Rambo III

R3

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Rambo III je ame­ric­ký akč­ní film z roku 1988, kte­rý reží­ro­val Peter MacDonald a na scé­ná­ři se podí­lel Sylvester Stallone, kte­rý si zde také zopa­ko­val svou roli vete­rá­na viet­nam­ské vál­ky Johna Ramba. Film nava­zu­je na sní­mek Rambo: První krev II. část (1985) a je tře­tím dílem série Rambo, po němž násle­du­je Rambo.

Film zachy­cu­je fik­tiv­ní udá­los­ti během sovětsko-afghánské vál­ky. Ve fil­mu se Rambo vydá­vá na nebez­peč­nou ces­tu do Afghánistánu, aby zachrá­nil své­ho býva­lé­ho veli­te­le a dlou­ho­le­té­ho nej­lep­ší­ho pří­te­le, plu­kov­ní­ka Sama Trautmana, z rukou nesmír­ně moc­né­ho a bez­o­hled­né­ho plu­kov­ní­ka sovět­ské armá­dy, kte­rý má v úmys­lu Trautmana i Ramba zabít, a záro­veň pomá­há míst­ní sku­pi­ně afghán­ských povstal­ců v boji pro­ti sovět­ským jed­notkám, kte­ré hro­zí zni­če­ním jejich ves­ni­ce.

Rambo III byl uve­den do kin po celém svě­tě 25. květ­na 1988 a v poklad­nách kin vydě­lal 189 mili­o­nů dola­rů. S pro­dukč­ním roz­poč­tem mezi 58 a 63 mili­o­ny dola­rů byl Rambo III ve své době nej­draž­ším fil­mem, jaký kdy byl nato­čen.

Zápletka

Tři roky po udá­los­tech ve Vietnamu se John Rambo usa­dil v thaj­ském kláš­te­ře a pomá­há se sta­veb­ní­mi pra­ce­mi v are­á­lu kláš­te­ra. Vydělává si také pení­ze (kte­ré věnu­je kláš­te­ru) tím, že v neda­le­kém Bangkoku sou­tě­ží v zápa­sech krabi-krabong (s pou­ži­tím bojo­vých holí). Plukovník Sam Trautman navští­ví své­ho staré­ho pří­te­le a spo­jen­ce Ramba a vysvět­lí mu, že dává dohro­ma­dy tým žol­dá­ků pro misi spon­zo­ro­va­nou CIA, kte­rá má záso­bo­vat mudžáhi­dy a dal­ší kme­ny při jejich sna­ze odra­zit sovět­skou armá­du v Afghánistánu. Přestože mu Rambo uká­že foto­gra­fie civi­lis­tů trpí­cích pod ruka­ma sovět­ské armá­dy, odmít­ne se při­dat, pro­to­že je una­ve­ný z bojů. Trautman přes­to pokra­ču­je a poblíž hra­nic je pře­pa­den nepřá­tel­ský­mi sila­mi, což má za násle­dek smrt všech jeho mužů. Trautman je zajat a poslán na vel­kou hor­skou základ­nu, kde ho vyslý­chá sovět­ský plu­kov­ník Zaysen a jeho poboč­ník ser­žant Kourov.

Úředník vel­vy­sla­nec­tví Robert Griggs infor­mu­je Ramba o zaje­tí plu­kov­ní­ka Trautmana, ale odmí­tá schvá­lit záchran­nou misi z oba­vy, že by tím zatá­hl Spojené stá­ty do vál­ky. S vědo­mím, že Trautman jinak zemře, zís­ká Rambo povo­le­ní pod­nik­nout samo­stat­nou záchran­nou akci pod pod­mín­kou, že v pří­pa­dě zaje­tí nebo smr­ti bude vypo­vě­zen. Rambo oka­mži­tě odlé­tá do pákistán­ské­ho Péšávaru, kde hod­lá pře­svěd­čit obchod­ní­ka se zbra­ně­mi Músu Gháního, aby ho dopra­vil do Chóstu, měs­ta nej­blí­že sovět­ské základ­ně, kde je Trautman držen v zaje­tí.

