Hills Have Eyes Part II, The (1985)

rp thumbCoverMain.jpeg

Pluto pře­žil a spo­leč­ně se svým strý­cem začnou opět roz­sé­vat smrt upro­střed vyprah­lé pouš­tě.

Bobbyho stá­le trá­pí zlé vzpo­mín­ky, ve kte­rých se mu stá­le zje­vu­je boj o pře­ži­tí upro­střed vyprah­lé pouš­tě, kdy sku­pi­na kani­ba­lů zavraž­di­la čle­ny jeho rodi­ny. Nyní se má neda­le­ko osud­né­ho mís­ta konat moto­cy­klo­vý závod a jeho tým se má zúčast­nit. On však není schop­ný ces­tu absol­vo­vat a tak jeho kama­rá­di a pří­tel­ky­ně Rachel odjíž­dí sami ve starém auto­buse. Po ces­tě však sku­pi­na zjis­tí, že na mís­to nedo­ra­zí včas, tak se roz­hod­nou zaris­ko­vat a vyda­jí se zkrat­kou přes poušť. Nedbají Bobbyho varo­vá­ní a sami na vlast­ní kůži brzy pozna­jí, že udě­la­li osu­do­vou chy­bu. V horách na ně totiž na ně čeká smr­tí­cí při­ví­tá­ní v podo­bě Pluta a jeho strý­ce Neptuna. Dvojice kani­ba­lů tou­ží po čer­stvém mase a sku­pi­na tee­nage­rů se má stát jejich leh­kou kořis­tí. Netuší však, že mezi sku­pi­nou závod­ní­ků je i někdo, kdo pře­žil masa­kr před léty a ten na ně neza­po­mněl. Boj o pře­ži­tí tak vypuká nano­vo a pře­žít můžou jen ti nej­sil­něj­ší.

Český název: Kruté oči hor 2 / Kruté oči hor
Režie: Wes Craven
Rok výro­by: 1985
Délka: 86 min
Země: Velká Británie / USA

Hrají:
Tamara Stafford ... (Cass)
Kevin Spirtas ... (Roy)
John Bloom ... (The Reaper / Neptun)
Michael Berryman ... (Pluto)
Janus Blythe ... (Rachel / Ruby)
...a dal­ší

Wes Craven se po osmi letech vra­cí na mís­to činu. V roce 1977 nato­čil prv­ní díl The Hills Have Eyes jako odpo­věď na Hooperův The Texas Chain Saw Massacre. V tom­to sou­bo­ji lehce pro­hrál, ale svým níz­ko­roz­počto­vým sním­kem si zís­kal doce­la sluš­nou základ­nu svých poz­děj­ších dvor­ních fanouš­ků. Díky úspě­chu toho sním­ku se mu ote­vře­la ces­ta ke slib­né kari­é­ře, kte­rou načal dal­ším legen­dár­ním sním­kem A Nightmare on Elm Street. Tento úspěch mu dal kří­d­la a tak se roz­ho­dl nato­čit pokra­čo­vá­ní vraž­dí­cích kani­ba­lů. Jenomže ten­to­krát doce­la tvr­dě nara­zil na vlnu kri­ti­ky, kte­rá se po pre­mi­é­ře snes­la na jeho hla­vu. Ne že by byla dvoj­ka něja­kým horo­ro­vým paskvi­lem, ale leh­kost a skvě­lá atmo­sfé­ra z jed­nič­ky zmi­ze­li do ztra­ce­na. Mnozí tohle dílo ozna­ču­jí za jakousi nepo­ve­de­nou paro­dii, ale pro mě osob­ně je to pořád ješ­tě lep­ší prů­měr.

Americkou rodin­ku zde ten­to­krát vystří­dá ban­dič­ka motor­ká­řů, kte­ří se svým IQ zce­la vyrov­na­jí retar­do­va­ným kani­ba­lům. Dvojka totiž hned od začát­ku vypa­dá jako něja­ká kome­die, pro­to­že se v ní dočká­me pou­ze něko­li­ka vtip­ných scén a poku­sů o suchý humor v podo­bě trap­ných hlá­šek. Jediné co nám při­po­me­ne fakt, že sle­du­je­me horor jsou fla­shbac­ky, ve kte­rých Bobby vzpo­mí­ná, co se před léty ode­hrá­va­lo v pouš­ti. Tyto oka­mži­ky ve mně vyvo­la­ly vlast­ní vzpo­mín­ky na sluš­nou podí­va­nou, kte­rou jsem si kdy­si uží­val. Bohužel nevzpo­mí­nal jen on, ale dokon­ce i pes, kte­rý vyřa­dil z boje Pluta. To už bylo na mě tro­chu moc. Ono cel­ko­vě se prv­ních dva­cet minut nes­lo v dost nud­ném duchu, kdy se nic pod­stat­né­ho neu­dá­lo a mě jako divá­ka děj spíš uspá­val, než abych se u něj třá­sl hrů­zou. Vše pod­stat­né se zača­lo ode­hrá­vat tepr­ve ve chví­li, kdy se auto­bus vydal vstříc horám a pří­střeš­ku kani­ba­lů.

