Sin City – recenze – You have got no damn idea how you wound up in this godforsaken place…

Je jen pár snímků, jež změnily historii filmu, jež se staly kultem a postupem času se stávají něčím, o čem si lidé vyprávějí s respektem. Vzpomeňte si za pár let na Sin City.

Recenze našeho partnera:

Tajemstvím a mlhou opředené město Sin City poprvé ve filmové historii otevírá své brány a zve ty odvážné k prohlídce… Máte odvahu vstoupit? Važte své kroky, bláznové! Sin City své jméno nezískalo jen tak pro nic za nic…
    Plán na zfilmování komixu Sin City se zrodil v hlavě Roberta Rodrigueze v září po natočení posledních Spy Kids. V té době měl v rukou kvalitní technologii a více než dost zkušeností při práci s  digitálními triky. A přesně v té době začal znovu prolistovávat knihami Franka Millera. Hned od počátku zavrhl myšlenku na prosté převedení Sin City do hrané podoby s  reálnými kulisami. Napadlo ho něco docela jiného – co takhle se nepokoušet převést knihu na filmové plátno, ale přesně obráceně, film do knihy. Samotný Miller nebyl nápadem zfilmování svého díla nijak zvlášť nadšen. Nechtěl, aby se ze Sin City stal hollywoodský cajdák, který se bude jen snažit vytřískat peníze z jeho práce. Rodriguezovi se ale naštěstí podařilo mistra přesvědčit jedním detailem. Zatímco u  jiných filmů se koná takzvaný developing, neboli psaní storyboardu, přemýšlením nad danými scénami, lokalitami a dalším tisícem věcí, u Sin City bylo všechno již dávno uděláno. Vše bylo v  Millerových komixech… Pokud se bude muset něco změnit, změníme to spolu přímo na místě… Sin City byl totiž už dávno natočen, nastříhán, osvětlen… jen to bylo na papíře.

HARTIGAN

Jak jej nazval jeho tůrce, Hartigan je hrdina v pravém slova smyslu. Muž, jenž má svou čest a je schopen neskutečných obětí. V Sin City je Hartigan něco jako Sir Galahad.

Hartigana ztvárnil Bruce Willis.

Hell of a way to end a partnership. Hell of a way to start my retirement.

    Rodriguez tedy sebral Franka Millera a  společně odletěli do Texasu, kde natočili první zkušební scénu. Tato scéna se mimochodem objeví hned na počátku filmu. Nejenom, že byli všichni nadšeni, ale těchto pět minut dokonale posloužilo jako reklamní šot, se kterým se dalo jezdit kolem, shánět peníze a především herce do hlavních rolí. V případě (například) Bruce Willise zašli ještě dál a jeho jméno rovnou zařadili do dané scénky. No řekněte pak ne :).

….and you are walking. The next bum you step over has a knife stuck into what used to be his eye. Maybe you have died and gone to hell. Maybe that is it…

    Sin City je černobílé, tato barevná kombinace je podhoubím Millerovy tvorby a film samořejmě musel být rovněž černobílý. Nebyl však natočen na nebarevnou pásku. Vše bylo točeno v barvě a pak už šlo jen o to, vše upravit za pomoci počítačů ke spokojenosti obou spolurežisérů. Drtivá většina záběrů byla natočena před zeleným pozadím a vše ostatní poté dodatečně dokresleno. Právě tato skutečnost posunuje Sin City mnohem více k celkové vizi komixu. Více, než se kdy která adaptace byť jen přiblížila. Z celého filmu dýcha až nechutně dokonalá atmosféra a v téhle rovině se mu může rovnat jen málokterý snímek.

DWIGHT

S postavou Dwighta se Frank Miller ztotožňuje nejvíce. Je to muž, jenž se dokáže téměř bez vlastního přičinění dostat do pořádných trablů. Ty je pak následně nucen řešit a to i přesto, že je jen „obyčejným“ člověkem bez speciálních schopností, jako má třeba Marv.

Roli Dwighta si střihnul Clive Owen.

