Četníci ze Znojma

Daktyloskopie, mecha­no­sko­pie a dal­ší výdo­byt­ky kri­mi­na­lis­ti­ky. Volné pokra­čo­vá­ní série Četníci z Luhačovic

Četníci z Luhačovic byli zasa­ze­ni do eufo­ric­ké doby po vzni­ku repub­li­ky, dopro­vá­ze­nou řadou pře­hma­tů, hle­dá­ním i nadě­jí. V pokra­čo­vá­ní se tvůr­ci zamě­ří na dobu, kdy nová repub­li­ka čeli­la hlu­bo­ké kri­zi. Konec roku 1920 při­ne­sl sil­nou vlnu dez­i­lu­ze z poli­tic­kých i hos­po­dář­ských pomě­rů. Krize vyvr­cho­li­la ozbro­je­ným poku­sem o bol­še­vic­ký pře­vrat. Přesunem děje do Znojma se navíc ote­ví­rá hlav­ní téma celé­ho seri­á­lu: česko-německé vzta­hy, kte­ré dyna­mic­ky ovliv­ňo­va­ly život Republiky Československé v pod­sta­tě po celou dobu její exis­ten­ce. Diváci se mohou těšit na pří­pa­dy inspi­ro­va­né dobo­vý­mi udá­lost­mi v nově vznik­lém pohra­ni­čí, jehož exis­ten­ce od zákla­dů změ­ni­la poli­tic­kou, ale i soci­ál­ní situ­a­ci, kte­ré zpře­tr­ha­lo sta­le­té vaz­by a jen více či méně neú­spěš­ně rou­bo­va­lo nové. Součástí dobo­vé­ho pro­ce­su „odněmče­ní“ Znojma byl i plán na zru­še­ní míst­ní měst­ské poli­cie, kte­rou měla – jako v jed­nom z prv­ních měst RČS – nahra­dit čes­ká stát­ní poli­cie, kon­t­ro­lo­va­ná i pla­ce­ná z Prahy. Tento plán byl kvů­li roz­počto­vým limi­tům mož­né rea­li­zo­vat až od roku 1922. Od voleb 1920 se tak více než rok a půl vědě­lo, že míst­ní poli­cie kon­čí. Její prá­ci v řeše­ní i jinak nepří­sluš­ných pří­pa­dů pře­vza­lo čet­nic­tvo, v rám­ci něhož bylo ono „odněmče­ní“ čer­s­tvě dokon­če­no. Právě v tom­to obdo­bí se bude děj seri­á­lu ode­hrá­vat.

Minisérie je stu­dií lid­ské­ho cha­rak­te­ru a jed­ná­ní ve vyhro­ce­ných situ­a­cích, kdy otáz­ka morál­ky a cho­vá­ní hrdi­ny není zda­le­ka jed­no­znač­ná. Střet jedin­ce se sou­ko­lím sys­té­mu má navíc v pří­pa­dě Herce pro­pra­co­va­né poza­dí společensko-politických dobo­vých udá­los­tí, kte­ré tra­gic­ky zamí­cha­jí s osu­dy všech hlav­ních postav. Postaví je před fatál­ní roz­hod­nu­tí, jakou cenu budou ochot­ni zapla­tit za to, když se smí­ří s tím, že budou dál sou­čás­tí dik­ta­tu­ry, nebo jí nao­pak budou čelit, a kolik této vzpou­ře budou schop­ni, zejmé­na z vlast­ní­ho svě­do­mí, obě­to­vat. „Divákům při­blí­ží­me pří­běh anti­hr­di­ny, kte­rý není čer­no­bí­lý. V činech hlav­ní posta­vy nachá­zí­me moti­va­ce, kte­ré ji svým způ­so­bem ospra­vedl­ňu­jí ane­bo pro nás děla­jí její koná­ní pocho­pi­tel­něj­ší, lid­štěj­ší,“ pro­zra­zu­je reži­sér Peter Bebjak a kre­a­tiv­ní pro­du­cent­ka Kateřina Ondřejková dodá­vá: „Televizní mini­sé­rie Herec je vel­ký a nad­ča­so­vý pří­běh. Je o tom sla­bém, ale i sil­ném v nás. Je to pří­běh, kte­rý pou­ze nesou­dí, ale dává divá­ko­vi pocho­pit moti­va­ce cho­vá­ní jed­not­li­vých postav. Těch klad­ných i těch zápor­ných. Herec má sil­né scé­ná­ře, kte­ré napsa­li Petr Bok a Pavel Gotthard, a já osob­ně se vel­mi těším, že se zno­vu pra­cov­ně potká­vám s Peterem Bebjakem (režie), Martinem Žiaranem (kame­ra), Markem Kráľovským (střih) a dal­ší­mi čle­ny štá­bu, se kte­rý­mi jsem pra­co­va­la na mini­sé­rii Spravedlnost.“