Velice vtipný a diváky oblíbený snímek režiséra Hynka Bočana, který na motivy pohádkové předlohy Čertův švagr Boženy Němcové zfilmoval v roce 1984 kameraman Jaromír Šofr. V rolích excelují Vladimír Dlouhý (Petr Máchal), Ondřej Vetchý (čert Janek), Jana Dítětová (babička Anna Máchalová), Josef Kemr (Kníže Josef Sličný), Viktor Preiss (správce), Jaroslava Kretschmerová (Dorota), Dana Bartůňková (Angelina), Monika Pelcová (Adélka), Karel Heřmánek (Lucifer XIV) a Petr Nárožný (Kaprál). Úžasnou hudba složil Jaroslav Uhlíř a mnohé písničky zlidověly. Při návrhu kostýmů se tvůrci údajně inspirovali francouzským snímkem Fanfán Tulipán. Točilo se mimo jiné v jeskyních nedaleko Sloupu v severních Čechách, v Roubeném mlýně u Střehomi nad rybníkem Komorník a na zámku v Průhonicích u Prahy. Konkurzu se údajně na roli princezny Angeliny zúčastnily také Ivana Andrlová, Dagmar Patrasová a Zlata Adamovská. Na roli princezny Adélky byly dále navrženy také Veronika Gajerová, Veronika Jeníková a Ilona Svobodová. Na roli Janka byli navrženi také Marek Brodský a Sagvan Tofi. Na roli správce byli navrženi také František Němec, Josef Abrhám a Petr Oliva. Na roli Doroty byly navrženy také Dagmar Veškrnová, Naďa Konvalinková, Hana Maciuchová a Simona Stašová. Na roli Petra Máchala byl navržen také Miroslav Vladyka. Na MFF pro děti a mládež v německém Frankfurtu nad Mohanem v roku 1985 získal režisér Hynek Bočan hlavní cenu v detské sekci. V roku 1986 byla pohádka nominovaná na MF fantastických filmů Fantasporto v portugalském Portě v kategorii nejlepší film.
Filmová pohádka s názvem S čerty nejsou žerty je volně inspirována knižní předlohou Čertův švagr od Boženy Němcové. Děj líčí osudy hlavního hrdiny, mladého vesnického synka mlynáře jménem Petr Máchal, který vyrůstá v obtížných podmínkách - jeho vlastní maminka mu zemřela. Mravný, šlechetný, odvážný a upřímný Petr žil jen sám se svým ovdovělým otcem Františkem ve skromné chaloupce na okraji vesnice, ve zchátralém knížectví, které bylo rozkradeno. Jsou tedy dva muži v chalupě, což představuje převahu maskulinní energie. V knížectví jsou rovněž dvě urozené dcery, ale ty jsou v tuto chvíli pro neurozeného chasníka ještě nedostupné. Zlá, peněz chtivá a vypočítavá zámecká kuchařka Dorota Máchalová se snaží lstivě vetřít do přízně Petrova otce, což se jí také povedlo. Starý mlynář je příliš pasivní, mírný a povolný – splní Dorotě každé přání a tak souhlasí i se svatbou. Mlynář po čase pojal Dorotu za manželku, která se přistěhovala do mlýna. Dorota se tak sňatkem s mlynářem stala Petrovou macechou. Brzy se ujímá rázného velení nad hospodařením ve mlýně, přetěžuje oba mlynáře prací, propouští čeládku uprostřed žní a hromadí peníze pro osobní zbohatnutí. Se správcem se chystá připravit Máchalovy o rodný mlýn lstí, kdy mlynáře utancuje k smrti. A tak se Petr stal sirotkem nechtěným na vlastním panství, ze kterého utíká. Schoval se u své babičky Anny, jež je zastáncem tradičních názorů, kterých bývají nositelkami