Stalled (2013)

rp Stalled 28201329.jpg

Zůstat uvěz­ně­ný v kabin­ce na dám­ských toa­le­tách, zrov­na když vypuk­ne zom­bie apo­ka­ly­psa, to váž­ně nechce­te!

Štědrý den kle­pe na dve­ře a tak se pra­cov­ní­ci jed­né fir­my roz­hod­nou, že si udě­la­jí v kan­ce­lář­ské budo­vě divo­ký vánoč­ní večí­rek. Mladý údrž­bář W. C. má však jiné plá­ny, pro­to­že je to jeho posled­ní den v prá­ci. Jenomže je nucen se scho­vat v kabin­ce na dám­ské toa­le­tě a sta­ne se tak nechtě­ně svěd­kem počát­ku zom­bie apo­ka­ly­psy. Uvězněn v malém pro­sto­ru musí bojo­vat o holé pře­ži­tí i zacho­vá­ní zbyt­ku zdra­vé­ho rozu­mu…

Režie: Christian James

Rok výro­by: 2013

Délka: 84 min

Země: Velká Británie

Hrají:

Dan Palmer...(W.C)

Antonia Bernath...(Heather)

Tamaryn Payne...(Evie)

Mark Holden...(Jeff)

Victoria Broom...(Holly)

...a dal­ší

Máte-li rádi lev­né zom­bie kous­ky, říz­nu­té čer­nou kome­dií a suchým brit­ským humo­rem, jste tady mož­ná na správ­né adre­se. No jen mož­ná, pro­to­že ten­to kou­sek pat­ří bohu­žel k těm hor­ším, kte­ré jsem měl mož­nost vidět. Po doce­la sluš­ném roz­jez­du, ve kte­rém nám tvůr­ci nabíd­nou něko­lik sran­dov­ních hlá­šek, i zábav­ných situ­a­cí oko­ře­ně­ných o čer­ný humor to totiž zača­lo sklouzá­vat spí­še k nud­né kon­ver­zač­ce. A já mám u podob­ně ladě­ných fil­mů rád spí­še akci a absur­di­tu, než utrá­pe­né kecá­ní.

Hlavní hrdi­na totiž vede řadu dia­lo­gů s žen­skou posta­vou, kte­rá na záchod­cích zůsta­la uvěz­ně­ná s ním a divá­ci jsou tak v mno­ha pasá­žích ochu­ze­ni o samot­né zom­bí­ky, kte­ří se neu­stá­le mar­ně sna­ží dostat do zamče­né kabin­ky. Navíc ani jejich mas­ky neby­ly zrov­na moc pove­de­né. Viditelně se roz­po­čet vypo­tře­bo­val hned v krva­vém počát­ku. Což byla zatra­ce­ně ško­da, pro­to­že prv­ních cca 25 minut bylo oprav­du pove­de­ných.

Scénárista a záro­veň i před­sta­vi­tel hlav­ní­ho hrdi­ny Dan Palmer je evi­dent­ně fan­dou zom­bie kome­dií, ale když nemů­žeš dis­po­no­vat potřeb­ným roz­poč­tem, jsou vaše mož­nos­ti znač­ně ome­ze­né. Co na tom, když máte dost ori­gi­nál­ních nápa­dů, když je potom nemů­že­te dotáh­nout k doko­na­los­ti. Kdyby se tam pod­stat­ně méně keca­lo a více bojo­va­lo se zom­bí­ka­ma, byl bych ocho­ten sáh­nout i k vět­ší­mu ohod­no­ce­ní. Takhle to však vidím bohu­žel na pod­prů­měr.

Hodnocení:

40%