Pixely - Obsah/O filmu

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

            OBSAH

             Jako děti v osm­de­sá­tých letech Sam Brenner (Adam Sandler), Will Cooper (Kevin James), Ludlow Lamonsoff (Josh Gad) a Eddie Plant (Peter Dinklage) zachrá­ni­li svět tisíc­krát – a stá­lo je to pokaž­dé 25 cen­tů ve video­her­ně. Teď budou ale nuce­ni ho zachrá­nit doo­prav­dy. Když si mezi­ga­lak­tič­tí mimo­zemš­ťa­né chyb­ně vylo­ží video­zá­zna­my kla­sic­kých video­her jako vyhlá­še­ní vál­ky, zaú­to­čí na Zemi s armá­dou jed­no­tek, kte­rá je inspi­ro­va­ná objek­ty ze zmí­ně­ných video­her – a pre­zi­dent Cooper musí povo­lat své sta­ré kama­rá­dy z dět­ství, aby spo­leč­ný­mi sila­mi zachrá­ni­li svět před zká­zou v podo­bě PAC-MANa, Donkey Konga, Galagy, Centipede a Space Invaders. Připojuje se k nim také pod­plu­kov­ni­ce Violet Van Pattenová (Michelle Monaghan), spe­ci­a­list­ka, kte­rá hrá­čům dodá­vá jedi­neč­né zbra­ně, urče­né k boji s mimo­zemš­ťa­ny.

            O FILMU

Na reži­sér­ské křes­lo sním­ku Pixely use­dl Chris Columbus, kte­rý pomá­hal defi­no­vat podo­bu fil­mů osm­de­sá­tých let. Nejprve se coby sce­náris­ta podí­lel na sním­cích Gremlins a Rošťáci, aby se násled­ně ujal režie oblí­be­ných a dnes již kla­sic­kých kome­dií jako Sám doma či Mrs. Doubtfire: Táta v suk­ních, a pomohl nastar­to­vat výprav­né hito­vé série, jaký­mi byly Harry Potter, Percy Jackson či Noc v muzeu. „Při čte­ní scé­ná­ře sním­ku Pixely jsem měl pocit, že mám co do čině­ní s něčím oprav­du veli­ce ori­gi­nál­ním a uni­kát­ním, že jsem se do toho pros­tě musel pus­tit,“ vysvět­lu­je Columbus, proč ho ten­to film zau­jal. „Líbila se mi ta kom­bi­na­ce kome­die a akce, kte­rá mi umož­ňo­va­la zku­sit si něco, čemu jsem se neměl mož­nost věno­vat od Harryho Pottera. Umožnila mi vystup­ňo­vat kome­di­ál­ní slož­ku, jak to jen bylo mož­né, ale sou­čas­ně nato­čit veli­ce napí­na­vý akč­ní dob­ro­druž­ný film. Z mého pohle­du se jed­ná o kom­bi­na­ci Gremlins, Rošťáků a Harryho Pottera – dostal jsem mož­nost vytvo­řit s pomo­cí nástro­jů, kte­ré jsem v prů­bě­hu let nasbí­ral, něco sku­teč­ně svě­ží­ho. Mělo by se jed­nat o nápa­di­tý let­ní film, kte­rý vás veli­ce evo­ka­tiv­ním a nos­tal­gic­kým způ­so­bem vrá­tí zpát­ky do osm­de­sá­tých let.“

V jed­né z hlav­ních rolí fil­mu se obje­vu­je Adam Sandler, kte­rý se na fil­mu tak­též podí­lí jako pro­du­cent. Podle Columbuse je pro podob­né fil­my tako­vá­to vše­stran­nost pro­spěš­ná. „Adam má skvě­lý kome­di­ál­ní cit a je to veli­ce zdat­ný pro­du­cent,“ říká Columbus. „To je skvě­lá kom­bi­na­ce, pro­to­že – napří­klad – doko­na­le chá­pe, kdy něco fun­gu­je tak, jak má a může­me se pře­su­nout k něče­mu dal­ší­mu, nebo kdy něco nao­pak nefun­gu­je a vyžá­dá si to pro­to více času.“

Seznam pixe­lo­vých hrdi­nů fil­mu při­po­mí­ná obsa­ze­ní hvězd­né­ho týmu osm­de­sá­tých let: PAC-MAN, Donkey Kong, Centipede, Galaga, Frogger, Q*bert či Space Invaders, ale i řada dal­ších. „Tyhle kla­sic­ké posta­vy byly sou­čás­tí jádra celé­ho pro­jek­tu, tak­že bylo klí­čo­vé, abychom je spo­leč­ný­mi sila­mi do fil­mu sku­teč­ně dosta­li,“ vysvět­lu­je Allen Covert, jeden z pro­du­cen­tů sním­ku. „Naštěstí nám byli všich­ni oslo­ve­ní veli­ce naklo­ně­ni. Dokázali jsme jim, že jejich posta­vy máme oprav­du upřím­ně rádi a respek­tu­je­me to, čím jsou tak oje­di­ně­lé a iko­nic­ké, a spo­leč­ně jsme se pak tyto prv­ky sna­ži­li do fil­mu zapra­co­vat.“ Mezi part­ne­ry, kte­ří se na fil­mu podí­le­li, pat­ří spo­leč­nos­ti Atari Interactive, Inc. (Asteroids, Breakout, Centipede, Missile Command), Konami Digital Entertainment (Frogger), Bandai Namco Entertainment (PAC-MAN, Galaga, Dig Dug), Nintendo (Donkey Kong, Duck Hunt), Sony Computer Entertainment (Q*bert), TAITO CORPORATION (Arkanoid, Space Invaders) či Warner Bros. Interactive (Paperboy, Joust, Defender, Robotron), G-MODE (BurgerTime) a TETRIS (Tetris).

