U Walkerových je před Vánoci všechno vzhůru nohama. Kvůli vzácnému nebeskému úkazu se totiž rodiče octnou v tělech svých náctiletých dětí, ze kterých jsou naopak dospělí.
Pokud byste si tento film pustili s úmyslem vidět mistrovské dílo kinematografie, šeredně byste se spálili. Myslím ovšem, že nic takového od Rodinné rošády nikdo nečeká. Je to další z nekonečné řady Vánočních komedií, které Netflix každoročně vysype během listopadu a prosince, ale ano, alespoň má o něco hvězdnější obsazení a vyšší rozpočet, než většina těch ostatních. Rodiče zde hrají Jennifer Garner (Juno, Elektra), kterou Netflix v poslední době do podobných rolí obsazuje rád a hojně, a Ed Helms (Pařba ve Vegas, Millerovi na tripu), takže vlastně celkem sázka na jistotu pokud chcete obsadit sympatické trhlé rodiče s obličeji, které mají diváci rádi. V roli syna se objevil zatím celkem neznámý Brady Noon, který se letos například nadaboval Raphaela v nových Želvách Ninja, a dceru ztvárnila Emma Myers, ze které asi Netflix udělá svou další stálici poté, co si loni zahrála po boku Jenny Ortegy v megahitu Wednesday.
Postavy jsou zcela stereotypické - přepracovaná a příliš starostlivá matka, bláznivý otec se srdcem na pravém místě, syn nerd a dcera, která se trochu stydí za svou rodinu. Všichni jsou navíc závislí na technologiích, protože by to zřejmě nebyla moderní rodinná komedie, kdyby se do ní nevrazil zcela unikátní a vůbec ne ohraný komentář na dnešní společnost. Úvod filmu je upřímně příšerný - do pár minut se jim podařilo vměstnat snad všechna otravná klišé, která v tomto žánru existují, a k tomu ještě velkou spoustu vtipů, z nichž vtipný není ani jeden. Brzo ovšem přichází zvrat, zasáhne magie, a rodina si vymění těla. Syn se probouzí v otcově těle, dcera v matčině atd., a začíná závod s časem o napravení této situace. Vlastně již celkem prozkoumaný koncept - viděli jsme filmy, ve kterých jsou z dospělých najednou děti nebo naopak, viděli jsme i filmy, kde si členové rodiny vymění těla, a tady vlastně máme od každého trochu. A i když tento princip není kdovíjak originální, pracuje se s ním v tomto filmu vlastně celkem dobře. Situace, do kterých se rodina dostává, jsou opět vlastně docela ohrané, ale přesto vtipné a místy hezky vypointované. Emma Myers si podle mě upřímně film ukradla pro sebe, v roli matky v těle své dcera byla velice sympatická a zábavná. Ani ostatní ale nebyli špatní, Garner a Helms vlastně hráli jako obvykle, jen trochu dětštěji. Ve vedlejších rolích se mimochodem objevili Matthias Schweighöfer, který se očividně stal dvorním hercem pro Netflixovská béčka, komik Andrew Bachelor neboli King Bach, který se proslavil díky sociální síti Vine, nebo například skupina Weezer.
Rodinná rošáda není nijak výborný film, ale pokud jste ten typ člověka, který si čas od času rád pustí jednoduchou kravinu s fajn obsazením a zcela u ní vypne mozek, pokud jsou pro vás takové filmy jisté guilty pleasure, nebo pokud v nich třeba nacházíte nějaký komfort, pak hlásím, že je tento film jedním z těch lepších příslušníků svého žánru a že by vám mohl dodat příjemných 100 minut zábavy. Pokud tento typ člověka nejste, Rodinné rošádě se možná raději vyhněte a pusťte si něco jiného.
