Rozčarovaný polda Walker (Tom Hardy) musí proniknout do drogového podsvětí, aby po jednom zpackaném kšeftu zachránil chlápka Charlieho (Justin Cornwell), který nemá nejlepší vztah se svým mocným tátou Lawrencem (Forest Whitaker)...
Gareth Evans je velšský režisér a scenárista, který si díky filmům Zátah a Zátah 2 rychle zajistil pozici v budoucí encyklopedii o akčních filmech 21. století. Tyto filmy nastartovaly kariéru Iko Uwaise, Evans se poté zdál jako filmař, který by mohl ještě akčnímu žánru něco dát, byť si na jeho Apostle (Evans si trochu zaexperimentoval a zkusil místo akčního filmu horor) už pravděpodobně málokdo vzpomene a jeho plány na sólovku Deathstrokea z DC Extended Universe se rozpadly stejně jako celý tento propojený filmový vesmír DC Comics. Už pár let nicméně Evans u Netflixu chystal svou novinku s názvem Havoc – v češtině Totální rozklad.
Do hlavní role byl obsazen Tom Hardy, natáčení filmu poté začalo již v roce 2021... a film se přesto na Netflix dostal až nyní. Sám Evans to odůvodňuje tím, že muselo dojít k přetáčkám, k jejich odkladu došlo nejen díky stávkám SAG-AFTRA v roce 2023, přetáčky tak proběhly až v roce 2024 po dobu dvou týdnů. Původní verze filmu údajně měla mít až 150 minut. Na Netflix přesto dorazila verze, která má pouze 105 minut, což ukazuje, že si film musel během své výroby projít nějakým zásadním očistcem. Na Netflix přesto nakonec dorazil právě dnes – a pohroma se nakonec (možná překvapivě) nekoná.
Už prvotní reakce naznačovaly, že se Totální rozklad sice (vyloženě nepřekvapivě) může spolehnout na výtečnou akci, selhává ovšem ve slabším příběhu. A tady se nějaké zásadní překvápko skutečně nekoná. Už Zátahy Evanse sice mohly spoléhat na výtečnou akci, nikdo si na dvojici indonéských akčňáků ovšem nevzpomene kvůli kdovíjak propracovaným postavám a chytrému scénáři. Kdyby se ostatně dělal nějaký průzkum, výsledky pravděpodobně jasně napoví, že na Totální rozklad se diváci chtějí podívat především kvůli akci, ideálně podobně brutální jako v Zátahu. A té se určitě dočkají.
Totální rozklad působí jako akční podívaná z 80. let, především i tím, jak je vizuálně neuhlazený, a atmosféra přispívá pocitu, že se skutečně sleduje nějaká dekády zapadlá akční podívaná. Hrozně moc se tam umírá, hrozně moc se tam střílí, parametry akčního nářezu Totální rozklad v tomto ohledu bez problému splňuje. Tom Hardy je navíc typově ideální volba na ztvárnění tragického antihrdiny, Hardy minimálně dokazuje, že jde o jednu z nejlepších možných voleb na ztvárňování podobných antihrdinů. V uplynulých letech se Hardy moc v akčních rolích neobjevoval (pomineme-li trilogii Venom), Hardy poté působí dojmem, že si tuhle hereckou polohu neskutečně užívá. Už na samotném papíře to muselo působit tak, že se Hardy pro tuhle roli narodil.
