Další japonský film, který k Čech přišel. Tentokrát o slepém masérovi, který je skrytým samurajem. Režie se ujal Takeshi Kitano.
Masér Zatoichi se lehce přemisťuje z vesničky do vesničky, masíruje lidi, až narazí na jednu vesnici, kterou decimuje gang místních pohlavárů, kteří si nechávají dávat výpalné tentokrát každý den. Potká cestou dvě Gejši, které hledají vrahy své rodiny a rodičů.
Ale masér není jen tak ledajaký je to samuraj, který je slepý, ale i přes svou slepotu dokáže bojovat nejlíp ze všech lidí kolem sebe. Je to vlastně legenda, která je dost slavná. O Zatoichim bylo natočeno v minulém století už mnoho desítek japonských filmů. A tak se znovu vrátil, v režii všeuměla Takeshi Kitana, který natáčí svým způsobem každý film úplně jinak.
A ten to film natočil dost dobře. Je v něm vidět dost japonského stylu natáčení, ale hlavně, je to takový klasický bojový asijský film, ze kterého si určitě vzal příklad Quentin Tarantino. Docela se zase lije dost krve, ale už ne tolik. Jenom tolik, kolik by bylo potřeba kvůli efektu, že opravdu je to film trocha krvavý, ale ne moc. Ale naprosto nechápu, proč je tento film považován jako přístupný, když tam je dost krve. Rozhodně se mi zdálo, že zrovna pro sedmiletého kluka, co seděl ihned vedle mě to zrovna film nebyl.
Mám-li vyzdvihnout nějaký zajímavý pocit. No prostě je to film, protkaný zajímavými vtípky, na samuraje, na slepce, a svým způsobem si vlastně ten film dělá srandu ze sebe.
Mám-li naopak vyzdvihnout herce, tak Takeshi Kitano, jako Zatoichi svůj par zahrál dost dobře, ale abychom nechválili jenom herce, tak i režii dělal Takeshi Kitano, vlastně si prostě režíroval úplně sám sebe. A zbytek postav byl docela dost dobře zahraný, ale přiznám se, nikoho jsem z nich neznal…
No na závěr prostě doporučuji, jděte se na film podívat. Hezky se pobavíte, a hlavně trocha pochopíte, z čeho si Tarantino bral příklad….