Ti si polep­ši­li o jed­nu hvěz­dič­ku a z oby­čej­né jes­ky­ně se pře­stě­ho­va­li do dře­vě­né­ho kom­ple­xu býva­lých hor­ní­ků. Navíc něko­ho mož­ná potě­ši­lo zjiš­tě­ní, že Pluto pře­žil, ale z jeho role jsem měl dost roz­po­ru­pl­né poci­ty. Tady dělal spí­še jen tako­vé­ho ocás­ka své­mu strý­ci Neptunovi (The Reaper), kte­rý se s ničím nepá­ral a začal masa­kro­vat jed­no­ho tee­nage­ra za dru­hým. Navíc oba umě­li doce­la solid­ně jez­dit na motor­kách což bylo v roz­po­ru z jejich IQ, ale neva­dí tvůr­ci jim chtě­li dopřát tro­chu té zába­vy. Navíc jejich pro­tiv­ní­ci neby­li o mno­ho chytřej­ší než oni, tak­že se to vyrov­na­lo.

Ona se tu cel­ko­vě sešla dosti pochyb­ná ban­da postav. Slepá dív­ka, kte­rá sly­ší šus­tě­ní i na dva kilo­me­t­ry dale­ko, ale v zápě­tí jí ‘‘ute­če zavraž­dě­ní kama­rád­ky ve ved­lej­ší míst­nos­ti‘‘, mile­nec­ký pár čer­no­chů, kte­ří by se uchyt­li tak v Prcičkách atd. Nejzajímavější je asi posta­va Rachel, kte­rou trá­pí její minu­lost. Jsem rád, že se tu obje­vi­la i když mi nějak uteklo jak to s ní vlast­ně dopadlo. Největší king byl však samot­ný pes, kte­rý se měl stát novým kul­tov­ním hrdi­nou fil­mo­vé scé­ny ved­le Bílého Tesáka, Rexe či Lassie. Neohrožený zabi­ják kani­ba­lů a Plutova noč­ní můra.

Zatímco jed­nič­ka sta­vě­la pře­de­vším na ponu­ré atmo­sfé­ře a psy­cho­lo­gic­kém nátla­ku na divá­ko­vu mysl, tak dvoj­ka je nabi­tá spí­še kome­di­ál­ním poje­tím a čer­ným humo­rem. Něco ve sty­lu Scary Movie. Naštěstí ke kon­ci se ve fil­mu pře­ce jenom vysky­tl jakž­takž men­ší masa­kr, ale jinak se divák roz­hod­ně při sle­do­vá­ní toho­to kous­ku bát nebu­de. Stačí se podí­vat na scén­ku s nastra­že­nou pas­tí v rok­li a je vyma­lo­vá­no. Ačkoliv se Craven sna­žil co mohl, doce­la si tímhle sním­kem zadě­lal na pro­blémy. Dokonce se Aja radě­ji ani nepo­ku­sil o rema­ke toho­to vele­dí­la a ani jeho násle­dov­ník Weisz nechtěl ris­ko­vat svou repu­ta­ci ve dru­hých Horách, pro­to se radě­ji roz­ho­dl jít vlast­ní ces­tou a vyhrá­li to vojá­ci.

Přes všech­ny kla­dy i zápo­ry jsou Kruté oči hor typic­kým prů­měr­ným béč­kem osm­de­sá­tých let, kte­ré se něko­mu budou líbit víc a něko­mu míň. Kvalit prv­ní­ho dílu však roz­hod­ně nedo­sa­hu­jí. Najde se zde něko­lik pěk­ných momen­tů, ale i spous­ta nelo­gic­kých scén. Pokud však nebu­de čekat krva­vý masa­kr, ale spí­še kupu čer­né­ho humo­ru bude­te nako­nec doce­la spo­ko­je­ní.

Hodnocení:
Z úcty k původ­ní myš­len­ce a níz­ké­mu roz­počtu dám 60%, pro­to­že Cravena a jeho tvor­bu mám doce­la rád. Rozhodně si však tenhle sní­mek neza­řa­dím mezi svo­je nej­ob­lí­be­něj­ší fil­my.