Nejkrvavější proces
Čtrnáct obžalovaných, jedenáct rozsudků smrti, tři doživotí. Proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského
Celovečerní televizní dokument vypráví příběh vykonstruovaného politického procesu z listopadu 1952 a jeho obětí i strůjců. Na jeho konci bylo jedenáct popravených bývalých vysokých funkcionářů Komunistické strany Československa, straně oddaných komunistů, kteří před soudem na předem známé otázky žalobců a soudců mechanicky recitovali naučená doznání i obvinění „spolupachatelů“, bývalých přátel a spolupracovníků. Dobově se této tragické inscenaci říkalo Proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Konal se v týdnu od 20. listopadu 1952 na nátlak J. V. Stalina, který i mimo území Sovětského svazu razil linii „zostřování třídního boje“ a „hledání nepřátel uvnitř strany“. Tvůrci dokumentu ukazují, že vyšetřování, obžaloba i režie politického procesu probíhaly pod dohledem sovětských poradců, se schválením Politbyra ÚV KSČ a za podpory petic „pracujících“ organizovaných stranou v celé republice.
„Dokument vypráví příběh generálního tajemníka KSČ, Rudolfa Slánského, a jeho spoluobžalovaných – a to i v mezinárodním kontextu, v souvislosti s jedním z prvních monstrprocesů ve východním bloku: jeho obětí byl László Rajk, bývalý ministr vnitra a maďarský ministr zahraničí, odsouzený a popravený 15. října 1949 v Budapešti. Divák ve filmu uvidí dosud nezveřejněné dobové záběry nalezené v objektech zkrachovalých subjektů Výzkumného ústavu kovů, a. s. a Inovačního centra v Panenských Břežanech,“ říká kreativní producentka Alena Müllerová.
Revoluce z pohledu tehdejších i dnešních studentů
Dnes patří Ondřej Trojan, Zdeněk Tyc, Jan Hřebejk nebo David Ondříček mezi zavedené filmaře. Před třiceti lety ale byli studenty FAMU. V době, kdy se mladí těšili naději o svobodném šíření informací a představovali si, co všechno může přinést demokracie. „Studenti FAMU ve Studentském vysílání mapovali mnohdy jako vůbec první listopadové revoluční dění 1989, zpracovávali a šířili informace do regionů, zaznamenávali podstatné události dějin – mnohé z těchto materiálů jsou dodnes využívány v médiích, aniž by se vědělo, že vznikly právě díky nim,“ říká Lea Petříková a Jan Rousek ji doplňuje: „Tvůrčí energie studentů a nově nabytý politický kapitál vedly k postupnému prosazení samostatného bloku ‚Studentské vysílání‘ do pravidelného programu Československé televize. Tématem filmu je především naděje, kterou v sobě iniciativa studentů FAMU a Studentského vysílání nesla – naděje tak specifická pro celou sametovou revoluci.“ Součástí děje dokumentu je napodobování situací, které proběhly při tvorbě Studentského vysílání před třiceti lety. Divákům tak bude přiblížen fenomén tehdejší spolupráce mezi studenty FAMU, DAMU a AVU.
Nejnovější komentáře