The thunder does not stop. We fire and reload a fire and reload and fire and watch their heads explode and their guts fly like butchers scraps and the alley walls get caked with wet wads of skin and meat and the smoke get so thick, that the things we are pumping bullets into are nothing but twisted toppling screaming smudges of movement. The Valkyrie at my side is shouting and laughing with the pure hateful bloodthirsty joy of the slaughter… and so am I.

    Protože ve světě Sin City vzniklo mnoho příběhů, bylo nutné vybrat několik, propojit je jemnou nitkou vedlejších postav a sestavit něco, co by mohlo jít do kin. Příběhy spolu mají tedy kromě místa, kde se odehrávají, a několika postav jen pramálo společného. Frank a Robert se rozhodli pro The Hard Goodbye, The Big Fat Kill a That Yellow Bastard. Nebudu se zmiňovat přespříliš o  příbězích jako takových, ty je třeba vstřebat přímo v kině. Přesto se pojďmě věnovat každé ze tří části zvlášť.

You are in… The joint reeks. Smoke. Urine. Puke. It is the worst.

The Hard Goodbye

    První z příběhů, po malém prologu k That Yellow Bastard, je Marvův příběh. Muže, jenž se nebojí ničeho. Jenž by podle pravidel neměl nikdy mít milovanou ženu. A přeci… Do Marva se jedna zamiluje. Marvova bohyně, zlatovláska Goldie…

    Její smrt převrátí jeho svět naruby a Marv vyráží… za pomstou své milované…

Věděli jste?

– natočena byla i scéna s Marvovou slepou matkou a s  jejím zařazením se počítá na DVD
– Frank Miller se zjeví v jednom záběru jako kněz v kostele

    Mickey Rourke se vrátil zpátky na stříbrná plátna po mnoha letech. Může to pro něj znamenat velký comeback a  popravdě, jeho hlas je k sežrání. Takhle má znít Marvův hlas. Rourke se rozhodně vrátil a to s docela velkým humbukem (no, kolikrát jste viděli Rourka na obálkách magazínů v  posledních letech? A teď?)
    Vizuálně vás Sin City vtáhne dovnitř hned po prvních deseti minutách a už vás nepustí. Nejedná se jen o stylové záběry z  nemožných úhlu, plné kontrastů, bílých stínů a sem tam se mihnoucí rudé kapky krve. Sin City vás bude v dobrém kině válcovat i skvěle vyšpekovaným ozvučením. Některé pasáže působí jako zlaté vlasy Goldie. Všimnete si jich okamžitě a  jsou svým způsobem krásné. Kliknutí Marvova zapalovače vám bude znít v hlavě dlouho. Věřte mi…

You are in…
So you belly up to the bar and order some lameass Texas brew. Some Lone Star crap. And then you see it. The stage. Your heart sink…

The Big Fat Kill

    Co muže způsobit jeden jediný mrtvý policajt? V Sin City nejspíše nepříliš mnoho. Pokud se ovšem nejedná o místního médii opěvovaného polohrdinu Jacka Reffertyho. Jedna jediná smrt způsobí kolotoč událostí, na jejímž konci čeká ulice Sin City krvavá lázeň.
    The Big Fat Kill je v mnohém velmi odlišný od dalších dvou příběhů. Je v něm mnohem více psychadeličnosti, podivných obrazů a  zvláštních postav. Jestliže bych si měl vybrat jednu mou oblíbenou vedlejší postavu, tak by to rozhodně byl Jack Rafferty aka Jackie Boy ve skvělém podání, evidentně se bavícího, Benicia Del Tora.
    Co je zvláštní v této části, je pojetí soubojů. Občas jsou sice natočeny navážno, ale třeba souboj dívek s bandou Jackie Boye je vyveden až do komické absurdity. V  celém díle neuvidíte, tak jako v  ostatních dvou, kontrastní červenou krev. Tady je krev záměrně bílá. O to víc pak zapůsobí poslední záběr na doruda zbarvené nebe…

The music goes silent as an angel wafts across the stage. She is a  cowgirl angel, slowly swinging her lasso, moving like a dream…

Věděli jste?

