Autorka:
D. D. GabrováHlavní hrdinka nás příběhem provází od útlého dětství až po zralý věk. Neznáme její jméno, můžeme se však domnívat, že jde snad o autobiografii nebo alespoň částečnou. Dětské období je vyprávěno z pohledu malé holčičky, tudíž tomu odpovídá pohled na svět, názory, myšlenky i jazyk. Je to v podstatě plus mínus moje vrstevnice, také Husákovo dítě. Naše hrdinka postupně dospívá, zažívá těžké období plné průšvihů a psychických potíží. Nakonec dorůstá v ženu a matku. S muži to nemá vůbec jednoduché. Je možné, aby nenatrefila na jediného normálního? První manžel Honza ji psychicky týrá, nevyhnutelně po druhém dítěti dochází k rozvodu. I to je pozdě. Stal se z ní uzlíček nervů. Dále přichází sobecký Marek, který dokáže myslet jen a pouze na své zájmy. Adam, který si chce jenom nezávazně užívat. Martin mouchy snězte si mě, který otevře pusu jenom, když se napije a to potom stojí za to. Mezi vztahy s muži proplouvá hlavní postava těžkostmi v práci, starostmi i radostmi s dětmi. Nakonec potkává Lásku. A to doslova, s velkým L.
Do knížky jsem se nemohla dlouho začíst. Vlastně celé to vyprávění malé holčičky mě úplně neoslovilo. Ne kvůli naivitě či snad stylu vyprávění, ale proto, že třeba na jedné stránce proběhly prázdniny, vánoce i první třída. Je mi jasné, že se autorka nemohla detailně o všem rozepisovat, to by měla kniha ještě o dalších 100 stran více, ale prostě mi to nesedlo. V podstatě mě začal příběh bavit, až když se hlavní postava vdala a autorka začala líčit vztahy. Musím říct, že ti chlapi, až na posledního Lásku, byli otřesní. Docela jsem se divila, že měla hrdinka ještě vůbec chuť navazovat další známosti, že nezatrpkla. Co jsem ovšem obdivovala, byla duševní síla hlavní postavy. Po psychickém zhroucení z prvního manželství se opravdu zocelila a dokázala zajistit děti i sebe. Kdykoliv přišla o práci, dokázala si najít hned další, nebála se ničeho. Vlastně si ani nemohla dovolit se bát, musela se o děti postarat. Strachem by je nenakrmila. Ovšem co se týče mužů, měla jsem pocit, že stále zůstávala naivní. Ale možná prostě jen věřila, že nejsou všichni špatní, sebestřední, sobečtí. Naštěstí vždy zůstávaly děti na prvním místě.
Celkově se mi knížka až na ten dětský začátek líbila. Líbila se mi odvaha, kuráž a síla hlavní hrdinky. Také roky přetrvávající přátelství mezi kamarádkami. U některých pasáží jsem se i od srdce zasmála. Vadilo mi však, že hlavní postava nemá jméno, stejně jako děti byly jen děti, až na jedno čtenář nezná ani pohlaví. Ovšem, co vadí mě, nemusí vadit vám samozřejmě.
Pokud rádi čtěte životní příběhy žen, směle po knize sáhněte. S hlavní hrdinkou se život opravdu nemazlil a ve spoustě věcech vám může zaimponovat. Třeba vás naučí, že i ze dna se člověk dokáže opět vyškrábat nahoru.
O autorce:
Více o autorce se dozvíte zde na stránkách.
Hodnocení: 80%
Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji samotné autorce D. D. Gabrové. Zde se podívejte, kde můžete knihu zakoupit.
