The Apprentice: Příběh Trumpa (2024) režiséra Aliho Abbasiho je dramatizací raných let Donalda Trumpa jakožto develpera (nikoli jako politika), a zejména jeho vztahu s kontroverzním právníkem Royem Cohnem. Příběh je vystavěn na kvalitním scenáři Gabriela Shermana, který uvedl, že film je „inspirován skutečnými událostmi a postavami“ a vychází z důkladného výzkumu. Zároveň však zdůraznil, že se nejedná o dokument, ale o umělecké dílo s dramatickými prvky. Snímek získal mnoho nominací a dvě vítězství: cenu Florida Film Critics Circle Awards pro nejlepšího herce ve vedlejší roli (Jeremy Strong) a cenu Robert Awards (Danish Film Awards) pro nejlepší anglicky mluvený film (Ali Abbasi).
Co praví anotace:
„Příběh o vzestupu mladého Donalda Trumpa k moci díky faustovské dohodě s vlivným pravicovým právníkem a politickým manipulátorem Royem Cohnem. New York, 70. léta. Donald J. Trump se snaží vymanit ze stínu svého mocného otce a prosadit se na realitním trhu na Manhattanu. Na začátku své kariéry potkává politického stratéga Roye Cohna, který se stane jedním z nejdůležitějších lidí jeho života. Cohn, vlivný právník, jenž se proslavil odsouzením manželů Rosenbergových za špionáž a vyšetřováním podezřelých komunistů z okruhu senátora McCarthyho, rozpozná v mladém Donaldovi potenciál. Naučí ho, jak získat moc a bohatství pomocí manipulace, zastrašování a médií. Zbytek je historie...“
Jak se mi film líbil?
Životopisné drama kombinuje skutečné události s uměleckou licencí, čímž vytváří portrét Trumpova vzestupu v 70. a 80. letech 20. století. Ačkoliv se mi snímek o Donaldu Trumpovi jeví jako poměrně věrohodně ztvárněný, těžko říci, nakolik se opírá o skutečné události a co už je umělecká fikce, zdali snímek odpovídá realitě anebo zda byla skutečnost ještě horší. Upřímně, musím podotknout, čekala jsem od snímku víc co do obsahu i co do délky záběru ze života protagonisty: příběh začíná zahájením „kariery“ Donalda Trumpa jako podnikatele s realitami v americkém New Yorku a končí zhruba v 80. letech, kdy se stal megalomanským developerem. Malinko mi nekalými praktikami jako jsou podvody, manipulace, vydírání, protislužby a známosti připomíná italskou ságu Kmotr, jen v americkém provedení.
Obraz mladého a pohledného modrookého blonďáka, Donalda Trumpa, kterého bravurně včetně grimas a gest ztělesnil herec rumunského původu, Sebastian Stan, vypadá poměrně líbivě, avšak pod svrchní slupkou luxusního zevnějšku se skrývá krutý a nelidský manipulátor. Nutno uznat, že precizní práce maskérů (Michelle Cote a Colin Penman) na Sebastianu Stanovi se povedla a výsledek skutečně odpovídal Donaldovi, úměrně jeho věku. Děj filmu naznačuje, že Donald se jako protřelý a egoistický podnikatel nenarodil, nýbrž byl do tohoto prostředí zasvěcen svým mentorem, právníkem Royem Cohnem (Jeremy Strong). Roy Cohn (1927–1986) byl skutečnou historickou osobností, velmi významnou a kontroverzní. Byl známým právníkem, který se proslavil jako hlavní poradce senátora Josepha McCarthyho během tzv. mccarthyismu – období, kdy se v USA vedl intenzivní „hon na komunisty“. Později se stal vlivným hráčem v newyorské politice a právním prostředí. Zastupoval mafiány, podnikatele i celebrity – a právě Donald Trump byl jedním z jeho chráněnců. Snímek dlouze vykresluje především vztah Donalda se svým právním poradcem Cohnem, který mu poskytoval strategické rady a pomáhal mu v právních sporech. Cohnovy metody, zahrnující agresivní taktiky a odmítání přiznat chybu, měly značný vliv na Trumpův přístup k podnikání a veřejnému vystupování. Ve filmu je zobrazeno, jak Cohn pomáhá Trumpovi získat významné daňové úlevy na projekt přestavby hotelu Commodore v New Yorku. Skutečně, v roce 1976 Trump získal od města New York daňové úlevy ve výši přibližně 160 milionů dolarů na přestavbu tohoto hotelu, což bylo tehdy považováno za kontroverzní rozhodnutí. Ve filmu je však tento proces dramatizován – například scéna, kde Cohn údajně vydírá městského úředníka kompromitující nahrávkou, není podložena veřejně dostupnými důkazy. Byl to právě Cohn, kdo Trumpa učil nikdy nepřiznat chybu, vždy útočit a za každou cenu vyhrávat.
Ve snímku se mihne v paralelní dějové lince i Češka Ivana Trump, rozená Ivana Marie Zelníčková, kterou ztvárnila Maria Bakalova, bulharská herečka. Já osobně si myslím, že naše Ivanka byla ve skutečnosti krásnější, než jak je ztvárněna ve snímku s příliš kulatou hlavou a poněkud ruskými rysy i ruským přízvukem. Ivana a Donald Trump se vzali v roce 1977 a během manželství měli tři děti: Donalda Jr., Ivanku a Erica. Snímek již neobsahuje konec jejich manželství, které skončilo rozvodem v roce 1992, který byl široce medializován a zahrnoval složité majetkové vyrovnání. Jenom dodám, že po rozvodu Ivana pokračovala v podnikání v oblasti módy, kosmetiky a psaní knih. Ivana Trump zemřela 14. července 2022 ve věku 73 let ve svém domě na Manhattanu v New Yorku. Příčinou úmrtí byla nehoda – utrpěla smrtelná poranění trupu v důsledku pádu ze schodů.
Verdikt:
Příběh Trumpa, poutavě vystavěný na dobrém scénáři, balancuje na hranici dokumentárního dramatu a umělecké fikce. Ačkoliv některé pasáže mohou působit stylizovaně a zjednodušeně, základní kostra příběhu vychází ze skutečných událostí a osobností, jako byl například právník Roy Cohn a Ivanka Trump. Film nabízí nejen sondu do zákulisí Trumpova vzestupu, ale i reflexi amerického snu v jeho nejkontroverznější podobě. Pro diváky, kteří hledají kombinaci politické satiry, historické rekonstrukce a osobnostní psychodrámy, je tento snímek přitažlivým a aktuálním materiálem. Těším se na další pokračování, které si vezme na paškál Donaldovu politickou karieru. Verdikt? Ačkoliv jsem očekávala víc, příběh Trumpa pro úžasné herecké výkony rozhodně stojí za zhlédnutí, a proto uděluji krásných 75%.
Nejnovější komentáře