Rottweiler (2004)

rp thumbCoverMain.jpeg

Nikdo před jeho oce­lo­vým chru­pem neu­te­če!

Dante a jeho pří­tel­ky­ně Ula se roz­hod­nou v rám­ci podiv­né hry zva­né Infiltrace nepo­zo­ro­va­ně dostat do cizí země. Jenže jsou odha­le­ni míst­ní bez­peč­nost­ní slož­kou PSI a oba brzy sta­nou tvá­ří tvář nemi­lo­srd­né­mu veli­te­li, kte­rý nemá s jejich smys­lem pro humor žád­né pocho­pe­ní. Pár roz­dě­lí a Danteho pošle do věze­ní. Tomu se jed­no­ho dne naskyt­ne mož­nost k úte­ku, a tak ji samo­zřej­mě ihned vyu­ži­je. Jenže si tím zadě­lal na pořád­ný malér, pro­to­že v patách se mu obje­ví vraž­dí­cí bes­tie Rott, napůl pes a napůl robot. Téměř nezni­či­tel­ný stroj, kte­rý je rych­lej­ší, sil­něj­ší a hlav­ně má pořád neo­do­la­tel­nou chuť zabí­jet kaž­dé­ho, kdo se mu při­ple­te do ces­ty. Dante se tak musí mít neu­stá­le na pozo­ru a při poku­su zno­vu nalézt svou pří­tel­ky­ni to nebu­de nic leh­ké­ho.

Režie: Brian Yuzna
Rok výro­by: 2004
Délka: 95 min
Země: Španělsko

Hrají:
William Miller ... (Dante)
Irene Montalà ... (Ula)
Paulina Gálvez ... (Alyah)
Cornell John ... (Dongoro)
Paul Naschy ... (Kufard)
...a dal­ší

Filipínský reži­sér Brian Yuzna se pro­sla­vil pře­de­vším díky fil­mům jako Bride of Re-Animator, The Dentist a Necronomicon. Nikdy nepa­t­řil mezi svě­to­vou špič­ku, ale někte­ré jeho fil­my si mezi divá­ky zís­ka­li doce­la vel­kou obli­bu. Ve své kari­é­ře však nato­čil i něko­lik bra­ků, díky kte­rým si výraz­ně pošra­mo­til své jmé­no. A ten­to film není roz­hod­ně výjim­kou. Ba co víc, dá se dokon­ce ozna­čit za jeden z jeho nej­hor­ších výtvo­rů. Sci-fi horor o vraž­dí­cím psím robo­to­vi vypa­dal ze začát­ku zají­ma­vě, ale jak se brzy uká­za­lo, stal se z toho jen dal­ší kou­sek balan­cu­jí­cí na hra­ně odpa­du. Jenom se opět potvr­di­lo, že dob­ré fil­my, v nichž hra­jí důle­ži­tou roli psi zabi­já­ci, doká­že nato­čit jen málo­kdo. Jedinou útě­chou mu může být, že tako­vý film Atomic Dog je ješ­tě mno­hem hor­ší.

Asi nej­pěk­něj­ším prv­kem celé­ho fil­mu je pěk­né pro­stře­dí, v němž se natá­če­lo. Vyprahlá země plná nebez­peč­ných ští­rů, poklid­né řeky, v nichž se dají chy­tat ryby i holý­ma ruka­ma (jak nám to před­ve­de hlav­ní hrdi­na) a doce­la pěk­né žen­ské, jenž jsou pořád nadr­že­né. Mnohdy se tvůr­cům sku­teč­ně poved­lo navo­dit doce­la zají­ma­vou atmo­sfé­ru, ale ta vždyc­ky brzy vyšumě­la do prázd­na. Způsoboval to pře­de­vším fakt, že zde máme šan­ci sle­do­vat cha­bé herec­ké výko­ny a pře­de­vším doce­la nud­né dia­lo­gy ve scé­nách, kdy se na pla­cu neob­je­vu­je pes-zabiják. Bohužel výběr Williama Millera do hlav­ní role moc dob­rý nápad nebyl. I když ten­to týpek pat­řil k těm nej­lep­ším na obra­zov­ce, tak jeho nedo­sta­tek zku­še­nos­tí v té době a zjev­né pře­hrá­vá­ní fil­mu doce­la dost uško­di­ly. Ne jinak tomu však bylo i u ostat­ních.

Když jsem sle­do­val jed­not­li­vé scé­ny, kdy pes zabí­jí své obě­ti, tak jsem se musel neu­stá­le smát od ucha k uchu. Ne že by byly všech­ny špat­ně nato­če­né nebo samot­né efek­ty vypa­da­ly úpl­ně blbě (viz pár gore scén), ale celé jeho běs­ně­ní vypa­da­lo hod­ně legrač­ně a kovo­vé cva­ka­jí­cí zuby nad hrdly nebo­hých lidí se sem tam zadrh­ly. Celkově ten pes vypa­dal z blíz­ka veli­ce nere­a­lis­tic­ky a i jeho pohy­by byly hod­ně zvlášt­ní. Tvůrci si toho byli zřej­mě vědo­mi a pokou­še­li se vždy odklo­nit kame­ru poně­kud stra­nou, aby divák neztra­til veš­ke­ré ilu­ze. Tudíž vět­ši­nou byl vidět jen zakr­vá­ce­ný obli­čej nebo ruka. Dalším výraz­ným mínu­sem byla samot­ná hud­ba. U špa­něl­ských fil­mů je vět­ši­nou hudeb­ní dopro­vod prá­vě tím nej­lep­ším bodem k navo­ze­ní skvě­lé atmo­sfé­ry, ale tady to chlap­ci doce­la dost odflák­li. Po čase jsem těch pár tónů pře­stal vní­mat úpl­ně.

Po celou dobu jsem k fil­mu při­stu­po­val tak nějak odmě­ře­ně a musím říct, že i když nešlo o žád­né umě­lec­ké dílo, roz­hod­ně jsem se nenu­dil. Jenže když se při­blí­žil konec fil­mu a z toho ohně vylezlo cosi, co vypa­da­lo jako ... . doslo­va jsem pocí­til v sobě obrov­skou vlnu odpo­ru a byl jsem roz­hod­nu­tý dát čis­tou nulu. Odstupem času však musím uznat, že tenhle kou­sek má urči­tě divá­ko­vi ale­spoň v urči­tých momen­tech co nabíd­nout a dokon­ce se tu obje­vi­lo i něko­lik svět­lej­ších bodů, na kte­ré se dá podí­vat.

Hodnocení:
30%