Připravované projekty na ČT

Pacienti pod dohle­dem kamer Moje jmé­no je pro­sta­ta

Prevence se nesmí zane­dbá­vat

Časosběrný doku­ment se zabý­vá téma­tem rako­vi­ny pro­sta­ty. Na nemoc nahlí­ží ve svém při­pra­vo­va­ném doku­men­tu reži­sér­ka Libuše Rudinská ze dvou pohle­dů – v rovi­ně medi­cín­ské a osob­ní. Divák si tak bude moci udě­lat obrá­zek o tom, jaký je prů­běh léč­by, jak může ovliv­nit paci­en­to­vo zdra­ví a jaká ome­ze­ní se mohou obje­vit po rekon­va­lescen­ci. Pomocí osob­ní rovi­ny se dostá­vá kame­ra i do bez­pro­střed­ní blíz­kos­ti paci­en­ta a okru­hu jeho nej­bliž­ších. V obdo­bí osm­nác­ti měsí­ců se štáb vydá­vá za něko­li­ka pro­ta­go­nis­ty včet­ně léka­řů, kte­ří vysvět­lí důle­ži­té pojmy, způ­so­by léč­by jed­not­li­vých dia­gnóz a vysvět­lí funk­ci posti­že­ných orgá­nů.

Epidemie jmé­nem Alzheimerova cho­ro­ba

Ve spo­leč­nos­ti je čas­to tabu­i­zo­va­ným téma­tem. Její roz­ší­ře­ní se stá­le zvět­šu­je a v dneš­ní době doká­žou léka­ři pou­ze zpo­ma­lit její postup. Navíc se z one­moc­ně­ní stá­vá pro­blém spí­še soci­ál­ní než zdra­vot­nic­ký. Lidé v oko­lí posti­že­ných nemo­cí trpí, boju­jí s finanč­ně i časo­vě nároč­nou péčí. Lidé sta­ra­jí­cí se o své nemoc­né blíz­ké navíc mohou strá­dat psy­chic­ky. „Ti, kte­ří se roz­hod­li jít se svo­jí kůží před naši kame­ru, jsou pro mne oprav­do­ví hrdi­no­vé. Ukazují ostat­ním ces­tu, že je mož­né zůstat se svý­mi blíz­ký­mi až do kon­ce jejich živo­ta, a jak to doká­zat. Já sama jsem si pro­šla se svo­jí rodi­nou tou­to nepro­šla­pa­nou ces­tou. Moje mat­ka trpě­la Alzheimerovou demen­cí sedm let. První čty­ři roky se o ni sta­ral man­žel a po jeho smr­ti pak já se svý­mi dvě­ma syny, a to až do její smr­ti. A prá­vě tyto zážit­ky a zku­še­nos­ti se sta­ly inspi­ra­cí pro vznik toho­to pro­jek­tu,“ říká reži­sér­ka Nataša Slavíková. Dokument nebu­de objas­ňo­vat pří­či­ny vzni­ku Alzheimerovy cho­ro­by, auto­ři nechtě­jí ani popi­so­vat její prů­běh a stá­dia, a jak dopl­ňu­je Petr Slavík, nepo­čí­ta­jí ani s výpo­věď­mi léka­řů a dal­ších odbor­ní­ků:

„Film se sou­stře­dí pou­ze na rodi­ny, kte­ré se o své nemoc­né sta­ra­jí ve svém domá­cím pro­stře­dí. Známé pro­stře­dí a tvá­ře blíz­kých se totiž nemoc­ným postup­ně stá­va­jí posled­ním pev­ným bodem ve stá­le méně sro­zu­mi­tel­ném svě­tě a dáva­jí jim nena­hra­di­tel­ný pocit bez­pe­čí. Proto je důle­ži­té, když mohou co nejdéle zůstat doma.“

námět, scé­nář a režie: Nataša a Petr Slavíkovi dra­ma­tur­gie: Alice Růžičková kame­ra: Jan Kadeřábek

pro­du­cent­ka: Nataša Slavíková –

Phoenix Production výkon­ná pro­du­cent­ka ČT: Kateřina Kovářová kre­a­tiv­ní pro­du­cent­ka ČT: Martina Šantavá