Pacienti pod dohledem kamer Moje jméno je prostata
Prevence se nesmí zanedbávat
Časosběrný dokument se zabývá tématem rakoviny prostaty. Na nemoc nahlíží ve svém připravovaném dokumentu režisérka Libuše Rudinská ze dvou pohledů – v rovině medicínské a osobní. Divák si tak bude moci udělat obrázek o tom, jaký je průběh léčby, jak může ovlivnit pacientovo zdraví a jaká omezení se mohou objevit po rekonvalescenci. Pomocí osobní roviny se dostává kamera i do bezprostřední blízkosti pacienta a okruhu jeho nejbližších. V období osmnácti měsíců se štáb vydává za několika protagonisty včetně lékařů, kteří vysvětlí důležité pojmy, způsoby léčby jednotlivých diagnóz a vysvětlí funkci postižených orgánů.
Epidemie jménem Alzheimerova choroba
Ve společnosti je často tabuizovaným tématem. Její rozšíření se stále zvětšuje a v dnešní době dokážou lékaři pouze zpomalit její postup. Navíc se z onemocnění stává problém spíše sociální než zdravotnický. Lidé v okolí postižených nemocí trpí, bojují s finančně i časově náročnou péčí. Lidé starající se o své nemocné blízké navíc mohou strádat psychicky. „Ti, kteří se rozhodli jít se svojí kůží před naši kameru, jsou pro mne opravdoví hrdinové. Ukazují ostatním cestu, že je možné zůstat se svými blízkými až do konce jejich života, a jak to dokázat. Já sama jsem si prošla se svojí rodinou touto neprošlapanou cestou. Moje matka trpěla Alzheimerovou demencí sedm let. První čtyři roky se o ni staral manžel a po jeho smrti pak já se svými dvěma syny, a to až do její smrti. A právě tyto zážitky a zkušenosti se staly inspirací pro vznik tohoto projektu,“ říká režisérka Nataša Slavíková. Dokument nebude objasňovat příčiny vzniku Alzheimerovy choroby, autoři nechtějí ani popisovat její průběh a stádia, a jak doplňuje Petr Slavík, nepočítají ani s výpověďmi lékařů a dalších odborníků:
„Film se soustředí pouze na rodiny, které se o své nemocné starají ve svém domácím prostředí. Známé prostředí a tváře blízkých se totiž nemocným postupně stávají posledním pevným bodem ve stále méně srozumitelném světě a dávají jim nenahraditelný pocit bezpečí. Proto je důležité, když mohou co nejdéle zůstat doma.“
námět, scénář a režie: Nataša a Petr Slavíkovi dramaturgie: Alice Růžičková kamera: Jan Kadeřábek
producentka: Nataša Slavíková –
Phoenix Production výkonná producentka ČT: Kateřina Kovářová kreativní producentka ČT: Martina Šantavá
Nejnovější komentáře