V žád­ném pří­pa­dě bychom tenhle film bez těch­to legen­dár­ních postav nedo­ká­za­li nato­čit,“ dodá­vá Columbus. Jsou pro film tak důle­ži­té jako role, kte­ré ztvár­ni­li sku­teč­ní her­ci. Bylo veli­ce vzru­šu­jí­cí sle­do­vat, jak do sebe vše zapa­dá přes­ně tak, jak jsme si to před­sta­vo­va­li.“

Vedoucí výro­by Michael Barnathan, kte­rý je sou­čas­ně také pre­zi­den­tem Columbusovy spo­leč­nos­ti 1492 Pictures, k tomu dodá­vá, že se tvůr­čí film osm­de­sá­tý­mi léty inspi­ro­val i jiným způ­so­bem. „Myslím, že všich­ni, kte­ří se na tom­to fil­mu podí­le­jí, mají veli­ce rádi skvě­lé let­ní akč­ní kome­die osm­de­sá­tých let,“ míní. „Rozhodně jsme chtě­li nato­čit film pro sou­čas­né­ho divá­ka, ale naším cílem bylo také zachy­tit část atmo­sfé­ry, díky kte­ré byly tyhle fil­my tak výji­meč­né – tu kom­bi­na­ci akce a kome­die, kte­rou fil­my v té době zvlá­da­ly tak napros­to oje­di­ně­le vystih­nout.“

Columbus říká, že jed­ním z důvo­dů, proč ho ten­to pro­jekt při­ta­ho­val, byla také mož­nost nato­čit film, kte­rý by sku­teč­ně oslo­vil divá­ky všech gene­ra­cí. „Samozřejmě, že rodi­čo­vé, kte­ří na tenhle film půjdou, si budou pama­to­vat, jak ty hry v her­ně hrá­li, a jejich děti budou nad těmi posta­vič­ka­mi žas­nout napros­to stej­ně – v tomhle fil­mu najde­te stov­ku vti­pů, kte­ré poba­ví jen rodi­če, a stov­ku, kte­ré zase poba­ví jen jejich děti,“ říká. „Ale nejde jen o tohle. Myslím, že tyhle hry a zejmé­na osm­de­sá­tá léta jsou vní­má­ny veli­ce nos­tal­gic­ky. Alespoň já to tak vní­mám – bavím se s vyso­ko­ško­lá­ky a jejich nej­ob­lí­be­něj­ším sním­kem jsou Rošťáci. Tohle obdo­bí se momen­tál­ně těší vel­ké obli­bě.“

Aby dostá­li kome­di­ál­ní­mu poten­ci­á­lu fil­mu, při­zva­li si tvůr­ci fil­mu na pomoc hvězd­ný herec­ký tým komi­ků. Svérázné hrdi­ny fil­mu, kte­ří mají zachrá­nit svět, ztvár­ni­li Adam Sandler, Kevin James, Michelle Monaghan, Peter DinklageJosh Gad.

Tahle pěti­ce je pros­tě skvě­lá,“ svě­řu­je se Columbus. „Kamarádský vztah a cha­risma, kte­ré vyza­řu­jí, nevznik­ly na fil­mo­vém plát­ně, jsou zce­la sku­teč­né. Je to sku­teč­ný tým.“

Adam Sandler před­sta­vu­je Sama Brennera – kdy­si pře­bor­ní­ka ve video­hrách, kte­rý nyní insta­lu­je domá­cí kina. „Během uply­nu­lých tři­ce­ti let se věci nevy­ví­je­ly tak doce­la pod­le jeho před­stav,“ říká Barnathan. Uvízl v živo­tě na mrt­vém bodě. Abych byl upřím­ný, začí­ná to vypa­dat, že oprav­du dob­rý je jen v jed­né jedi­né věci – ve hra­ní video­her. Naštěstí pro nás se prá­vě tahle doved­nost veli­ce dob­ře hodí.“

Kevin James – kte­rý se Sandlerem hrál v něko­li­ka fil­mech – byl povo­lán, aby ztvár­nil Sandlerova nej­lep­ší­ho pří­te­le a pre­zi­den­ta Spojených stá­tů.

V pří­pa­dě Kevina jsme se nesna­ži­li jít pro­ti jeho herec­ké­mu typu, ale pro­ti kome­di­ál­ní­mu ladě­ní,“ popi­su­je Columbus. „Kevin musel na plát­ně půso­bit veli­ce výraz­ně – musel půso­bit jako pre­zi­dent. A on se té role ujal skvě­le – když jsme doto­či­li prv­ní scé­nu s pre­zi­den­tem Cooperem, napros­to jsem mu jeho roli věřil. Je to výteč­ný herec a je scho­pen mno­hem hlub­ších výko­nů, než jaké v minu­los­ti před­ve­dl.“

Ve fil­mu se Jamesova posta­va Willa Coopera dosta­la na poli­tic­ké dno. Všichni si sice o poli­ti­cích mys­lí, že to jsou hlu­páci, ale ame­ric­ký lid se o tom mohl v pří­pa­dě Coopera veli­ce jed­no­znač­ně pře­svěd­čit. „Veřejnost není mojí posta­vě zrov­na naklo­ně­ná,“ vysvět­lu­je James. „Nesplnil moc z toho, co nasli­bo­val, a v pod­sta­tě je mu to jed­no. Když vidí, že se svět oci­tl v ohro­že­ní a to při­po­mí­ná video­hry, povo­lá své kama­rá­dy – kte­ří jsou sho­dou okol­nos­tí těmi nej­lep­ší­mi hrá­či video­her vůbec.“

Možná bys­te se domní­va­li, že hrát tvá­ří v tvář počí­ta­čo­vě ani­mo­va­ným posta­vám by moh­lo být pro Jamese nároč­né, ale měl spous­tu tré­nin­ku. „Místo rodi­ny jsem měl doma teni­so­vé míč­ky, abych si na to zvy­kl,“ říká. „Na měsíc odje­li a já mís­to nich všu­de roz­mís­til teni­so­vé míč­ky – jeden byl Slazenger, jeden Wilson a jeden Penn. Jako rodič na děti pořád kvů­li něče­mu kři­čí­te – aby něco snědly nebo utře­ly nebo se umy­ly – tak­že jsem pros­tě kři­čel na teni­sá­ky. Šlo mi to veli­ce dob­ře a rych­le jsem si na to zvy­kl.“

Když pre­zi­dent Cooper povo­lá své­ho kama­rá­da Sama Brennera, dosta­ne ten­to za úkol dát dohro­ma­dy elit­ní tým hrá­čů video­her pro boj s mimo­zemš­ťa­ny. Brenner se pro­to vydá pát­rat po ostat­ních dět­ských šam­pi­o­nech, nyní dospě­lých mužích.

Josh Gad se k herec­ké­mu týmu při­po­ju­je v roli Ludlowa Lamonsoffa, nejmlad­ší­ho čle­na týmu. „Je o tro­chu mlad­ší než ostat­ní – byl to svým způ­so­bem dět­ský génius,“ říká Gad.