– Meč, který ve filmu používá Miho, je tím samým mečem, jež se objevil v Kill Billovi
– Malou část The Big Fat Kill natočil Rodriguezův nejlepší přítel Quentin Tarantino
– Jessica Alba se skutečně naučila točit lasem, pro svou barovou scénu… prý jí to docela šlo…
That Yellow Bastard

    Láska a  obětování. To jsou dva hlavní motivy tohoto příběhu. Hartigan si jako své životní poslání zvolí ochranu malé dívky… Jeho osudové dívky… Malé, hubené Nancy Calahan.
    Bruce Willis (konečně) znovu zakotvil u  role, jež mu dokonale sedí. Role drsného policajta, zkoušeného osudem, ale plnícího svůj slib, i kdyby to měla být ta poslední věc, jež v životě udělá.
Hartigan má mít sice podle komixu něco kolem šedesátky, na což Willis, ani s  vráskami a implantovanými šedinami, nevypadá, přesto byl, myslím, správnou volbou. Postava a potažmo samotný Bruce Willis se tak nějak do Sin City hodí.
    Nejvýraznější zápornou postavou celého Sin City je samozřejmě Yellow Bastard. On je pro SC, jako je Joker pro Gotham City. Šílený, zvrhlý a  sadistický parchant. Tvůrcům se opravdu povedlo namaskování jeho představitele Nicka Stahla a při  záběrech na něj zjisíte, že odporné a  nechutné nemusí být jen hektolirty krve.

Her eyes are sad, her smile sweet. Her figure is fantasy come to life. For that moment, you had swear there is nothing ugly anywhere on earth…

Věděli jste?

– role ve snímku byly navrhnuty Stevu Buscemimu, Leonardovi DiCapriovi, Michaelu Douglasovi nebo i Christopheru Walkenovi…. všichni odmítli
– Johnny Depp měl hrát Jackie Boye
– Quentin Tarantino se objeví v povídce That Yellow Bastard. sedí vedle Marva za barem
– Hartigan používá zbraň Beretta M93R Auto 9, což je zbraň, jež se objevila v Robocopovi 2 a 3, pro které Miller psal scénáře
– Když Hartigan přijde do baru, Shellie nese pivo jménem Chango beer… filmoví fanoušci si tento nápoj jistě pamatují z Desperada a Od soumraku do úsvitu
– Rodriguez a Miller natočili všechny záběry ze všech tří povídek přesně tak, jak jsou nakresleny. V kinech je samozřejmě kvůli délce filmu vše zkráceno, ale představte si ten ráj až vyjde DVD
    Na Sin City stojí za to, si zajít do kina. I pokud to bude jen jednou za rok. Snad jen jediné varování. Sin City je temný snímek… Krvavý, brutální a krutě nelítostný… Pokud vás však něco z toho v temném koutku vaší duše přitahuje, pak neváhejte a vstupte. Budete odměněni jedním z  nejzajímavějších zážitků ve filmové historii.
    Zvolit si mezi tou plejádou herců někoho, koho by se dalo vyzdvihnoutt? Téměř nemožné… Snad jen tak potichu, aby to ti ostatní neviděli, bych si zvolil trojici Marv, Jackie Boy a  Hartigan. Jak se vůbec Rodriguezovi podařilo dát tuhle sestavu dohromady? Možná, že všichni z nich opravdu milují Franka Millera a jeho příběhy. Možná to byla jejich pocta… možná… možná tak, jako je tento film poctou komixu… Sin City má mnoho postav, mnoho zákoutí, mnoho detailů, o nihž bych se rád rozepsal, ale připadá mi, že je lepší, pokud se do tohodle noir světa ponoříte sami. Není nic krásnějšího, než usnout ve vlaku a  probudit se v Sin City… Kupte si komix a nechte se unést… do jiného světa….

    Welcome to Sin City…

---