Na start akce je sice nejdříve třeba si chvíli počkat, nějak se přeci jen ta půda připravit musí, jakmile se ovšem rozjede akční inferno, je to ukázka toho, že je Gareth Evans ten typ akčního tvůrce, kterého Hollywood potřebuje. Byť to sice může působit, že se Evans pere s vybudováním nějakého příběhu, aby se kolem něčeho celá akce vůbec mohla točit, všechny menší neduhy (Evans je pořád lepší realizátor než scenárista) vykoupí akce, které je opravdu dost. Je fyzická, prospívá jí především fakt, že Hardy není žádný elitní zabiják, ale prostě jenom chlapík, který chce přežít. Každý si pak musí ujasnit, zda Totální rozklad není chvílemi vyloženě absurdní, hloupý a nedomyšlený. Totální rozklad má neskutečný styl, každý, kdo se ovšem u filmu nebojí přemýšlet, se rychle zamyslí nad tím, že neomezené zásobníky neexistují, v reálném životě by Hardyho Walker a spol. v takové situaci pravděpodobně nepřežili ani 5 minut, celé je to jednoduše neskutečně přepálené. A přesně tak je k Totálnímu rozkladu nutné přistupovat. Přimhouřit oko bude poté nutné možná tak nad nadbytečným užíváním CGI, se kterým se vůbec nepracuje šetrně. Vyložená jizva na kráse se ovšem díky němu nekoná.
Totální rozklad je sešitý vrstvou akčních klišé, chybí kdokoliv, kdo by se dal nazvat pořádným záporákem, samotná akce není úplně nejpřehlednější a chvílemi to působí, že docela dost materiálu skutečně chybí a filmu vystřižených (minimálně) 45 minut škodí. Evansův dvorní kameraman Matt Flannery přesto dokáže minimálně vizuálem navodit pocit, že se nejedná o zaměnitelný akční film a Totální rozklad skutečně působí jako film, kterému by velké plátno slušelo více než monitor notebooku/televize v obýváku. Intenzitě rozhodně přispívá zvuk, je to poté rozhodně jeden z nejlepších akčních filmů od Netflixu za poslední roky (ano, to samozřejmě neznamená moc). Evans poté prohlásil, že je Totální rozklad poctou filmům Johna Woo jako Hard Boiled nebo Killer, tato přiznaná citace je poté z filmu přeci jen cítit. Evans pořád rozhodně umí s akčním žánrem pracovat, pořád jde o jednoho z nejšikovnějších akčních režisérů 21. století / největších akčních objevů tohoto století.
Vlastně tak moc nesejde na tom, že Totální rozklad nemá kdovíjakou hloubku (Zátahy ji přeci jen mají větší), Evans totiž nepřišel o svou nápaditost, schopnost dodat akčním scénám intenzitu a utrhnout se brutalitou ze řetězů. Minimálně jedna scéna (noční klub!) má potenciál se umístit na seznamu nejlepších akčních scén letošního roku, těžko poté říci, zda právě jí prospěly dotáčky. Ty sice nedovedly film k dokonalosti, minimálně se ovšem jedná o přesně ten akční nářez, který by měl Evans po Zátazích dodávat tak nějak automaticky. Byť se dost možná i čtyři roky čekání podepíšou na tom, že se snadno očekávalo něco víc, a byť jsou Timothy Olyphant či Forest Whitaker ve svých úlohách fajn, extra prostoru zazářit zase tak moc nedostanou. Opět ovšem platí, že se na Totální rozklad budou v drtivé většině dívat z trochu jiných důvodů než hereckého obsazení. Hardy v této poloze ovšem skutečně nemá ani krapet potenciál zklamat a i díky němu jsou dojmy z Totálního rozkladu ve finále snadno pozitivní. Kdovíjaký zázrak se nekoná, komplikovaná postprodukce ovšem nakonec nedodala katastrofu. A to je v tomto případě přeci jen to hlavní.
Totální rozklad se odkládal čtyři roky, přesto se ve výsledku nekoná katastrofa. Nepřekvapivě platí, že Totální rozklad triumfuje především v akci, kolísá poté v ohledu příběhu a práce s postavami. Tom Hardy nicméně zase jednou vypadá, že si svou roli užívá, nepříliš šikovná práce s CGI je vykoupena minimálně jednou parádní akční pasáží a jednoduše Evans realizoval akční film, který působí jako vystřižený z 80. let a je v něm krapet cítit i ta Evansova přiznaná inspirace Johnem Woo. Těžko říci, zda má Evans šanci se jako akční tvůrce po Zátazích kamkoliv posouvat, pokud pro něj ovšem do budoucna bude Totální rozklad představovat „zlatý střed“, bude pořád alespoň minimální důvod se na jeho novinky těšit...