Muž, kte­rý byl kdy­si mezi hrá­či pova­žo­ván za zázrač­né dítě, je nyní spe­ci­a­lis­tou na kon­spi­rač­ní teo­rie, kte­rý se nikdy nedo­ká­zal tak doce­la zba­vit své dět­ské lás­ky k Lady Lise, hlav­ní hrdin­ce hry Dojo Quest, kte­rou měl nej­ra­dě­ji.

Tim Herlihy a Timothy Dowling napsa­li veli­ce excen­t­ric­kou posta­vu – a já jsem na excen­t­ric­ké posta­vy zvyk­lý,“ říká hvězda broadwa­yské­ho muzi­ká­lu The Book of Mormon a hlas sně­hu­lá­ka Olafa z fil­mu Ledové krá­lov­ství. „Tahle role byla šan­ce vyzkou­šet si roli sku­teč­né­ho podi­ví­na. Ale má v sobě sou­čas­ně něco pře­krás­ně zra­ni­tel­né­ho. Touží po své život­ní lás­ce, kte­rá je ale posta­vou z video­hry – zní to šíle­ně, ale on věří v exis­ten­ci svě­ta, ve kte­rém by mohl s Lady Lisou žít a utéct s ní před ostat­ní­mi.“

Gad byl z šan­ce se na tom­to pro­jek­tu podí­let nad­še­ný nejen pro­to, že mohl spo­lu­pra­co­vat s Columbusem a Sandlerem, ale také pro­to, že měl mož­nost zahrát si v ohro­mu­jí­cím měřít­ku iko­nic­ké hry své­ho dět­ství. „Narodil jsem se v roce 1981, prá­vě v době, kdy video­her­ní horeč­ka dostu­po­va­la vrcho­lu,“ říká. „Měl jsem dva star­ší bra­t­ry, tak­že si vzpo­mí­nám, jak jsme na jihu Floridy cho­di­li do míst­ní her­ny – jme­no­va­la se Grand Prix – a strá­vi­li tam celou sobo­tu nebo nedě­li. Šance zno­vu pro­hnat pří­še­ry, pro­ti kte­rým jsem hrál jako kluk, byla jako mož­nost vrá­tit se zno­vu do dět­ství.“

Ve sku­teč­nos­ti ale Gadovou nej­ob­lí­be­něj­ší hrou neby­la hra Dojo Quest. „Vždycky jsem byl závis­lý na hře Galaga,“ pokra­ču­je Gad. Byla to jed­na z těch her, ve kte­rých jsem nikdy nebyl kdo­ví­jak úžas­ný, ale z něja­ké­ho důvo­du jsem je zbož­ňo­val.“

Peter Dinklage coby Eddie Plant je posled­ním čle­nem původ­ní­ho týmu video­her­ních šam­pi­o­nů. Ačkoliv se pro­sla­vil svou dra­ma­tic­kou rolí v seri­á­lu Hra o trů­ny, je Dinklage nemé­ně zdat­ným komi­kem, jak doká­zal v prů­bě­hu let svý­mi role­mi ve fil­mech jako Život v oblouz­ně­ní či Horší než smrt.

Eddie byl pro­tiv­ní­kem ostat­ních tří,“ popi­su­je Dinklage. „Má poměr­ně vel­ké ego, co se šam­pi­o­ná­tů týče, a moc rád všem při­po­mí­ná, jak dob­rý je. Takovým způ­so­bem se ve fil­mu cho­vá při­nejmen­ším v dět­ství – a když se pře­su­ne­me v čase do sou­čas­nos­ti, zjis­tí­me, že se zase tak moc nezmě­nil.“

Eddie Plant ve fil­mu nosí veli­ce spe­ci­fic­ký sta­ro­mód­ní účes a u své uni­for­my si utr­hal ruká­vy. „Rozhodně se psy­chic­ky i vizu­ál­ně zase­kl v jis­tém kon­krét­ním obdo­bí,“ říká. „Vídám občas tako­vé lidi – neu­vě­do­mu­jí si, že jis­tý styl už vyšel z módy, ale to jim nebrá­ní v tom, aby byli šťast­ní. Eddie má pří­šer­ný účes, má teto­vá­ní – a ne ta hezká, jaká jsou v módě dnes – a má ve zvy­ku utrh­nout ruká­vy čemu­ko­liv, co si na sebe má obléct. Zřejmě není kdo­ví­jak sebe­vě­do­mý, ale roz­hod­ně to nepla­tí, přijde-li řeč na jeho hráč­ské doved­nos­ti.“

Stejně jako jeho hereč­tí kole­go­vé navště­vo­val i Dinklage v dět­ství her­ny. „Je mi líto dneš­ních dětí, kte­ré hra­jí na her­ních kon­zo­lích, pro­to­že návště­va video­her­ny byla veli­ce spo­le­čen­ská zále­ži­tost,“ míní. „Zajdete do her­ny, poba­ví­te se s kama­rá­dy, kou­ká­te po hol­kách – nebo po té jed­né, na kte­rou tam v té době bylo mož­né nara­zit. Hrála tam hud­ba. Bylo to jako jít si zabrus­lit, ale mno­hem zábav­něj­ší.“

Hráčský tým by se zce­la jis­tě oci­tl veli­ce rych­le v nesná­zích, nebýt pomo­ci pod­plu­kov­ni­ce Violet Van Pattenové, kte­rou ztvár­ni­la Michelle Monaghan. „Je to veli­ce sil­ná posta­va – inte­li­gent­ní a odváž­ná,“ říká Monaghan.

