Načítám počet zobrazení...
.jpg) |
Tohle zrcadlo vám ze života i vašeho domova udělá doslova samotné peklo…
Když se rodina Alana Russella přestěhuje do nového domu, rozhodne si do své pracovny pořídit i starodávné zrcadlo. A právě ono je příčinou problémů, které je záhy doslova pohltí. Kouzelná idylka spokojeného života zmizí, rodiče se začnou chovat divně a děti začnou mít strach. A ten se ukáže býti opodstatněný, protože onoho osudného večera dojde k tragédii, která na sourozencích zanechá pochmurné stopy i v následujících deseti letech. Nyní již dospělý Tim je právě propuštěn z psychiatrického ústavu, kde byl po zabití svého otce a smrti matky poslán. Jeho sestra Kaylie na něj celou tu dobu čekala, protože konečně nadešel čas, aby splnili slib, který si oné noci dali. Vracejí se zpět do domu, kde hodlají temné zrcadlo zničit jednou provždy. Navíc si zjistili, že je obklopeno tragickou a hlavně krvavou minulostí a na svém kontě má mnohem více lidských životů, než jen ten otcův a matčin. Jenže své síly podcení a nyní je čeká další porce hrůzy a psychického utrpení…
Režie: Mike Flanagan
Rok výroby: 2013
Délka: 104 min
Země: USA
Hrají:
Karen Gillan...(Kaylie Russell)
Brenton Thwaites...(Tim Russell)
Annalise Basso...(mladá Kaylie)
Garrett Ryan...(mladý Tim)
Rory Cochrane...(Alan Russell)
Katee Sackhoff...(Marie Russell)
...a další
Další z řady filmů, který mi už hodně dlouho „ležel v šuplíku“ a já si na něj ne a ne udělat čas. Nicméně když už jsem svou pozornost nedávno zaměřil na Ajovy Zrcadla + dvojku i asijský originál, uznal jsem, že nadešel ten čas a konečně došlo i na Oculus. Jsem rád, že nerozhodl režisér Mike Flanagan jen hloupě něco / někoho napodobovat a přišel s vlastním nápadem, jak využít tajemné zrcadlo ve svém filmu. Jasně, o originalitě pointy by se dalo dlouho polemizovat, ale líbilo se mi ono propojení mysteriózna okolo historie a tajemství zrcadla a propojení záběrů z minulosti s těmi z reálu. Tedy alespoň zpočátku ano…
Proč zpočátku? Docela jsem se nadchl samotnou zápletkou i onou formou „rekapitulace“ podivných úmrtí a zmizení bývalých majitelů zrcadla – očekával jsem nějaké šokující a pěkně tajemné rozzuzlení, ovšem postupem času to začalo stále více sklouzávat k duchařině a psycho-chaosu mezi oběma linkami. Jasně, mám rád, když si divák není jistý, zda to co vidí je reál, nebo jen pracuje narušená mysl některé z postav – či skutečně úřadují temné síly v plné své kráse, ale přišlo mi, že ani sám tvůrce v tom neměl pořádně jasně a spíš jen těžil z jednotlivých scén, než aby se z toho stal skvostný ucelený celek – u kterého bych si řekl: wau, tak to byl teda nářez…
Oculus tak zhruba po polovině začal mírně skřípat a já se popravdě v některých částech začal i lehce nudit. S blížícím se koncem jsem se navíc už i těšil, až to konečně skončí. Není to špatný film, ale troufám si říci, že se z toho dalo vymáčknout daleko více. Zvláště pak samotný závěr se mi zas až tolik nelíbil. Nicméně tento film rozhodně zatracovat nehodlám. Bylo tu několik opravdu vydařených momentů, atmosféra taky nebyla špatná, herecké výkony jak dospělých tak i mladých herců ušli – takže to vidím na trošku lepší průměr. Mělo to ale navíc…
Hodnocení:
60%
Podívejte se na hodnocení Oculus na Kinoboxu.
