Rezervace Sugarcane

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Dokumenty mapu­jí­cí hrů­zy a zvěr­stva pácha­ná v dáv­né minu­los­ti, bychom zce­la urči­tě nalez­ly ve svě­tě spous­ty, ale tenhle doku­ment o rezer­va­ci SUGARCANE je vel­mi výji­meč­ný, neboť za zlo­či­ny sto­jí prá­vě před­sta­vi­te­lé kato­lic­ké církve.

Vše zača­lo v roce 1894, kdy se pobyt na Kanadských rezi­denč­ních ško­lách stal pro děti původ­ních oby­va­tel tj. Indiánů povin­ný. Hlavním cílem těch­to škol bylo izo­lo­vat tyto malé děti od původ­ních oby­va­tel a jejich vlast­ní kul­tu­ry, nábo­žen­ství a asi­mi­lo­vat je snad­ně­ji do kanad­ské kul­tu­ry.

Život v těch­to inter­nát­ních ško­lách byl však vůči dětem vel­mi kru­tý, spo­je­ný nejen s fyzic­ký­mi tres­ty, ale pře­váž­ně se špat­ný­mi hygi­e­nic­ký­mi a život­ní­mi pod­mín­ka­mi.

Bohužel tu nechy­bě­lo ani tres­tá­ní za mlu­ve­ní v mateř­ském jazy­ce, poni­žo­vá­ní, pošla­pá­vá­ní lid­ské sebe­úcty a v nepo­sled­ní řadě i sexu­ál­ní zne­u­ží­vá­ní mla­dých dívek samot­ný­mi kně­zi.

Po podrob­ném vyšet­řo­vá­ní všech docho­va­ných doku­men­tů se odha­du­je, že se kně­ží, jež měli tyto děti pře­váž­ně vzdě­lá­vat a sta­rat se o ně, se dopus­ti­li při­bliž­ně na 5000 dětech sexu­ál­ní­ho zne­u­ží­vá­ní, jež se ve vět­ši­ně pří­pa­dů neo­be­šlo bez násled­ků a zača­ly se obje­vo­vat  „nežá­dou­cí děti“.

Malá a čer­stvá mimin­ka, kte­rá byla vět­ši­nou po naro­ze­ní poho­ze­na s ostat­ní­mi odpad­ky do kra­bic od bot a spá­le­ny, aby se tak zahla­di­ly „sto­py hří­chu na oko počest­né církve“.

Tento sys­tém, jež vydr­žel sko­ro celé sto­le­tí, se sna­žil za kaž­dou cenu zpře­tr­hat vaz­by pře­vy­cho­va­ných původ­ních oby­va­tel na svou novou kanad­skou kul­tu­ru, a tím zame­zit pře­dá­vá­ní indi­án­ských tra­dic a kul­tur pro dal­ší gene­ra­ce.

Školy se dost zásad­ním způ­so­bem pode­psa­ly na vývo­ji těch­to dětí, odtr­že­ných dale­ko od svých rodin, což mělo v poz­děj­ším věku vliv na vzni­ku postrau­ma­tic­kých stre­so­vých poruch, alko­ho­lis­mu, dro­go­vých závis­los­tí, či samot­ných sebe­vražd.

Velmi smut­ný doku­ment mapu­jí­cí tra­gic­kou „geno­ci­du indi­án­ské­ho oby­va­tel­stva a její kul­tu­ry“, nejen to jak pro­bí­ha­la, ale jaké násled­ky to při­ná­ší i pro nyněj­ší gene­ra­ce.

Je až alar­mu­jí­cí, že se počet těch­to dět­ských obě­tí pohy­bu­je v roz­me­zí 3200 až 30000 obě­tí, kde někte­ré z nich zemře­li na nemo­ci a špat­nou lékař­skou péči, ale vět­ši­na z nich umí­ra­la po nea­de­kvát­ních fyzic­kých tres­tech a bičo­vá­ní, někte­ré děti při poku­su o útěk a jiné se uchý­li­ly radě­ji k sebe­vraž­dě.

A i když se rok dva zpět­ně tito oby­va­te­lé dočka­ly omlu­vy od samot­né­ho Papeže za všech­ny činy spácha­né církvi, nic to nemě­ní na tom, že viní­ci, jež by měli být potres­tá­ni a nést za své činy zod­po­věd­nost, jsou již dáv­no mrt­ví a obě­ti? Ti po dušev­ní strán­ce budou trpět dál ve svých vnitř­ních trau­ma­tech .....

Rezervace Sugarcane

Dokumentání film

USA/Kanada, 2024

Stopáž: 107 minut

Režie: Emily Kassie, Julian Brave NoiseCat

Kamera: Emily Kassie, Christopher LaMarca

Střih: Nathan Punwar

Už nyní lze vidět na: Disney+

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře