Nemožné se stalo skutečností. Poprvé za celý seriál Rod Draka jsem měl při sledování pocit, že sleduju pravý, nefalšovaný sequel Hry o Trůny, který dosahuje kvalit svého velkolepého předchůdce. Desátá epizoda je jednoduše úžasný divácký zážitek od začátku až do konce, bez jakéhokoliv hluchého místa.
Zkrátka to šlape jako hodinky. Tempo, napětí – chvílemi jsem ani nedutal –, hudba, výprava, scénář. To všechno zde funguje na výbornou a skvěle to zúročí vztahy a pletky, jež byly pracně a solidně vystavěny v předešlých dílech.
CGI výborné, práce s kamerou také na jedničku, předává přesně ty pocity, které má. Konflikt je velmi ostře narýsován a pompézní intrikánská hra o trůn, přízeň a moc může započnout. Dokonce i herci a herečky se činili o 106. Škoda, že seriál v tomhle tempu neběžel celou dobu, nebo se alespoň neodehrával v jedné časové lince. Tady lze vidět, jak krásně to mohlo fungovat.
Ve zkratce: „Skvělý pay-off, který kazí jen vzpomínka na to, jak zdlouhavé dokázaly být předchozí díly.“
10/10













(4,91 z 5)