Rambo: První krev (známý také pod názvem Rambo: First Blood) je americký akční film z roku 1982, který režíroval Ted Kotcheff a na scénáři se podílel Sylvester Stallone, který si také zahrál hlavní roli veterána vietnamské války Johna Ramba. Spolu s ním ve filmu hrají Richard Crenna jako Rambův mentor Sam Trautman a Brian Dennehy jako šerif Will Teasle a jedná se o první díl série Rambo, po němž následoval film Rambo: První krev – část II.
Film je natočen podle stejnojmenného románu Davida Morrella z roku 1972, o jehož adaptaci se v 70. letech neúspěšně pokoušelo mnoho režisérů a studií. Ve filmu se Rambo, problémový a nepochopený vietnamský veterán, musí spolehnout na své bojové schopnosti a dovednosti přežít, když musí po sérii brutálních událostí přežít masivní hon na policii a vládní jednotky poblíž městečka Hope ve státě Washington.
Film Rambo byl ve Spojených státech uveden 22. října 1982. Navzdory počátečním smíšeným recenzím byl film kasovně úspěšný a v pokladnách kin vydělal 156 milionů dolarů. V roce 1985 se také stal prvním hollywoodským trhákem uvedeným v Číně a až do roku 2018 držel rekord v počtu prodaných vstupenek na americký film. Od svého uvedení do kin byl film První krev kritiky znovu hodnocen, přičemž mnozí vyzdvihovali role Stalloneho, Dennehyho a Crenny a uznávali jej jako vlivný film v akčním žánru.
Úspěch filmu dal vzniknout franšíze, která se skládá ze čtyř pokračování (na všech se Stallone podílel jako spoluautor scénáře a v hlavní roli), animovaného televizního seriálu a řady komiksů, románů, videoher a také bollywoodského remaku.
Obsah filmu
Veterán vietnamské války John Rambo hledá svého starého kamaráda, aby se dozvěděl, že jeho přítel zemřel v předchozím roce na rakovinu způsobenou působením Agent Orange během války.
Rambo přijíždí do malého městečka Hope ve státě Washington. Je zadržen městským šerifem Willem Teaslem, který Ramba považuje za tuláka a nechtěnou přítěž. Teasle nabídne Rambovi svezení, a když se Rambo zeptá na cestu k bistru, Teasle mu řekne, že bistro je třicet mil po dálnici. Poté Ramba odveze na okraj města a řekne mu, že Portland, kam Rambo původně řekl, že má namířeno, leží přímo před ním. Teasle pak Ramba vysadí a odjede. Když se Rambo pokusí vrátit, Teasle ho zatkne kvůli obvinění z potulky, kladení odporu při zatýkání a držení skrytého nože.
Teasleho policisté pod vedením sadistického zástupce Arta Galta Ramba týrají, což v něm vyvolává vzpomínky na mučení, které zažil jako válečný zajatec ve Vietnamu. Když se ho pokusí na sucho oholit břitvou, Rambo se zlomí, přemůže hlídku, získá zpět svůj nůž a probojuje se z policejní stanice, načež ukradne motorku a uprchne do lesa. Teasle zorganizuje pátrací skupinu s automatickými zbraněmi, psy a vrtulníkem. Poté, co spatří Ramba, jak se pokouší slézt ze skály nad potokem, Galt se vzepře Teasleho rozkazům a pokusí se Ramba z vrtulníku zastřelit. Rambo si uvědomí, že je snadnou kořistí, skočí z útesu a dopadne na větev stromu, přičemž si poraní pravou ruku. Když se ho Galt stále snaží zastřelit, podaří se Rambovi nezraněnou rukou hodit kámen, který rozbije čelní sklo vrtulníku a způsobí, že pilot na chvíli ztratí kontrolu nad vrtulníkem. Galt, který si sundal bezpečnostní postroj, aby získal lepší úhel pro střelbu, ztratí rovnováhu a osudově se zřítí do skal pod sebou.
