Voces (2020)

rp Voces 2020.jpg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Nastěhujete-li se do staré­ho domu a vaše dítě začne tvr­dit, že sly­ší podiv­né hla­sy a malu­je děsi­vé obráz­ky, vez­mě­te radě­ji rych­le nohy na rame­na!  

Daniel spo­leč­ně se svou ženou Sarou a malým syn­kem Ericem kou­pí nový (sta­rý) dům, do kte­ré­ho se nastě­hu­jí a spo­leč­ně jej začnou reno­vo­vat. Jejich nový domov však brzy začne vydá­vat své děsi­vé tajem­ství, kte­ré navždy pozna­me­ná tuto rodi­nu. Zatímco jeho otec pra­cu­je na opra­vě domu, malý Eric začne slý­chá­vat tajem­né hla­sy, kres­lí děsi­vé obráz­ky a má podiv­né vidi­ny. Jeho rodi­če mu nevě­ří, dokon­ce mu seže­nou psy­cho­lož­ku, ale jeho psy­chic­ký stav se začne zhor­šo­vat. Dojde to až tak dale­ko, že jed­né noci je nale­ze­no jeho mrt­vé tělo v bazé­nu. Zanedlouho po ztrá­tě syna začne podiv­né hla­sy sly­šet i Daniel, kte­rý tvr­dí, že jej jeho syn volá o pomoc. Obrátí se pro­to na staré­ho odbor­ní­ka na para­nor­mál­ní jevy Germána a jeho dce­ru Ruth, kte­ří nako­nec sou­hla­sí, že jeho dům i podiv­né zvu­ky pro­zkou­ma­jí. Brzy po svém pří­jez­du začnou poma­lu odha­lo­vat děsi­vou his­to­rii toho mís­ta i pří­tom­nost zálud­né enti­ty, kte­rá tou­ží po pomstě…

Český název: Hlasy

Režie: Angel Gómez Hernández

Rok výro­by: 2020

Délka: 97 min

Země: Španělsko

Hrají:

Rodolfo Sancho...(Daniel)

Belén Fabra...(Sara)

Lucas Blas...(Eric)

Ramón Barea...(Germán)

Ana Fernández...(Ruth)

...a dal­ší

Filmy s podob­ný­mi námě­ty mi už poma­lu začí­na­jí lézt krkem, pro­to­že ve vět­ši­ně pří­pa­dů jde vždy jen o již mno­ho­krát ohra­nou pís­nič­ku, bez špet­ky ori­gi­na­li­ty ale za to s hro­ma­dou klišé. V tom­to pří­pa­dě mi však Španělé udě­la­li doce­la radost a nato­či­li vcel­ku zda­ři­lý film, kte­rý urči­tě sto­jí za pozor­nost. Nejprve pra­cu­jí jen s názna­ky, ale postup­ně se ve starém domě roz­pou­tá pra­vé nefal­šo­va­né čaro­děj­nic­ké peklo pro všech­ny zúčast­ně­né. Přesně tak to mám rád, zvláš­tě když síly zla nešet­ří niko­ho ani děc­ka!

Atmosféra zača­la houst­nout a to i díky vel­mi solid­ní­mu hudeb­ní­mu dopro­vo­du. Hernández nebyl žád­ný tro­š­kař a přes­to­že tu mrtvých moc není, doká­zal si pro divá­ka při­chys­tat něko­lik vel­mi pove­de­ných scén (větev v obli­če­ji, obě­še­ní, scén­ka s mat­kou a noha­mi). Slabším pova­hám oprav­du něko­li­krát nepěk­ně zabrn­ká na ner­vy. Trošku slab­ší už byly ty hrát­ky se svět­lem a při­bli­žu­jí­cí se silu­e­tou, ale tak i to se dá pře­kous­nout. Naštěstí jsme byli vcel­ku ušet­ře­ni něja­kým zby­teč­ným pán­bíč­kář­ským kecům, jak už to u těch­to fil­mů bývá zvy­kem. Pominuli po titul­ko­vou scé­nu, o kte­rou jsme samo­zřej­mě neby­li ochu­ze­ni.

Herecké výko­ny taky neby­li vůbec špat­né, přes­to­že s vět­ši­nou osa­zen­stva mám pra­ma­lé zku­še­nos­ti. Postavy samot­né mi nějak nesym­pa­tic­ké nebo pro­tiv­né neby­ly, což beru rov­něž jako plus. Hlasy tak řadím k těm lep­ším „ducha­ři­nám“ posled­ních let. A dopo­ru­čil bych vám ten­to film? Asi ano, ztrá­ta času to roz­hod­ně není a je na co se dívat. Španělé mě málo­kdy doká­ží zkla­mat.

Hodnocení:

60%