace Epizoda 1: Sedmdesátá generaceJe libo nějakou českou sci-fi sérii, která by vás lehce vytrhla z každodenní rutiny a všednosti? Ano? Tak určitě zkuste sáhnout po první epizodě ze série "Generace" s názvem "SEDMDESÁTÁ GENERACE" od autora Martina Koláčka. První…Vydáno v rubrice: Recenze knih
NA CIZÍM HROBĚ PLAKATI: povídka z první sbírky povídek magazínu Soumrak.cz
15. listopadu 2025NA CIZÍM HROBĚ PLAKATI: povídka z první sbírky povídek magazínu Soumrak.czPro příznivce klasické české detektivky tu mám pro dnešek recenzi na tak trochu úsměvnou povídku s detektivní zápletkou z magazínu Soumrak.cz,  a to z pera jednoho z nejznámějších českých spisovatelů historických románů a detektivních příběhů Františka…Vydáno v rubrice: Recenze knih
HITLER. Nic menšího než celý svět
14. listopadu 2025HITLER. Nic menšího než celý světNa knihu "Hitler. Nic menšího než celý svět" od autora Brendana Simmse jsem se těšila, neboť co se týče samotné osoby Hitlera, tak je to velmi kontroverzní historická postava, jež i desítky let po své smrti…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Ajťácká detektivka: Egyptská záhada – nápad skvělý, provedení pokulhává
14. listopadu 2025Ajťácká detektivka: Egyptská záhada – nápad skvělý, provedení pokulháváRáda bych se podělila o recenzi knižní novinky Ajťácká detektivka – Egyptská záhada. Jedná se o druhý díl série, který navazuje na první díl s názvem Ajťácká detektivka. Pokračování začíná přesně tam, kde předchozí díl skončil –…Vydáno v rubrice: Recenze knih
NOC NA LIŠČÍ SKÁLE ze sbírky povídek magazínu Soumrak.cz
11. listopadu 2025NOC NA LIŠČÍ SKÁLE ze sbírky povídek magazínu Soumrak.czPokud máte, stejně jako já, rádi napínavé detektivní příběhy s nádechem tajemna, ale i tak trochu duchařské tématiky, určitě si nenechte ujít velmi čtivou povídku "Noc na Liščí skále" od české autorky Veroniky Fiedlerové. Tuto povídku…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Poslední zahrada pozemských rozkoší
11. listopadu 2025Poslední zahrada pozemských rozkošíEmotivní divadelní hra s příznačným názvem "Poslední zahrada pozemských rozkoší", jejímž autory jsou Marek Hnila a Ondřej Kunst, se v mnohém podobá slavnému dílu nizozemského malíře Hieronyma Bosche "Zahradou posledních rozkoší". Stejně jako umělecké dílo, je…Vydáno v rubrice: Recenze knih
Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jana

Moje komu­ni­kač­ní meto­da 5P zahr­nu­je dia­lo­gic­ký, empa­tic­ký a respek­tu­jí­cí pří­stup:

Syn Ríša: hra­je hry na počí­ta­či (dítě je spo­ko­je­né a dob­ře se baví)

Rodič: „Já vím, že se ti nechce ven, Ríšo, že si teď hra­ješ, ale já už potře­bu­ji změ­nit pro­stře­dí, oba potře­bu­je­me na vzduch. Půjdeme do ZOO? Co říkáš? Bude se ti tam líbit, uvi­díš! Užijeme si to! Prohlédneš si tam zví­řát­ka, nadý­cháš se čer­stvé­ho vzdu­chu. Dobře?“ (5P)

Syn Ríša: „Ale já teď hra­ju hry…“ (dítě je otrá­ve­né a roz­trp­če­né)

Rodič: „Já to vidím, Ríšo, chá­pu tě, že se ti nechce ven, navíc, když teď prá­vě hra­ješ hry. Ale pochop i ty mne, že není dob­ré být stá­le jen zavře­ný doma. Místo toho si uži­ješ jinou zába­vu ven­ku. Hm?“ (5P)

Syn Ríša: „Zase do ZOO? Vždyť jsme tam byli posled­ně…“ (dítě nesou­hla­sí s návrhem)

Rodič: „Chápu, Ríšo. Tedy nemu­sí­me jít prá­vě do ZOO. Můžeš sám navrh­nout, kam bys šel rád. Co mys­líš, jak to udě­lá­me, co navr­hu­ješ?“ (5P)

Syn Ríša: „Mohli bychom jít do ska­te­par­ku?“ (dítě při­šlo s vlast­ním návrhem)

Rodič: „Skvělý nápad, Ríšo, to zní dob­ře. Jistě si to tam uži­ješ. Jsme domlu­ve­ni.“ (5P)

Syn Ríša: „OK. Jen to dohra­ju.“ (sou­hlas)

Rodič začí­ná tím, že vyja­dřu­je poro­zu­mě­ní dět­ským poci­tům („Já vím, že se ti nechce ven…“) a záro­veň sdě­lu­je své potře­by – to je jas­né a upřím­né vyslo­ve­ní posto­je bez nátla­ku. Nabízí návrh a moti­vu­je pozi­tiv­ně („Půjdeme do ZOO? Co říkáš? Bude se ti tam líbit…“), ale neza­ka­zu­je ani nevnu­cu­je. Dítě má pro­stor rea­go­vat a vyjá­d­řit nesou­hlas („Ale já teď hra­ju hry…“). Rodič pokra­ču­je v naslou­chá­ní a opět vyja­dřu­je pocho­pe­ní, při­čemž vysvět­lu­je své důvo­dy, ale stá­le nevnu­cu­je. Nabízí dítě­ti mož­nost vol­by („Tedy nemu­sí­me jít prá­vě do ZOO. Můžeš sám navrh­nout…“). Nakonec dítě samo při­jde s návrhem a rodič jej při­jí­má, potvr­zu­je a respek­tu­je.

Manipulace by byla, kdy­by rodič záměr­ně skrý­val své sku­teč­né moti­vy, pou­ží­val lži, nátlak nebo emo­ci­o­nal­ní vydí­rá­ní, pří­pad­ně kdy­by nepři­pus­til dět­ský nesou­hlas. To není mani­pu­la­ce, pro­to­že: Nejde o skry­té ovliv­ňo­vá­ní, ale o ote­vře­ný dia­log. Dítě není obelhá­vá­no ani pře­hna­ně pře­svěd­čo­vá­no. Rodič zacho­vá­vá respekt k auto­no­mii dítě­te. Probíhá sku­teč­ná výmě­na názo­rů s cílem najít spo­leč­né řeše­ní.

Recenze se mě osob­ně jeví jako mani­pu­la­tiv­ní, vní­mám ji s jíz­li­vým, iro­nic­kým až sar­kas­tic­kým pod­tó­nem, tvá­ří se jako záměr­ně fami­li­ér­ní, ačko­liv se s paní Bátovskou osob­ně nezná­me, nety­ká­me si ani nejsme kama­rád­ky. S mno­ha názo­ry, jenž jsou v recen­zi vydá­vá­ny za fak­ta, nesou­hla­sím, co se týče mé komu­ni­kač­ní meto­dy.