Rozhodně bych řek­la, že její vztah k Brennerovi je vel­mi vyhra­ně­ný,“ sou­dí Monaghan. „Je jejím napros­tým opa­kem – dost sil­ně ji odpu­zu­je. Až tepr­ve jeho sna­ha zachrá­nit svět doká­že změ­nit její názor a pře­svěd­čí ji o tom, že v Brennerovi je více, než by se moh­lo zdát na prv­ní pohled.“

Monaghan je mož­ná jedi­nou ženou mezi před­sta­vi­te­li hlav­ních rolí fil­mu, ale roz­hod­ně si to uží­va­la. „Děláte si legra­ci? Je skvě­lé být jedi­nou ženou,“ pro­hla­šu­je. „Kluci jsou hroz­ně milí, veli­ce vstříc­ní. Ano, vyslech­la jsem si na svou adre­su spous­tu jíz­li­vých pozná­mek, ale s těmi já doká­žu veli­ce dob­ře držet krok.“

Ashley Benson se uja­la role Lady Lisy, video­her­ní iko­ny fil­mu a hvězdy fik­tiv­ní video­hry Dojo Quest, kte­rá je sou­čas­ně také cílem Ludlowovy neo­pě­to­va­né lás­ky. „Měl jsme šan­ci zahrát si video­her­ní posta­vu – měla jsem dva meče a byla za obrov­skou drsňač­ku,“ vysvět­lu­je Benson. „Nikdy jsem před­tím s meči nepra­co­va­la, tak­že to bylo skvě­lé. A navíc bou­chat a kopat do Joshe se asi niko­mu nikdy neo­mr­zí.“

Chtěli jsme, aby se Ludlow (v podá­ní Joshe Gada) zami­lo­val do žen­ské video­her­ní posta­vy ze své­ho dět­ství. Připadalo nám to veli­ce roz­to­mi­lé, ale sou­čas­ně to nazna­čo­va­la, že je to tak tro­chu zou­fa­lec,“ říká Covert. „Nemohli jsme najít video­her­ní posta­vu, kte­rá by odpo­ví­da­la popi­su, tak­že jsme si vymys­le­li Dojo Quest a Lady Lisu. Nejlepší na tom bylo, že jsme měli šan­ci tuhle hru doo­prav­dy vytvo­řit, tak­že si ji může­te zahrát na svém tele­fo­nu.“

Poté, co byly v pro­dukč­ní spo­leč­nos­ti Happy Madison polo­že­ny zákla­dy celé­ho fil­mu, bylo tře­ba najít reži­sé­ra, jenž by ho doká­zal pře­vést ze strá­nek scé­ná­ře na fil­mo­vé plát­no. „Říkali jsme si, že by pro tenhle film byl Chris skvě­lým reži­sé­rem,“ popi­su­je Covert. „Režíroval už fil­my s vel­ko­le­pý­mi efek­ty a také jed­ny z našich nej­ob­lí­be­něj­ších kome­dií, a ve fil­mu Pixely se obě tyto slož­ky kom­bi­nu­jí. Umí skvě­le spo­jit ohro­mu­jí­cí vizu­ál­ní strán­ku s neu­vě­ři­tel­ně zábav­ný­mi her­ci, a při­tom zajis­tit, že výsle­dek půso­bí uvě­ři­tel­ně.“

Vedoucí výro­by Michael Barnathan sou­hla­sí a při­dá­vá dal­ší argu­men­ty: „Filmy ve své pod­sta­tě sto­jí na pří­bě­hu. Jednou z Chrisových skvě­lých reži­sér­ských schop­nos­tí je umě­ní zajis­tit, že všech­ny ostat­ní slož­ky – humor, efek­ty – pří­běh posou­va­jí uspo­ko­ji­vým a půso­bi­vým způ­so­bem kupře­du. Všichni jsme měli pocit, že Pixely jsou sním­kem, kte­rý doko­na­le vyho­vu­je vše­mu, v čem je Chris coby reži­sér výji­meč­ný.“

            Snímek Pixely nevy­bo­ču­je z řady let­ních fil­mů pou­ze oje­di­ně­lým námě­tem a skvě­lým humo­rem, ale také svou vizu­ál­ní podo­bou. „Většina fil­mů s vizu­ál­ní­mi efek­ty – včet­ně fil­mů, na kte­rých jsem se podí­lel – se sna­ží vizu­ál­ní efek­ty vytvo­řit sku­teč­ně výji­meč­ně rea­lis­tic­ké. Dokonce i když pra­cu­je­te s dra­kem nebo pří­še­rou, sna­ží­te se, aby po vizu­ál­ní strán­ce vypa­dal výsle­dek rea­lis­tic­ky,“ vysvět­lu­je Columbus. „V pří­pa­dě Pixelů jsme se sna­ži­li o něco, co dosud neby­lo k vidě­ní. Když oží­va­jí posta­vy z video­her, pře­bí­ra­jí na sebe svou původ­ní roz­pi­xe­lo­va­nou podo­bu, z jejich nit­ra se line záře a neu­stá­le se pohy­bu­jí. Jedná se sku­teč­ně doslo­va o troj­roz­měr­nou ver­zi osmi­bi­to­vých her, kte­ré jste moh­li vídat na obra­zov­kách her­ních auto­ma­tů.“

Výtvarník Peter Wenham, kte­rý byl zod­po­věd­ný za cel­ko­vou vizu­ál­ní podo­bu fil­mu, byl prv­ním z řady těch, kte­ří měli na sta­ros­ti pře­vod iko­nic­kých video­her­ních postav z jejich kla­sic­ké osmi­bi­to­vé podo­by do plné­ho 3D. „Pro zúčast­ně­né her­ní spo­leč­nos­ti – a pro nás samo­zřej­mě také – bylo důle­ži­té, aby si her­ní posta­vy byly co nej­ví­ce podob­né, dokon­ce i po pře­vo­du do tří roz­mě­rů,“ říká. „Tím pra­vým potě­še­ním je samo­zřej­mě před­vést divá­kům něco, co dosud nevi­dě­li – zpi­xe­lo­va­tě­ní nej­růz­něj­ších před­mě­tů z běž­né­ho živo­ta. Museli jsme určit, jak to bude fun­go­vat a jak to bude vypa­dat – když bom­ba, kte­rou vypus­ti­li Space Invaders, spad­ne na asfal­to­vou sil­ni­ci, vyro­bí v ní díru, ale asfalt se sou­čas­ně pře­mě­ní na pixe­ly. Museli jsme vymys­let, jak by něco tako­vé­ho mělo vypa­dat.“

Podle Wenhamových slov exis­to­va­lo vždy rizi­ko, že budou 3D ver­ze osmi­bi­to­vých posta­vi­ček vypa­dat pří­liš rozkos­tič­ko­va­ně nebo neza­jí­ma­vě. Právě teh­dy je napadlo, že by posta­vič­ky moh­ly zevnitř zářit – což byl nápad, kte­rý bylo mož­no repli­ko­vat i v pří­pa­dech, kdy se něja­ký sku­teč­ný objekt pro­mě­ňu­je v pixe­ly. Nejen, že by posta­vy samot­né záři­ly inter­ak­tiv­ním svět­lem, ale pixe­lo­vé ver­ze cílů jejich úto­ku by se cho­va­ly stej­ně. Výsledkem bylo vizu­ál­ně vel­mi pozo­ru­hod­né řeše­ní, kte­ré sou­čas­ně zdů­raz­ňo­va­lo způ­sob, jaký mimo­zemš­ťa­né vyu­ží­va­jí video­her k úto­ku na naši pla­ne­tu.