matky, babičky, učitelky či vychovatelky – tváří se, že mají vždycky pravdu s rčením „Tak je to správně“ a „Tak je to špatně“. I přes Petrův útěk macecha žaluje u knížete a posílá stráže, aby jej zajali. Petr se nevzdává, brání se, bojuje a vzdoruje. Peklo pečlivě sleduje všechny špatné skutky macechy a v pravou chvíli vyšle mladého čerta Janka s hodností Vraníka, aby odnesl do horoucího pekla hříšnou Dorotu. Omylem však přinesl Petrovu hodnou babičku Annu, a když se pokouší chybu napravit, skončí s Petrem v knížecím vojsku. Petr a Janek se spřátelí a Máchal se nabídne, že čertovi pomůže dokončit jeho úkol zde na zemi. Na vojně zažívají šikanu ze strany sadistického kaprála a Petr se celou tu dobu projevuje jako pravý rebel. Při náhodném setkání s knížecími dcerami Petr zastavil jejich kočár se splašenými koňmi a přitom se zamiloval do Angeliny. Petr se zhlédl právě v namyšlené Angelině, která však jeho lásku pochopitelně neopětuje, ale získal si upřímnou lásku Adélky, která je v tu chvíli pouze platonická. Je zde tedy nenaplněná láska, kdy Petr platonicky miluje Angelinu a Adélka platonicky miluje Petra. I sám Petr se ovšem musí ukrýt v pekle před kaprálem. Na cestu z pekla si mohl přát tři přání, které využil, a tedy kromě své babičky si vyprosil kouzelný kabát a spravedlnost pro kaprála a správce, které se jim podařilo dostat do pekla. Po dlouhé cestě i přes samotné peklo Petr zjišťuje, že mnohem raději má milou a hodnou knížecí dceru Adélku, kterou se také rozhodne pojmout za ženu. Pro sebestřednou Angelinu si ale přijde samotný nesmlouvavý vládce pekel.
Jaký byl povahou Petr Máchal? Představuje typického hrdinu zasluhujícího se o morální obnovu společnosti. Čestný, spravedlivý a statečný hlavní hrdina se v průběhu života osvědčil v rozličných zkouškách jako velký rebel, který se dokázal postavit panstvu a hrdě se vztyčeným čelem vzdoroval. Obrazně řečeno lze říci, že šel hlavou proti zdi. Jeho odvaha vyvstala v mnoha situacích, kdy dokázal uplatňovat svou sílu nejen na vlastní sebeobranu, ale zejména na ochranu slabších - plní tedy úlohu mravního zušlechtění. Nejedná se tedy pouze o budování okázalého pomníčku vlastní domnělé chrabrosti, ale o skutečné hrdinství. Jeho odvaha a smysl pro spravedlnost z něj činí ochránce slabších. Jako pravý rebel klade odpor, bojuje a snaží se vybojovat zpět to, co mu náleží. Mohlo by se zdát, že bojovat je kladným hrdinům zapovězeno, ale není tomu tak. Petr není tedy záporným hrdinou, ačkoliv používá sebeobranu, protože má dobré úmysly a bojuje za dobro, pravdu a spravedlnost. Pohádka nám tedy ukazuje, dělají-li dva totéž, nikdy to není totéž – jeden agresivně útočí a druhý v patové situaci sáhl v pudu sebezáchovy po sebeobraně. Petr jako hlavní kladný hrdina je obklopen řadou záporných postav, jako je macecha, kaprál a hrabě – vidíme tedy, že dobro je vždy obklíčeno a vítězí až úplně nakonec. Petr v průběhu všech složitých životních zkoušek dozrál a proměnil se skrze nabyté zkušenosti.
