Truth or Dare (2018)

Nechceš hrát, zemřeš! Budeš lhát, zemřeš! Nesplníš úkol, no tak pros­tě taky zemřeš!

Olivia vyrá­ží spo­leč­ně se sku­pi­nou svých nej­lep­ších kama­rá­dů a spo­lubyd­lí­cích na něko­li­ka­den­ní výlet do Mexika. Zábava se chý­lí poma­lu ke kon­ci a tak se posled­ní večer roz­hod­nou zajít na plá­žo­vou pár­ty. Zde se sezna­mu­jí s mla­dí­kem Carterem, kte­rý je zave­de do opuš­tě­ných ruin kláš­te­ra, kde mohou i po zaví­ra­cí době neru­še­ně popí­jet. Zároveň je vyzve, aby si spo­leč­ně s ním zahrá­li sta­rou hru „Vadí neva­dí“. Omladina samo­zřej­mě sou­hla­sí, ale jen do chví­le kdy dojde na sou­kro­mé chou­los­ti­vé otáz­ky, kte­ré mezi nimi vyvo­la­jí roze­pře. V tu chví­li Carter hru pře­ru­ší a všech­ny varu­je, že se sta­li akté­ry smr­tí­cí hry, kte­rá má vlast­ní pra­vi­dla a ovlá­da­jí ji démo­nic­ké síly. Pokud si nevy­be­re­te, zemře­te, pokud bude­te lhát, zemře­te, nespl­ní­te úkol tak zemře­te. Všichni ho pova­žu­jí za bláz­na, ale když se vrá­tí zpět domů, hra se opět ozve a vyzve všech­ny akté­ry k dal­ší­mu kolu. Kdo odmít­ne hrát, sku­teč­ně zemře a pře­ži­vším nezbý­vá nic jiné­ho, než začít pát­rat v minu­los­ti a poku­sit se najít způ­sob, jak to všech­no zasta­vit…

Český název: Vadí neva­dí

Režie: Jeff Wadlow

Rok výro­by: 2018

Délka: 100 min

Země: USA

 

Hrají:

Lucy Hale...(Olivia Barron)

Tyler Posey...(Lucas Moreno)

Violett Beane...(Markie Cameron)

Hayden Szeto...(Brad Chang)

Landon Liboiron...(Carter / Sam)

...a dal­ší

Poslední dny jsem se aktiv­ně věno­val fil­mům na obdob­né téma. Musím však smut­ně podotknout, že ten­to nej­no­věj­ší je z nich asi nej­slab­ší. Ani ne tak svým vizu­á­lem, atmo­sfé­rou či bru­ta­li­tou, ale cel­ko­vou tvůr­čí pře­kom­bi­no­va­nos­ti a mís­ty až směš­ný­mi situ­a­ce­mi. Při jeho sle­do­vá­ní jsem si sku­teč­ně při­pa­dal jako v té otře­pa­né frá­zi „ no pros­tě jak na hou­sen­ko­vé drá­ze“. Zatímco někte­ré pasá­že byly vel­mi slib­né a někte­rá úmr­tí postav i vcel­ku bru­tál­ní, tak se tu našla i hro­ma­da nud­ných minut, nelo­gic­kých momen­tů a hlav­ně mě nesku­teč­ně štva­lo, jak démon pořád pře­ska­ko­val z oso­by na oso­bu (plus ty jejich roz­ma­za­né ksich­ty za pomo­ci apli­ka­ce).

 

Přitom kost­ra pří­bě­hu neby­la vůbec špat­ná. Bylo vidět, že tvůr­ci mají násle­do­vá­no dost podob­ných kous­ků a ani by mi neva­di­la jis­tá neo­ri­gi­na­li­ta, ale prá­vě jejich sna­ha neu­stá­le něco kom­bi­no­vat, vytvá­řet cha­o­tic­ké akč­ní vsuv­ky, mís­to aby se sna­ži­li více tla­čit na samot­nou atmo­sfé­ru a gra­do­vat napě­tí. Každou zají­ma­vou scé­nu násled­ně nahra­di­ly minu­ty nudy. A vzhle­dem k pře­pá­le­né sto­pá­ži jsem něko­li­krát ner­vóz­ně poku­ko­val po časo­mí­ře.

 

Co se herec­ké­ho obsa­ze­ní týče, tak to taky neby­la zrov­na vel­ká slá­va, ale nerad bych křiv­dil všem. Byla ško­da, že jeden z nej­vět­ších oca­sů zařval mezi prv­ní­ma. Alespoň jsem si tu jeho chvil­ku slá­vy na bili­ar­du užil s veš­ke­rou grá­cií. Další sla­bi­nou byl samot­ný závěr. Očekával jsem ale­spoň pove­de­né finá­le, ale dostal jsem syro­vou a hlav­ně nedo­chu­ce­nou omáč­ku. Možná se to něko­mu líbi­lo, ale já mezi ně urči­tě pat­řit nebu­du.

 

Nejnovější  Truth or Dare tak nena­pl­nil mé oče­ká­vá­ní. Herečky byly vzhle­do­vě cel­kem pěk­né, jakž­takž doká­za­ly uká­zat i svůj ome­ze­ný poten­ci­ál, ale já byl spíš zkla­ma­ný z toho tvůr­čí­ho. Dalo se z toho vymač­kat mno­hem víc. Mělo to slib­né momen­ty, dra­ma­tic­ké chvil­ky i bru­ta­li­ta by se našla, ale i zde pla­tí ono pověst­né „někdy je méně lep­ší než více“.

Hodnocení:

40% 

---