Jakmile byly návrhy postav hoto­vy, oslo­vil Columbus Matthewa Butlera, vedou­cí­ho týmu vizu­ál­ních efek­tů, s úko­lem vdech­nout těm­to návrhům život. „Matt Butler je jeden z těch pověst­ných šíle­ných géniů, kte­rý se neu­stá­le sna­ží posou­vat lať­ku o něco výše, aby se ujis­til, že budou výsled­ky jeho prá­ce nejen půso­bit dojmem, že sku­teč­ně exis­tu­jí, ale že také divá­ci spat­ří něco, co dosud ješ­tě nikdy nevi­dě­li. Snaží se svůj tým i nás samot­né stá­le posou­vat k lep­ším a lep­ším výsled­kům,“ míní Columbus.

Butler vysvět­lu­je, že stej­ně jako v pří­pa­dě samot­né podo­by video­her­ních posta­vi­ček, kte­ré měly vypa­dat co nej­vě­ro­hod­ně­ji, bylo i v pří­pad jejich pohy­bů a inter­ak­cí s okol­ním pro­stře­dím tře­ba zajis­tit, aby dosta­teč­ně odka­zo­va­ly na původ­ní před­lo­hy. „Bylo pro nás veli­ce důle­ži­té, abychom ty hry napo­do­bi­li co nej­věr­ně­ji,“ říká Butler. „Když se podí­vá­te na PAC-MANa, hýbe ústy v jis­tém tem­pu a pohy­bu­je se spe­ci­fic­kou rych­los­tí. I Donkey Kong má veli­ce spe­ci­fic­ké pohy­by, napří­klad jeho nakro­če­ní – vše jsme ani­mo­va­li sou­vis­le, ale sna­ži­li jsme se o zacho­vá­ní video­her­ní pod­sta­ty.“

Tvůrci fil­mu samo­zřej­mě k rea­li­tě při­stou­pi­li s jis­tou vol­nos­tí. Například fik­tiv­ní his­to­rie video­hry Galaga, kte­rá se ve fil­mu obje­vu­je – a ve kte­ré hra­je klí­čo­vou roli jis­tá drob­ná chy­ba, kte­rou hra obsa­hu­je – je veskr­ze fik­tiv­ním prv­kem, vytvo­ře­ným čis­tě pro potře­by fil­mo­vé­ho pří­bě­hu.

Pokud bychom to vza­li z tech­nic­ké­ho hle­dis­ka, pak byl náš film pojme­no­ván poně­kud chyb­ně,“ říká Butler. 3D pixel se ve sku­teč­nos­ti jme­nu­je „voxel“, krych­lič­ka v troj­roz­měr­ném pro­sto­ru. Vyšli jsme z kon­cep­tu zjed­no­du­še­ných kos­ti­ček a ozvlášt­ni­li a moder­ni­zo­va­li ho dopl­ně­ním svě­tel­né ener­gie, napří­klad v pří­pa­dě PAC-MANa,“ vysvět­lu­je Butler. „Ve své 2D podo­bě je zce­la plo­chý, tak­že jsme ho pře­tvo­ři­li do podo­by kou­le, sklá­da­jí­cí se z voxe­lů. Každý voxel září samo­stat­ně v závis­los­ti na mimo­zem­ských geo­me­t­ric­kých vlák­nech, kte­rá je mož­né ovlá­dat samo­stat­ně, tak­že jsme vyu­ži­li umě­lec­ké licen­ce a po celé kou­li, kte­rá PAC-MANa tvo­ří, se pře­lé­vá svě­tel­ná ener­gie.“

            V prv­ní vel­ké scé­ně fil­mu se tým hrá­čů setká­vá s Centipede. „Sekvence s Centipede v Hyde Parku je psy­che­de­lic­ká, děsi­vá a úžas­ně zábav­ná sou­čas­ně,“ míní Columbus.

Butler pro­hla­šu­je, že sek­ven­ce s Centipede je pří­kla­dem toho, jak se vypo­řá­da­li s nej­vět­ším pro­blé­mem vizu­ál­ních efek­tů – vystih­nout správ­ně jejich styl. Tvůrci fil­mu se veli­ce inten­ziv­ně sna­ži­li o to, aby fil­mem o hroz­bě v podo­bě video­her­ních postav pro­stu­po­val humor. „Padouchy jsou tu posta­vič­ky z video­her, tak­že muse­jí půso­bit hrů­zostraš­ně, ale sou­čas­ně jde o kome­dii, tak­že je tře­ba vše odleh­čit,“ říká Butler. „Například v pří­pa­dě Centipede bylo naší prv­ní reak­cí poku­sit se o vytvo­ře­ní děsi­vé­ho stvo­ře­ní, ale na zákla­dě Chrisova vede­ní jsme vše poja­li humor­ně­ji – napří­klad ve scé­ně, kdy tan­čí za zády sta­ré dámy, kte­rá sle­du­je tele­vi­zi. Pak pro­střed­nic­tvím jeho činů sku­teč­ně pocho­pí­me, jak děsi­vý je doo­prav­dy. Jeho masiv­ní tělo vyvo­lá­vá cha­os všu­de, kam­ko­liv se hne. K vaší pixe­li­za­ci dojde až v oka­mži­ku, kdy vás seže­re.“

Ve scé­ně s PAC-MANem řídí hrdi­no­vé barev­ná auta Mini Cooper - „duchy“ - kte­rá pro­ná­sle­du­jí deví­ti­me­t­ro­vé­ho PAC-MANa, pro­plé­ta­jí­cí­ho se blu­diš­těm ulic na Manhattanu. „Ve sku­teč­né hře je PAC-MAN hrdi­nou a ducho­vé jsou jeho nepřá­te­li, ale ve fil­mo­vé ver­zi létá PAC-MAN po Manhattanu a jedi­nou mož­nos­tí, jak ho video­her­ní tým může pora­zit, je ujmout se role duchů,“ popi­su­je Columbus. „Naše duchy ve fil­mu před­sta­vu­jí Mini Coopery, kte­ré nám vyho­vo­va­ly po strán­ce veli­kos­ti, rych­los­ti i barev. Společnost Mini Cooper se k nám zacho­va­la vel­ko­ry­se, přes­to­že jsme jejich vozy muse­li hod­ně modi­fi­ko­vat, abychom je vyba­vi­li zbra­ně­mi, ale pro svou roli se hodí doko­na­le.“

