Atomic Blonde: Bez lítosti | Atomic Blonde [75%]

Charlize Theron jako elit­ní špi­ón­ka v době těs­ně před pádem želez­né opo­ny. Komiksové akč­ní béč­ko Atomic Blonde: Bez lítos­ti v režii Davida Leitche, kte­rý je jed­ním z tvůr­ců dnes již legen­dár­ní­ho Johna Wicka, sli­bo­va­lo poměr­ně vel­ké věci už od prv­ních uká­zek. Silně sty­lo­vá podí­va­ná, sluš­né obsa­ze­ní a přís­ná audi­o­vi­zu­ál­ní sty­li­za­ce, kte­rá si nebe­re moc ser­ví­tek. Jak dopadla tahle Rková řež­ba? A doká­zal Leitch navá­zat na úspěch své­ho pře­de­šlé­ho fil­mu a potvr­dit tak důve­ru, kte­rou dostal s nabíd­kou režie dru­hé­ho Deadpoola? 

Agentka MI6 Lorraine Broughton (Charlize Theron) dosta­ne neleh­ký úkol. Den před jejím povo­lá­ním byl v Berlíně zabit jeden z dal­ších agen­tů brit­ské špi­o­náž­ní služ­by, se kte­rým navíc Lorraine v minu­los­ti sdí­le­la něco více, než jen pro­fes­ní zamě­ře­ní. Její misí je zís­kat nejen tělo pad­lé­ho agen­ta ale také zajis­tit, aby přís­ně taj­ný seznam všech svě­to­vých špi­ó­nů, kte­rý se mu před jeho smr­tí poda­ři­lo zís­kat. Tento seznam je ale asi nej­cen­něj­ší komo­di­tou v momen­tě, kdy je zeď roz­dě­lu­jí­cí západ a východ na spad­nu­tí...  

Nemohu říci, že bych vůči Atomic Blonde měl kdo­ví­ja­ká vel­ká oče­ká­vá­ní. Předlohu jsem neče­tl, nicmé­ně jsem věřil Leitchovi s tím, že pokud si po chvá­le­ném Wickovi vybral jiný pro­jekt, měl k tomu asi své důvo­dy. A já je po shléd­nu­tí fil­mu doce­la chá­pu. Atomic Blonde: Bez lítos­ti je totiž hod­ně seb­vě­do­mou podí­va­nou, kte­rá jede od začát­ku do kon­ce pře­de­vším na styl a atmo­sfé­ru, spí­še než aby se zabý­va­la díra­ma ve scé­ná­ři. Tedy pokud je krva­vé, mra­zi­vou atmo­sfé­rou napě­cho­va­né a sexap­pea­lem pře­té­ka­jí­cí akč­ní béč­ko s Charlize Theron to co od fil­mu čeká­te, zkla­má­ni roz­hod­ně nebu­de­te.  

Hned jak na řadu při­jde akce, je jas­né, kdo za tímhle sním­kem sto­jí. Byť se totiž po pří­bě­ho­vé strán­ce tak tro­chu Atomic Blonde: Bez lís­tos­ti zamo­tá­vá tak tro­chu do své­ho vlast­ní­ho sple­ten­ce zvra­tů a vzta­hů, po stra­ně akce jí jde málo­co vytknout. Zvláště pak když na její hrdin­ce jde kaž­dá rána vidět a i přes­to, že toho vydr­ží hod­ně, výlet na pohra­ni­čí NDR a svo­bod­né­ho svě­ta na ní zane­chá neje­den šrám. Charlize Theron to ovšem umí pro­dat ať už jako sex­bom­ba bez šrá­mu, tak jako domlá­ce­ná agent­ka, kte­rá prá­vě vlast­no­ruč­ně zasta­vi­la hroz­bu tře­tí svě­to­vé vál­ky. A mezi­tím si stihle odsko­čit za svo­jí kole­gi­ní s tvá­ří Sofie Boutelly a vykouz­lit na plát­ně scé­nu s tako­vým ero­tic­kým nábo­jem, že se může jít i 50 odstí­nů zahra­bat. 

Napomáhá tomu nesku­teč­ně sty­lo­vé zapra­co­vá­ní, kte­ré se nebo­jí jít si nekom­pro­mis­ně za svým. Jistě, krva­vá akce a hro­ma­da šedé kůry mozko­vé léta­jí­cí vzdu­chem tak nějak už pat­ří k ruko­pi­su toho­to tvůr­ce, nicmé­ně i vše ostat­ní kolem sto­jí za zmín­ku. Parádní kame­ra o kte­rou se posta­ral Jonathan Sela, k tomu zvlá­dá vykouz­lit hned něko­lik zají­ma­vých momen­tů, kde napří­klad i jed­na z auto­mo­bi­lo­vých honi­ček zvlá­dá při­nést něco nové­ho a neo­kou­ka­né­ho. Plusové body sbí­rá ovšem výraz­ně také hud­ba Tylera Batese, kte­rá na jed­né stra­ně zvlá­dá vyu­ží­vat ty nej­vět­ší dobo­vé hity s grá­cií, na stra­ně dru­hé zvlá­dá vyu­žít i jejich hlav­ní moti­vy v upra­ve­né podo­bě po zby­tek fil­mu. Zajímavý hudeb­ně orchest­rál­ní koktejl, kte­rý ke zvo­le­né sty­li­za­ci nesmír­ně sed­ne a bude­te si jej pama­to­vat ješ­tě dlou­ho.   

Jak jsem již ale zmí­nil výše, nej­vět­ším nedo­stat­kem fil­mu je jeho sce­náris­tic­ká nevy­vá­že­nost, díky kte­ré se místym ožná až pří­liš zby­teč­ně táh­ne a půso­bí tak tro­chu del­ší, než by vlast­ně musel být. Navíc, ne všech­ny zvra­ty momen­ty jsou tak šoku­jí­cí, jak by si asi film rád mys­lel. Přesto je to ale obsa­ze­ní, kte­ré zvlá­dá film i ve slab­ších momen­tech držet nad vodou. Potěší v tom­to ohle­du také James McAvoy a mož­ná tro­chu upo­za­dě­ný Til Schewiger.  

I tak je ale Atomic Blonde: Bez lítos­ti hod­ně sluš­nou fanouš­kov­skou služ­bou, kte­rá divá­kům baží­cím po krva­vém akč­ním béč­ku se sexy a drs­nou hlav­ní hrdin­kou dá přes­ně to, co od ní oče­ká­va­li. Parádní akce a skvě­lé zpra­co­vá­ní jsou hlav­ní pozi­ti­va fil­mu, kte­rý se naštěs­tí nebe­re tak úpl­ně váž­ně. A je to dob­ře. Ta koň­ská dáv­ka nos­tal­gie tomu navíc pomá­há nesmír­ně. Hledáte-li žen­skou hrdin­ku kte­rá se nebo­jí vyu­žít svůj sexap­peal i sva­ly, dál už nehle­dej­te. Lorraine je ta správ­ná vol­ba.  .