S pomocí dalekohledu Teasle identifikuje Galtovu mrtvolu a přísahá pomstu. Rambo se snaží Teasleho a jeho muže přesvědčit, že Galtova smrt byla nehoda a že už nechce mít žádné problémy, ale policisté zahájí palbu a pronásledují ho do lesa. Vzápětí vyjde najevo, že Rambo je bývalý zelený baret a obdržel Medaili cti, ale Teasle, který se chce pomstít, odmítá předat pátrání státní policii. Rambo jednoho po druhém za použití partyzánské taktiky neletálně zkrotí zástupce pomocí improvizovaných nástražných systémů a holých rukou, dokud nezůstane jen Teasle. Když Teasleho přemůže a drží mu nůž pod krkem, Rambo mu řekne, že je mohl všechny zabít a že mu hodlá „uspořádat válku, které neuvěří“, pokud Teasle nenechá všechno plavat.
Na pomoc Teaslemu je přivolána státní policie a Washingtonská národní garda, spolu s Rambovým mentorem a bývalým velitelem, plukovníkem Samem Trautmanem. Trautman potvrdí, že Rambo je odborník na partyzánský boj a přežití v divočině, což jsou dovednosti, které si osvojil během intenzivních bojů ve Vietnamu; jako takový radí, aby Rambo proklouzl skrz perimetr a utekl do vedlejšího města – čímž by situaci zneškodnil – a později se mohl v klidu vzdát. Teasle je přesvědčen, že Rambo je v beznadějné přesile, a rozhodně odmítá. Dovolí Trautmanovi, aby se s Rambem spojil – policejní vysílačkou, kterou při útěku ukradl – a pokusil se ho přesvědčit, aby se pokojně vzdal. Rambo Trautmana poznává, ale odmítá se vzdát, odsuzuje Teasleho a jeho zástupce za jejich týrání a poznamenává, že „první tekla krev“.
Při pokusu proklouznout kordonem je Rambo překvapen mladíkem na lovu; přemůže ho, ale odmítne mu ublížit, a ten pak zalarmuje úřady. Oddíl Národní gardy zastihne Ramba u vchodu do opuštěného dolu. Proti rozkazu použijí raketu, zavalí vchod a Ramba zdánlivě zabijí. Rambo přežije a najde jinou cestu ven, unese zásobovací vůz s kulometem M60 a municí a vrátí se do města. Aby odlákal pozornost pronásledovatelů, Rambo vyhodí do vzduchu benzinovou pumpu, vystřílí většinu elektřiny ve městě a zničí obchod se zbraněmi poblíž policejní stanice. Trautman, který ví, že šerif se s Rambem nemůže měřit, se snaží Teasleho přesvědčit k útěku, ale je ignorován, protože šerif jde Ramba zabít sám.
Rambo spatří Teasleho na střeše policejní stanice a svedou krátkou přestřelku, která končí tím, že je Teasle postřelen a propadne střešním oknem. Když se ho Rambo chystá zabít, objeví se Trautman a varuje Ramba, že pokud se nevzdá, bude zabit, a připomene mu, že je posledním přeživším z jeho elitní jednotky Zelených baretů. Rambo se zhroutí v slzách a vypráví o svých traumatických zážitcích: jak viděl své přátele umírat ve Vietnamu, jak kvůli svému stavu nemohl zastávat práci, jak s ním krutě zacházeli jeho američtí spoluobčané, když se vrátil domů, a jak na něj země, pro kterou tolik obětoval, zapomněla. Teasle je převezen do nemocnice, zatímco Rambo se Trautmanovi po utěšení a potvrzení vzdává.