Prostřednictvím vizu­ál­ních efek­tů jsme do fil­mu dopl­ni­li celou řadu pozo­ru­hod­ných věcí z původ­ní video­hry, napří­klad situ­a­ci, kdy PAC-MAN sní bonu­so­vou kulič­ku, ale sou­čas­ně jsme se roz­hod­li mís­ty od hry odchý­lit a film obo­ha­tit o vzru­šu­jí­cí scé­ny, jako napří­klad když PAC-MAN poží­rá hasič­ské auto, kte­ré pixe­li­zu­je,“ říká Butler. V jed­nu chví­li se také Mini Cooper pohy­bu­je pou­ze po dvou před­ních kolech, což jsou zčás­ti vizu­ál­ní efek­ty a zčás­ti zábě­ry sku­teč­né­ho Mini Cooperu, kte­rý jsme rozříz­li.“

Aby tým hrá­čů pora­zil hroz­bu, kte­ré čelí, požá­dá o pomoc tvůr­ce PAC-MANa, pro­fe­so­ra Iwataniho. Ačkoliv jeho roli ve fil­mu ztvár­nil herec Denis Akiyama, sku­teč­ný pro­fe­sor Iwatani se ve fil­mu mih­ne v drob­né roli opra­vá­ře video­her ve scé­nách z roku 1982. „Zajímavé na tom bylo, že před­tím, než sku­teč­ný pro­fe­sor Iwatani vymys­lel PAC-MANa, tak se sku­teč­ně opra­vám video­her věno­val,“ vysvět­lu­je Columbus.

V rám­ci vrchol­né bitvy pro­ti mimo­zemš­ťa­nům se video­her­ní tým setká­vá tvá­ří v tvář s Donkey Kongem. „Postavili jsme obrov­skou kon­struk­ci – v pod­sta­tě jsme vybu­do­va­li repli­ku celé video­hry Donkey Kong,“ popi­su­je Columbus. „Naše hrdi­ny jsme roze­sta­vi­li na plo­šin­ky ve sku­teč­né veli­kos­ti a necha­li je, aby hra­ní Donkey Konga zaži­li doslo­va na vlast­ní kůži.“

            „Byly to obrov­ské deko­ra­ce, kte­ré jsme posta­vi­li v ate­li­é­ru Mega Stage v ate­li­é­rech Pinewood Toronto, nej­vět­ších ate­li­é­rech v Severní Americe,“ vysvět­lu­je Wenham. „Ve finá­le se jed­na­lo o více než dva­cet met­rů vyso­kou kon­struk­ci z tra­verz a výztu­ží – více­mé­ně celou hru Donkey Kong, pře­ve­de­nou do sku­teč­nos­ti.“

Donkey Konga jsem jako kluk znal veli­ce dob­ře – byla to jed­na z mých nej­ob­lí­be­něj­ších her – tak­že tyhle deko­ra­ce pro mě byly sku­teč­nou lahůd­kou,“ říká Butler. „Díky kom­bi­na­ci kla­sic­kých spe­ci­ál­ních efek­tů a počí­ta­čo­vých vizu­ál­ních efek­tů jsme vytvo­ři­li oprav­du veli­ce zábav­nou bojo­vou sek­ven­ci. Je v ní zhru­ba 130 počí­ta­čo­vě vylep­še­ných zábě­rů. Současně jsme ve sna­ze navo­dit věro­hod­nou atmo­sfé­ru zob­ra­ze­ných her vel­mi sil­ně spo­lé­ha­li na zvu­ko­vou slož­ku.“

            „Natáčení téhle scé­ny bylo veli­ce nároč­né,“ vzpo­mí­ná Michelle Monaghan. „Vybudovali nám pro ni obří deko­ra­ce před zele­ným plát­nem, a Donkey Konga před­sta­vo­val pou­ze vel­ký kříž v rohu. Museli jsme na sobě mít postro­je, kte­rý­mi jsme byli upou­tá­ni k sys­té­mu kla­dek, a pak jsme muse­li běhat a ská­kat z plo­ši­nek a nechat sebou smý­kat na všech­ny stra­ny. Chris na nás pak volal instruk­ce, kdy máme sko­čit, a my ská­ka­li, ačko­liv se pro­ti nám žád­né sku­teč­né sudy neva­li­ly. Během tako­vé­ho natá­če­ní se cítí­te tro­chu hlou­pě, ale ve výsled­ku to fun­gu­je.“

Převedení hry Q*bert do sku­teč­né podo­by neby­lo tak­též jed­no­du­ché. „Stejně jako ostat­ní posta­vič­ky je i on tvo­ře­ný ostře řeza­ný­mi krych­lič­ka­mi, ale musel sou­čas­ně půso­bit roz­to­mi­le,“ říká Butler. „Společnost Sony Picture Imageworks při­šla s řeše­ním v podo­bě spe­ci­ál­ní prů­hled­né ver­ze krych­li­ček, díky kte­rým vypa­dá téměř jako by měl srst a vy jste se s ním moh­li pomaz­lit, i když je stá­le tvo­řen obří­mi pixe­ly. Nemá ruce ani ústa, tak­že vdech­nout mu život čis­tě pro­střed­nic­tvím prá­ce s jeho póza­mi a oči­ma neby­lo vůbec snad­né.“

            Kromě návr­hu podo­by samot­ných postav byl Peter Wenham zod­po­věd­ný také za podo­bu deko­ra­cí a výběr natá­če­cích loka­cí – tedy za všech­ny prv­ky vizu­ál­ní podo­by fil­mu. „Náš film v nema­lé míře sta­ví na tom, že nám uka­zu­je sku­teč­né věci, obo­ha­ce­né o počí­ta­čo­vé prv­ky – kte­ré pochá­ze­jí z video­her – tak­že jsme se sna­ži­li ztvár­ně­ní sku­teč­nos­ti neza­ne­dbá­vat,“ říká.