Jaký charakter mají další postavy vystupující v příběhu? V pohádce se vyskytuje množství záporných postav, jako je například zlá macecha Dorota Máchalová, hamižný zámecký správce, škodolibý kaprál se sadistickými sklony, rozmarně vyfintěná Angelina a temně vášnivý kníže pekel Lucifer XIV. Jako kladné postavy vystupují samotný Petr Máchal, jeho ovdovělý otec František, Petrova babička laskavá Anna Máchalová, skromná princezna Adélka, starý a slabý kníže Josef Sličný a snaživý čert Janek. Vidíme přesmyčku duality, kdy sice urozená a krásná Angelina v noblesních šatech je pod touto oslnivou slupkou marnivá, egoistická, nelítostná, krutá a povrchní, kategoricky odmítající jakékoli nadpřirozeno. Naproti tomu obyčejná Adélka sice není přímo oslnivě krásná, je mírně naivní, výrazově oploštělá, ale nadto je štědrá, vlídná, spravedlivá, pravdivá a upřímná, mající respekt před posvátnem. Obě princezny tedy svými protichůdnými vlastnostmi stojí proti sobě jako čiré protiklady, jako bílá a černá nebo také jako dobro a zlo. Dorota jako záporná postava je egoistická, hamižná a lakomá, má nekalé úmysly na sebeobohacení, což je typické pro ‚zlou ženu‘. Naproti tomu Petrův otec František je typický slabý a příliš pasivní muž a jeví se býti takzvaný „podpantoflák“, který svou slabostí a pasivitou nedokáže jako hlava rodiny vzdorovat své manipulativní zlé ženě. Neschopný otec nezvládl spravedlivé vedení domácnosti. Takový bezradný muž raději ustoupí a podřídí se, šetří své chabé síly, než aby vynakládal úsilí na společnou domluvu a nastolení spravedlnosti. Na rozdíl od svého rebelujícího syna je typickým zástupcem Slabého, který stále jen ustupuje druhým lidem na úkor sebe. Podobně se chová knížepán Josef Sličný, který je rovněž slabý. Nedokáže vzdorovat vrtochům své marnivé dcery Angeliny, ani špatným radám svého manipulativního správce, který jej okrádá, ba dokonce ani vládcům okolních panství.
Postava čerta se těší oblibě, ačkoliv se v českých pohádkách až tak často nevyskytuje. Čert obecně představuje vyslance pekla a potažmo i zla. V naší pohádce čert funguje v pekle jako soudce a vykonavatel spravedlnosti: trestá zlé lidi, zatímco ty dobré odměňuje - takový čert je lidovým výtvorem a jeho obraz nepochází z tradičního křesťanství. Klasický český čert je mnohdy vykreslen jako hlupák, jehož lze porazit lstí jako například i v pohádce Dalskabáty hříšná ves. Čert Janek je v pohádce ztvárněn do podoby sympatického, ač hloupého poplety, který je ve své podstatě hodný a přátelský. Čert zde nepředstavuje tradiční symbol zla, ale spíše symbol transformace a spravedlnosti. V jungovské interpretaci by mohl ztělesňovat archetyp Trickstera, který slouží jako průvodce podsvětím a katalyzátor změny. Čert přivádí Petra do pekla, což lze interpretovat jako jeho sestup do nevědomí. Tento sestup je nezbytný pro hrdinovu transformaci a uvědomění vlastních vnitřních konfliktů. V roli Trickstera čert odhaluje pravdu o zlu a trestá ty, kteří si to zaslouží. Tato role pomáhá hrdinovi pochopit hlubší morální hodnoty a spravedlnost.
Vzhledem k získaným oceněním je i po letech pohádka stále svěží, aktuální a stále má své příznivce. Tento snímek je velice kladně přijímán, na ČSFD získal bez procenta neuvěřitelných 90% - a právem se tedy řadí k českým pohádkovým klasikám. Všechny nezbytné pohádkové ingredience jako svár mezi dobrem a zlem, po čertech dobrý humor, láska jako koření života, perfektní herecké obsazení, fenomenální mladistvá krása i vyšší spravedlnost, geniální hudba a originalita byly zde smíseny v optimálním poměru. Já nemohu jinak než z lásky k pohádkám si dovolit dát krásných 90%.