Mudžahedíni ve ves­ni­ci, vede­ní náčel­ní­kem Masoudem, váha­jí, zda mají Rambovi pomo­ci Trautmana osvo­bo­dit. Mezitím sovět­ský infor­má­tor v Ghaního služ­bách infor­mu­je Sověty, kte­ří vyšlou dva útoč­né vrtu­l­ní­ky, aby ves­ni­ci zni­či­ly. Ačkoli se Rambovi poda­ří jeden z nich zni­čit věží, povstal­ci mu odmí­ta­jí dále pomá­hat. S pomo­cí pou­ze Músy a mla­dé­ho chlap­ce jmé­nem Hamid Rambo zaú­to­čí na základ­nu a způ­so­bí znač­né ško­dy, než je nucen ustou­pit. Hamid, stej­ně jako Rambo, jsou během bitvy zra­ně­ni a Rambo jej i Mousu pošle pryč, než bude pokra­čo­vat v infil­tra­ci.

Rambo se obrat­ně vyhne ost­ra­ze základ­ny, dosta­ne se k Trautmanovi a osvo­bo­dí ho prá­vě ve chví­li, kdy má být mučen pla­me­no­me­tem. Spolu s Trautmanem zachrá­ní něko­lik dal­ších věz­ňů a une­sou vrtu­l­ník Hind, aby unik­li ze základ­ny. Helikoptéra je při star­tu poško­ze­na a rych­le hava­ru­je, což nutí uprch­lí­ky prchat přes písek pěš­ky. Útočná heli­kop­té­ra pro­ná­sle­du­je Ramba a Trautmana až do neda­le­ké jes­ky­ně, kde ji Rambo zni­čí výbuš­nou stře­lou. Rozzuřený Zaysen vyšle koman­do Spetsnaz pod vede­ním Kourova, aby je zabi­lo, ale ti jsou rych­le odve­de­ni a zabi­ti. Zraněný Kourov zaú­to­čí na Ramba holý­ma ruka­ma, ale je pře­mo­žen a zabit.

Když se Rambo a Trautman dosta­nou k pákistán­ským hra­ni­cím, Zaysen a jeho jed­not­ky je obklí­čí. Než je však dvo­ji­ce pře­mo­že­na, Masúdovy mudžáhid­ské síly zaú­to­čí na Sověty pře­kva­pi­vým jízd­ním úto­kem. Přestože je Rambo zra­něn, pře­vez­me kon­t­ro­lu nad tan­kem a zaú­to­čí s ním na Zaysenův bitev­ní člun Hind v čel­ní bitvě, v níž obě vozi­dla stří­le­jí z vel­ko­ráž­ních kulo­me­tů, Rambo pálí z hlav­ní­ho děla tan­ku a Zaysen vypouš­tí sal­vy vyso­ce explo­ziv­ních raket a střel Hind. V závě­reč­ném úto­ku se obě vozi­dla sra­zí, ale Rambo pře­ži­je poté, co po sráž­ce se Zaysenovým Hindem vystře­lí z hlav­ní­ho děla tan­ku. Na kon­ci bitvy se Rambo a Trautman lou­čí s mudžáhi­dy a opouš­tě­jí Afghánistán.

Výroba

Vývoj a psaní

Sylvester Stallone poz­dě­ji řekl, že jeho původ­ní záměr fil­mu „více odpo­ví­dal téma­tu Slz slun­ce, ale ode­hrá­val se v Afghánistánu“.

K napsá­ní před­lo­hy byl najat sce­náris­ta fil­mů Bullitt a Red Heat Harry Kleiner, ale Stallone jeho scé­nář odmí­tl.

Po něko­li­ka týd­nech natá­če­ní bylo pro­puš­tě­no mno­ho čle­nů fil­mo­vé­ho štá­bu včet­ně kame­ra­ma­na a reži­sé­ra Russella Mulcahyho.