Jedním z památ­ných úko­lů pro Wenhama bylo vytvo­ře­ní svě­tel­ných zbra­ní, kte­ré čle­no­vé video­her­ní­ho týmu pou­ží­va­jí pro boj s mimo­zem­ský­mi video­her­ní­mi hroz­ba­mi. „Vždycky je veli­ce pří­jem­né, když her­ci cítí ke svým rekvi­zi­tám něja­ké pou­to. Když Adam Sandler vzal do ruky svou zbraň, začal dělat zvu­ky, jako že z ní stří­lí. V kaž­dém, kdo je vzal do ruky, se pro­bu­dil kus dítě­te,“ říká Wenham. „Bylo pro nás důle­ži­té, aby se v pří­pa­dě zbra­ní jed­na­lo o něco, co půso­bí zábav­ně a humor­ně, ale sou­čas­ně to není kon­venč­ní. Když se na svě­tel­né zbra­ně podí­vá­te podrob­ně­ji, všim­ne­te si, že jsou úžas­ně detail­ní – najde­te na nich malé joystic­ky nebo trac­kbally, tako­vé, jaké byly k vidě­ní na sta­rých her­ních auto­ma­tech. Větší ze zbra­ní mají čer­ve­ná tla­čít­ka a LED dis­ple­je. Chtěli jsme, aby se jed­na­lo o jas­né pro­po­je­ní kla­sic­kých her­ních auto­ma­tů s moder­ní­mi špič­ko­vý­mi zbra­ně­mi.“

Wenham byl také zod­po­věd­ný za tvor­bu ostat­ních deko­ra­cí fil­mu, včet­ně her­ny Electric Dreams Factory – dějiš­tě svě­to­vé­ho šam­pi­o­ná­tu, na kte­rém exce­lu­jí Sam Brenner, Ludlow Lamonsoff a Eddie Plant – a také are­á­lu výzkum­né­ho vojen­ské­ho cen­t­ra, v němž Violet Van Pattenová vytvá­ří spe­ci­ál­ní zbra­ně pro boj s mimo­zemš­ťa­ny.

V rám­ci tvor­by deko­ra­cí video­her­ny pro scé­ny ze šam­pi­o­ná­tu si výtvar­ný tým obsta­ral stov­ky původ­ních skří­ní video­her­ních auto­ma­tů z celé země. Každá skříň byla kom­plet­ně reno­vo­vá­na, pro­to­že někte­ré z nich byly pokry­té něko­li­ka vrst­va­mi potis­ku, kte­rý musel být odstra­něn. „Vypátrat tyhle auto­ma­ty bylo kolek­tiv­ní úsi­lí,“ vysvět­lu­je rekvi­zi­tář Timothy Wiles. „Potom jsme muse­li najít odpo­ví­da­jí­cí gra­fic­ký návrh, celou skříň zno­vu potisk­nout, a potom do skří­ní zamon­to­vat nové LCD dis­ple­je a hry. Každá z her a skří­ní muse­la vyho­vět pod­mín­kám odpo­ví­da­jí­cí her­ní spo­leč­nos­ti, tak­že se jed­na­lo o vel­ké úsi­lí, kte­ré ale bylo veli­ce zábav­né a výsled­ky byly ohro­mu­jí­cí.“

Kostymérka Christine Wada si dala veli­ce zále­žet na tom, aby všich­ni ze 785 her­ců, kte­ří se v těch­to scé­nách obje­vu­jí, vypa­da­li přes­ně tak, jak by v osm­de­sá­tých letech vypa­dat měli. „Obecně byla osm­de­sá­tá léta plná pes­t­rých barev,“ říká. „Některé mód­ní tren­dy byly teh­dy poně­kud absurd­ní, ale abychom se drže­li Chrisovy vize, sna­ži­li jsme se při výbě­ru kos­tý­mů držet spí­še při zemi.“

V pří­pa­dě uni­fo­rem video­her­ní­ho týmu čekal na Wadu dlou­hý pro­ces hle­dá­ní toho správ­né­ho sty­lu. „Chtěli jsme pro ně najít něco, v čem by se cíti­li drs­ně, ale sou­čas­ně to v pří­pa­dě kaž­dé­ho z nich pod­tr­há­va­lo jeho oso­bi­tost. Muselo se jed­nat o oble­če­ní, kte­ré by bylo uvě­ři­tel­né a snad­no zapa­ma­to­va­tel­né. Takže jsme se zača­li zají­mat o nej­růz­něj­ší ove­ra­ly, letec­ké kom­bi­né­zy a jed­no­díl­né i dvou­díl­né oble­če­ní.“

Chtěli jsme, aby půso­bi­li ori­gi­nál­ně a uni­kát­ně,“ říká Columbus. „Christine navrh­la stov­ky mož­nos­tí: prak­tic­ky všech­no mož­né od span­de­xu, kte­rý by na před­sta­vi­te­lích našich tří hlav­ních rolí půso­bil směš­ně, až po kla­sic­ké super­hr­din­ské oble­ky s umě­le zvý­raz­ně­ný­mi sva­ly. Nakonec jsme se roz­hod­li pro oble­če­ní, vychá­ze­jí­cí z oble­ků auto­mo­bi­lo­vých závod­ní­ků, kte­ré vyho­vo­va­lo všem. Zejména posta­vě Petera Dinklage – pořád nosí svůj sta­ro­mód­ní účes, budí dojem, že se zapo­mně­la v osm­de­sá­tých letech a něko­lik let byla ve věze­ní. Jeho uni­for­mě jsme ustřih­li ruká­vy, aby byla vidět teto­vá­ní, kte­rá má, a najed­nou před námi stál Eddie.“

Ale i když už bylo roz­hod­nu­to o podo­bě uni­fo­rem, Wadina prá­ce ješ­tě nekon­či­la. „Přijít s tím pra­vým týmo­vým logem mi trva­lo něko­lik týd­nů,“ vzpo­mí­ná. „Chtěla jsem, aby šlo o něco iko­nic­ké­ho, co by ale sou­čas­ně neroz­pty­lo­va­lo pozor­nost divá­ků.“

Závodní oble­ky měly z pohle­du natá­če­ní ve vlh­kém let­ním dus­nu jed­nu vel­kou výho­du. „Jedná se o jeden z nej­mo­der­něj­ších mate­ri­á­lů na svě­tě. Byl vyvi­nut pro potře­by závod­ní­ků Formule 1, jejichž vozy nema­jí žád­nou kli­ma­ti­za­ci, a pro­to je veli­ce důle­ži­té, aby se v nich závod­ní­ci cíti­li dob­ře,“ popi­su­je. „Příjemnější oble­če­ní jen těž­ko najde­te.“