Výroba
V roce 1972 koupil Lawrence Turman ze společnosti Columbia Pictures práva na film First Blood za 175 000 dolarů. Režie se měl ujmout Richard Brooks, který zamýšlel, že film bude alegorií na rozdílné vnímání veteránů druhé světové války a války ve Vietnamu ze strany Američanů, přičemž šerif Teasle bude vykreslen sympatičtěji než v románu. Film měl končit tím, že Teasle nařídí svým mužům, aby odhodili zbraně a pokusili se s Rambem domluvit, který by byl poté smrtelně postřelen neznámým útočníkem. Brooks plánoval začít natáčet První krev v Novém Mexiku v prosinci 1972. K realizaci filmu nedošlo, protože stále probíhala válka ve Vietnamu a Brooks od projektu odstoupil.
Poté John Calley zakoupil práva u Warner Bros Pictures za 125 000 dolarů s tím, že do role Ramba obsadí buď Roberta De Nira, nebo Clinta Eastwooda. Scénář napsal Walter Newman a režírovat měl Martin Ritt. Film měl kritizovat americkou vojenskou kulturu a jako záporáka vylíčit plukovníka Trautmana, přičemž Rambo i Teasle měli na konci filmu zemřít. O režii filmu uvažovali také Sydney Pollack a Martin Bregman, přičemž Bregman najal Davida Rabea, aby napsal scénář. Po Bregmanově odchodu zvažoval režii Rabeova scénáře Mike Nichols.
William Sackheim a Michael Kozoll napsali v roce 1977 scénář, který se měl stát základem konečného filmu, přičemž původně zamýšleli, že film bude režírovat John Badham. Producent Carter DeHaven koupil Sackheimův a Kozollův scénář od Warner Bros. za 375 000 dolarů. DeHaven zajistil jako finančníka společnost Cinema Group a jako režiséra najal Johna Frankenheimera, přičemž produkce měla začít v Georgii. To byla také první verze scénáře, ve které Rambo film přežil. Projekt se však opět zastavil poté, co distributora Filmways koupila společnost Orion Pictures.
V roce 1981 koupila společnost Carolco Pictures práva na film První krev od Warner Bros. za 375 000 dolarů a Sackheimův a Kozollův scénář za 125 000 dolarů. Mario Kassar a Andrew G. Vajna ze společnosti Anabasis Investments usilovali o film jako o první produkci svého studia Carolco Pictures financovanou z „vlastních zdrojů“. Ted Kotcheff, který se na projektu podílel už v roce 1976, se vrátil poté, co mu Kassar a Vajna nabídli financování jednoho z jeho projektů. Kotcheff nabídl roli Johna Ramba Sylvesteru Stallonemu a herec ji přijal poté, co si během víkendu přečetl scénář.
V letech od vydání Morrellovy knihy byly studiím předkládány různé scénáře adaptované podle této knihy, ale teprve když se Stallone rozhodl do projektu zapojit, došlo nakonec k jeho realizaci. Doba, která uplynula od konce války ve Vietnamu, a Stalloneho hvězdná síla po úspěchu filmů o Rockym mu umožnily přepsat scénář tak, aby postava Johna Ramba byla sympatičtější. Zatímco podle Morrellovy knihy postava Ramba zabila mnoho svých pronásledovatelů a podle Kozollovy a Sackheimovy předlohy zabil šestnáct lidí, ve filmu Rambo přímo nezpůsobí smrt žádného policisty ani příslušníka národní gardy. Stallone se také rozhodl nechat Ramba ve filmu přežít, místo aby zachoval konec knihy, kde umírá. Byla natočena scéna sebevraždy, ale Kotcheff a Stallone se rozhodli, že se Rambo na Trautmanovo naléhání vzdá. Stallone provedl odhadem sedm revizí scénáře. Kotcheff si vyžádal další práce na scénáři, které provedli Larry Gross a David Giler.
- Photo © Orion Pictures Corporation
- Zdroj: Wikipedie
Části seriálu: Rambo
- Rambo: První krev
- Rambo II
- Rambo III
- Rambo: Do pekla a zpět
- Rambo: Do pekla a zpět
Nejnovější komentáře