Stallone:

Plátno toho­to fil­mu je tak vel­ké, že musí­te neu­stá­le pře­mýš­let o 10 scé­nách dopře­du. Nemůžete to udě­lat bez­myš­len­ko­vi­tě. Do bitvy u Waterloo nešli s tím, že nevě­dí, jakou budou mít stra­te­gii. Tenhle film je něco jako fil­mo­vá vál­ka. Máme obrov­ské obsa­ze­ní a štáb (více než 250 lidí) a nároč­né loka­ce, se kte­rý­mi se musí­me vypo­řá­dat. Všichni a všech­no se musí koor­di­no­vat.

Někteří kri­ti­ci pozna­me­na­li, že nača­so­vá­ní fil­mu s jeho neskrý­va­ně pro­ti­so­vět­ským tónem nará­ží na ote­vře­ní komu­nis­mu Západu pod vede­ním Michaila Gorbačova, kte­ré v době dokon­če­ní fil­mu již pod­stat­ně změ­ni­lo obraz Sovětského sva­zu.

Preprodukce

Dva týd­ny pře­de mnou odjel do Izraele s úko­lem obsa­dit dva tuc­ty zákeř­ně vypa­da­jí­cích rus­kých vojá­ků. Tito muži měli [sic] způ­so­bit, že vám bude tuh­nout krev v žilách. Když jsem dora­zil na plac, uvi­děl jsem dva tuc­ty blon­ďa­tých mod­ro­o­kých kra­sav­ců, kte­ří při­po­mí­na­li odpad­lí­ky ze sur­fař­ské sou­tě­že. Netřeba dodá­vat, že Rambo se nebo­jí tro­chy kon­ku­ren­ce, ale útok tře­ti­řa­dých muž­ských mode­lů by mohl být nepří­te­lem, kte­rý by ho mohl pře­mo­ci. Vysvětlil jsem Russellovi své zkla­má­ní a on napros­to nesou­hla­sil, tak­že jsem ho a jeho šifo­no­vou armá­du požá­dal, aby šli dál.

Mulcahyho nahra­dil Peter MacDonald, zku­še­ný reži­sér dru­hé jed­not­ky. Byl to MacDonaldův prv­ní film v roli reži­sé­ra, ale byl vel­mi zku­še­ný a reží­ro­val akč­ní sek­ven­ce dru­hé jed­not­ky ve fil­mu Rambo: První krev - část II. MacDonald poz­dě­ji řekl: „Velmi jsem se sna­žil posta­vu Ramba tro­chu změ­nit a udě­lat z něj zra­ni­tel­né­ho a vtip­né­ho člo­vě­ka, což se mi úpl­ně nepo­ved­lo.“ „Instinktivně jsem věděl, co je dob­rý a co špat­ný záběr,“ dodal. „Stallone svou posta­vu znal, pro­to­že to byl jeho tře­tí výstup v roli Ramba. Já jsem neto­čil Shakespeara a občas bylo těž­ké brát to váž­ně.“ MacDonald nato­čil sek­ven­ci boje s holí v Bangkoku sám pomo­cí ruč­ní kame­ry.

Postava Masúda, kte­rou hrál řec­ký herec Spiros Focás, byla pojme­no­vá­na pod­le veli­te­le mudžáhi­dů Ahmada Šáha Masúda, kte­rý bojo­val pro­ti Sovětům a poz­dě­ji pro­ti Talibanu.

Natáčení

Film se natá­čel v Izraeli, Thajsku a Arizoně. MacDonald:

V Izraeli bylo tolik ome­ze­ní, kde se moh­lo a nemoh­lo natá­čet. Producenti a Stallone se roz­hod­li, že se vrá­tí do Arizony, kam se podí­va­li dlou­ho před­tím, než jsem se na fil­mu podí­lel. Byla tam sku­pi­na, kte­ré se říka­lo re-enactors. Bylo jich asi dvě stě pade­sát a rekon­stru­o­va­li ame­ric­kou občan­skou vál­ku. Byli povo­lá­ni, aby děla­li bojo­vé sek­ven­ce, což se jim líbi­lo.

• Photo © Carolco Pictures Inc.
• Zdroj: Anglická Wikipedie