Dalším vel­kým úko­lem, kte­rý před Wadou stál, bylo vytvo­řit podo­by Lady Lisy, hrdin­ky fik­tiv­ní video­hry Dojo Quest. „Nakonec jsme měli 222 návrhů její­ho kos­tý­mu a úče­su,“ vzpo­mí­ná Wada. Důvodem, proč se jed­na­lo o tak neleh­ký úkol, bylo to, že Lady Lisa muse­la vyho­vo­vat celé řadě pod­mí­nek. „Je to posta­va z osm­de­sá­tých let, tak­že její podo­ba muse­la půso­bit zasta­ra­le, ale sou­čas­ně fun­go­vat i v kon­tex­tu moder­ní doby. Musela vypa­dat iko­nic­ky, ale sou­čas­ně muse­la být schop­na zvlá­dat kaska­dér­ské kous­ky. A její návrh musel být ucho­pi­tel­ný v rám­ci vizu­ál­ních efek­tů, tak­že exis­to­va­la jis­tá ome­ze­ní, kte­rá nám sva­zo­va­la ruce.“

Wadin návrh v sobě kom­bi­nu­je bez­po­čet před­loh: vrstve­né návrhy pla­vek z osm­de­sá­tých let, kom­bi­no­va­né s asij­ský­mi vli­vy. „Jedná se o kos­tým, ve kte­rém se Ashley může pohy­bo­vat a bojo­vat v něm, ale sou­čas­ně je to kos­tým, ve kte­rém vypa­dá tak, aby se do ní zami­lo­val tee­nager,“ říká.

Ten kos­tým se mi moc líbí,“ říká Benson. „Bylo by skvě­lé, kdy­bychom na Halloween vída­li dív­ky v kos­tý­mu Lady Lisy.“

Autor: Tiskové materiály
Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.
Pasáž: Hrdinský film bratří Russoů od Netflixu - Robotí holocaust
19. března 2025Pasáž: Hrdinský film bratří Russoů od Netflixu - Robotí holocaustPo letech od války mezi roboty a lidmi, která zanechala civilizaci v troskách, se mladá žena pokouší vypátrat svého zesnulého bratra, který se zřejmě převtělil do robota, ve filmu The Electric State, který je nyní streamován…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Návrat slavné fantasy ságy - Pán prstenů: Válka Rohirů
5. prosince 2024Návrat slavné fantasy ságy - Pán prstenů: Válka RohirůDnes vstupuje do kin poměrně zajímavý animovaný film Pán prstenů: Válka Rohirů. Jak již název napovídá, vychází ze slavné knižní ságy J. R. R. Tolkiena, potažmo i z Oscary ověnčené filmové adaptace režiséra Petera Jacksona. A…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
MaXXXine: Závěr trilogie Ti Westa nedokáže dostát X a Pearl
22. července 2024MaXXXine: Závěr trilogie Ti Westa nedokáže dostát X a PearlPornoherečka, která se v Beverly Hills 80. let pokouší o legální kariéru, se stává terčem záhadného vraha ve filmu MaXXXine, který se po premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech nyní promítá v pražských kinech.…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Kruh…tehdy jsem se opravdu bál. Skutečně, ten večer jsem se opravdu bál
21. května 2024Kruh…tehdy jsem se opravdu bál. Skutečně, ten večer jsem se opravdu bálNebylo to zase tak dávno, co jsem si jednoho chladného a mrazivého zimního večera udělal volnou chvilku a jal se sledovat nějaký ten filmeček. Nahlédl jsem tedy do své filmotéky a po chvíli mé oči stanuly…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Kruh – The Ring
21. května 2024Kruh – The RingRemake japonského filmu z roku 1998, který se stal v Americe hitem a i v Evropě se neztrácí v šedi průměru. S horory jsem měl zatím pouze dvě zkušenosti. První přišla v mých čtrnácti, díval jsem…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Krotitelé duchů II - Duchové třeste se! Jsou zpět!
11. dubna 2024Krotitelé duchů II - Duchové třeste se! Jsou zpět!Zachránili New York před záplavou z říše duchů, ale uznání ani slávy se moc nedočkali. Lidé na ně pomalu zapomněli a oni nyní doslova přežívají jak se dá. Vše se však změní ve chvíli, kdy Krotitelé…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Krotitelé duchů - Kdo jiný dokáže vyčistit New York od všech duchů, monster a strašidel, než sami Krotitelé duchů...
11. dubna 2024Krotitelé duchů - Kdo jiný dokáže vyčistit New York od všech duchů, monster a strašidel, než sami Krotitelé duchů...Pochybní vědci Peter, Ray a Egon zabývající se parapsychologií, jsou pro svou špatnou pověst a podvodné praktiky vyhozeni z newyorské univerzity. Přesto se nehodlají vzdát svého snu, dokázat široké veřejnosti, že nadpřirozené síly skutečně existují a…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Krotitelé duchů: Říše ledu
11. dubna 2024Krotitelé duchů: Říše leduPo událostech v Summerville se rodina Spenglerových vrací tam, kde to všechno začalo, tedy do legendární hasičské stanice v New Yorku, aby zde její členové spojili síly s původními Krotiteli duchů. Ti mezitím vybudovali přísně tajnou…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Za kulisami Krotitelů duchů: Jennifer Runyonová a její vzpomínky
3. dubna 2024Za kulisami Krotitelů duchů: Jennifer Runyonová a její vzpomínkyVe scéně testování ESP ve filmu Krotitelé duchů (1984) oslovuje Bill Murray jako Peter Venkman svou testovanou spolužačku otevřeně "Jennifer". V závěrečných titulcích je však postava Jennifer Runyonové uvedena pouze jako "Studentka". Runyonová při natáčení filmu…Vydáno v rubrice: Zajímavosti
Kosmonaut z Čech: Adam Sandler v novém traileru na sci-fi film natočený v Praze dráždí českým přízvukem
17. ledna 2024Kosmonaut z Čech: Adam Sandler v novém traileru na sci-fi film natočený v Praze dráždí českým přízvukemPo krátkém teaseru, který se objevil minulý měsíc, se objevil první oficiální trailer na film Kosmonaut z Čech, který má místním fanouškům co nabídnout. Kromě pražských památek a českých vlajek se v nových záběrech poprvé setkáváme…Vydáno v rubrice: Filmové a televizní aktuality
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře