Skutečný příběh za kulisami Ztraceného víkendu: Ray Milland zažil noční můru na opileckém oddělení a nečekaný úspěch na Oscaru

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Ray Milland se v nemoc­ni­ci Bellevue s pomo­cí léka­řů sku­teč­ně při­hlá­sil, aby zažil hrů­zu opi­lec­ké­ho oddě­le­ní a při­pra­vil se tak na roli ve fil­mu Ztracený víkend (1945). Milland dostal želez­nou postel a byl zavřen na „záchyt­ku“. Té noci při­šel na oddě­le­ní nový pří­cho­zí s kři­kem, což byl vstup, kte­rý roz­pou­tal hys­te­rii na celém oddě­le­ní. Oddělení se pro­padlo do blá­zin­ce a Milland v rou­še berán­čím a bosý ute­kl, když byly dve­ře poo­tevře­né, a vyklou­zl na 34. uli­ci, kde se sna­žil při­vo­lat taxík. Když si ho vši­ml pode­zří­va­vý poli­cis­ta, Milland se mu to sna­žil vysvět­lit, ale poli­cis­ta mu nevě­řil, zejmé­na poté, co si vši­ml insig­nií Bellevue na jeho župa­nu. Herec byl odvle­čen zpět do Bellevue, kde mu trva­lo půl hodi­ny, než svou situ­a­ci vysvět­lil úřa­dům, než byl nako­nec pro­puš­těn.

Když byl film popr­vé veřej­ně pro­mí­tán na před­pre­mi­é­ře v kali­forn­ské Santa Barbaře, reak­ce divá­ků na napí­na­vý film neby­la dob­rá - smá­li se. Režisér Billy Wilder vzpo­mí­nal: „Lidé se smá­li už od začát­ku. Smáli se, když Birnamův bra­tr našel za oknem láhev, smá­li se, když vypouš­těl whis­ky do umy­va­dla.“ Všichni se smá­li. Divadlo ztrá­ce­lo divá­ky jako roz­bi­té síto. Rozdávaly se před­pre­mi­é­ro­vé líst­ky a názo­ry na film se pohy­bo­va­ly od „nechut­ný“ po „nud­ný“. Wilder dokon­ce tvr­dil, že jeden z návštěv­ní­ků ode­šel z kina s pro­hlá­še­ním: „Zapřísahal jsem se. Už nikdy více.“ „Ty už nikdy nebu­deš pít?“ zeptal se ho. „Ne, už nikdy neu­vi­dím žád­ný film.“ Jiná před­pre­mi­é­ro­vá kar­ta říka­la, že film je skvě­lý, ale že by se měly vyne­chat všech­ny „věci o pití a alko­ho­lis­mu“.

Milland dostal hlav­ní roli ve fil­mu jen pro­to, že Paramount veto­val prv­ní vol­bu scé­náris­ty a reži­sé­ra Wildera pro tuto roli, broadwa­yské­ho her­ce José Ferrera. Paramount se pojis­til a poža­do­val obsa­ze­ní hvězdy do hlav­ní role ris­kant­ní insce­na­ce, ale Cary Grant a vět­ši­na ostat­ních hlav­ních muž­ských hvězd té doby Wildera odmít­li. Milland tak roli zís­kal stan­dard­ně a byl za ni nomi­no­ván na Oscara.

V den slav­nost­ní­ho cere­mo­ni­á­lu Milland poz­dě­ji řekl: „Věděl jsem, že se tomu nedo­ká­žu posta­vit a roz­ho­dl jsem se, že se nezú­čast­ním. U sní­da­ně jsem Mal [své ženě] váha­vě ozná­mil své roz­hod­nu­tí. Pomalu odlo­ži­la vid­lič­ku a jen si mě pro­hlí­že­la. Nevěděl jsem, kam se mám dívat. Pak řek­la: „Vím, že jsi nevy­zpy­ta­tel­ný, prch­li­vý a máš výbuš­nou pova­hu. Ale nikdy jsem si nemys­le­la, že jsi zba­bě­lec! Pak s pohle­dem chlad­ným jako kanad­ská jep­tiš­ka řek­la: „Na ten obřad dneska půjdeš, i kdy­bychom ti měli nasa­dit svě­ra­cí kazaj­ku.“ Milland toho veče­ra Oscara zís­kal.

Teprve v poz­děj­ších letech Wilder zjis­til, že název romá­nu Charlese R. Jacksona je ve sku­teč­nos­ti pře­klep. Měl se totiž jme­no­vat „Poslední víkend“ (The Last Weekend).“ (IMDb)

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Rayi Millande!

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře