Chiesa, La (1989)

rp thumbCoverMain.jpeg

Říká se, že kaž­dá sva­ty­ně skrý­vá něja­ké to tajem­ství. Tahle je však vstup­ní bra­nou do svě­ta démo­nů.

Řádění Teutonských rytí­řů nezna­lo ve své době mezí. Stali se postra­chem všech poha­nů, kte­ří pro ně neby­li nic víc, než vyzna­va­či ďáb­la a čaro­děj­nic­tví. Jedna tako­vá sku­pi­na vyvraž­dí celou ves­ni­ci, mrt­vá těla nahá­zí do hlu­bo­ké jámy, půdu vysvě­tí a vysta­ví na ní obrov­skou sva­ty­ni. Uběhne tisíc let a kolem sva­ty­ně vznik­ne vel­ké měs­to. Boží sva­tostá­nek má na sta­ros­ti míst­ní bis­kup, kte­ré­mu zde pomá­há Otec Gus, kos­tel­ník a jeho rodi­na. Kromě nich tady momen­tál­ně pra­cu­je restau­rá­tor­ka Lisa a mla­dý archi­vář Evan. Lisa jed­no­ho dne nalez­ne podiv­ný svi­tek, kte­rý se násled­ně pokou­ší roz­luš­tit prá­vě Evan. Díky tomu nalez­ne v pod­ze­mí sva­ty­ně obrov­ský bílý kříž. Aniž by si uvě­do­mil jeho pra­vý význam, poku­sí se s ním mani­pu­lo­vat. Nevědomky tak uvol­ní démo­nic­ké zlo, kte­ré nesmí za žád­nou cenu opus­tit pro­sto­ry sva­ty­ně. Jinak mu už nebu­de nic stát v ces­tě, aby ovládlo celý svět.

Český název: Svatyně
Režie: Michele Soavi
Rok výro­by: 1989
Délka: 98 min
Země: Itálie
Alternativní název: The Church

Hrají:
Hugh Quarshie ... (Otec Gus)
Tomas Arana ... (Evan)
Feodor Chaliapin Jr. ... (Biskup)
Barbara Cupisti ... (Lisa)
Asia Argento ... (Lotte)
...a dal­ší

Už samot­né spo­je­ní Soavi-Argento vzbu­zo­va­lo u fanouš­ků obrov­ské oče­ká­vá­ní, pro­to­že oba páno­vé jsou dodnes v Itálii veli­ce oblí­be­ní. Do jaké míry se jim to však poved­lo, když se jejich dílo setka­lo s oprav­du roz­po­ru­pl­ný­mi poci­ty u divá­ků? Nelze popřít kva­li­tu toho­to fil­mu, jen­že v někte­rých pasá­žích to až nepěk­ně skří­pa­lo. Mohl za to lehce nevy­vá­že­ný scé­nář, nebo oba páno­vé špat­ně spo­lu­pra­co­va­li? Každopádně za sebe můžu říct, že já jsem byl ve finá­le cel­kem spo­ko­je­ný o čemž bude svěd­čit i mé nad­prů­měr­né hod­no­ce­ní. Přestože mám k tomu­to sním­ku celou řadu výhrad, jako celek to u mě obstá­lo.

Především samot­ný začá­tek nabí­zí úchvat­nou podí­va­nou na vyvraž­dě­ní ves­ni­ča­nů a jejich hro­mad­ný pohřeb. V těch­to chví­lích hrá­ly prim pěk­né kos­týmy rytí­řů a lehce gumo­vé efek­ty. Co na tom, že hla­va vypa­da­la umě­le a meče se při pono­ře­ní do těla zasou­va­ly dovnitř. Nekompromisní vyvraž­dě­ní žen a dětí navo­di­lo oprav­du hus­tou atmo­sfé­ru, kte­rá měla i nadá­le gra­do­vat ve vel­kém sty­lu, jen­že...

Poté nastal jaký­si chvil­ko­vý zlom, kdy jsem se začal neho­ráz­ně nudit. Na můj vkus zde účin­ko­va­lo až moc postav a sezna­mo­vá­ní s kaž­dou z nich bylo do jis­té míry hod­ně zdlou­ha­vé. Naštěstí situ­a­ci zachrá­ni­la sku­pi­na Goblin, kte­rá mě zatím nikdy nezkla­ma­la. Její hud­bu bych mohl poslou­chat celé dny pořád doko­la. Když už se začal děj koneč­ně roz­jíž­dět, tak se atmo­sfé­ra vrá­ti­la do sta­rých kole­jí. Diváci jen s napě­tím sle­do­va­li kaž­dý Evanův krok a osvo­bo­ze­ním zla, se zača­lo vše jenom zlep­šo­vat. V těch­to chví­lích při­šla řada pro tri­ky a mas­ky, kte­ré urči­tě sto­jí za pozor­nost (tedy ale­spoň někte­ré).

Bohužel ani teď si nelze nevšim­nout, že tvůr­ci klad­li důraz pře­de­vším na jed­not­li­vé scé­ny, než na film jako celek. Některá úmr­tí jsou totiž veli­ce zda­ři­lé, jejich pro­ve­de­ní ori­gi­nál­ní a snad i děsi­vé, jen­že tyto scé­ny netr­va­jí moc dlou­ho a hned v zápě­tí se dočká­me opět dáv­ky nud­něj­ších momen­tů. Takhle na přeskáč­ku to snad fun­go­va­lo až do úpl­né­ho závě­ru a já dodnes nepo­cho­pil, proč se tvůr­ci nedo­ká­za­li odvá­zat mno­hem víc. Jak Argento, tak i Soavi už uká­za­li, že umí točit hod­ně dob­ré fil­my, ale tady to dost skří­pa­lo. Samozřejmě je to jen můj názor, ale dovo­lím si tvr­dit, že závěr byl doslo­va tra­gic­ký. Naprosté pohřbe­ní vše­ho, co do té doby vytvo­ři­li. Zobrazení sata­na mi totiž nepři­šlo ani směš­né a už vůbec ne děsi­vé. Nebýt té nahé koč­ky, tak jsem si při­pa­dal jak při sle­do­vá­ní ani­mo­va­né pohád­ky.

Herecké výko­ny jsou rov­něž dost růz­no­ro­dé. Asi nej­ví­ce se mi líbil kos­tel­ník, motor­ká­ři a model­ka. Těžko totiž vybrat, kdo byl vlast­ně hlav­ní posta­vou toho­to fil­mu, pro­to­že nikdo nedo­stal pořád­nou dáv­ku pro­sto­ru k tomu, aby se mohl výraz­ně­ji pro­sa­dit. Měl to být snad čer­ný kněz Quarshie, kte­rý neu­měl ani latin­sky (aby náh­le v závě­ru doká­zal pře­lo­žit tisíc let sta­rý text)? Byla to Lisa, jenž od půl­ky hrá­la až páté hous­le? Někoho mož­ná potě­ší účast Asii Argento, ale její role byla tak malá, že jí mohl hrát kdo­ko­liv.

Přesto všech­no co jsem chvá­lil, ale i kri­ti­zo­val, dám tomu­to sním­ku nad­prů­měr­né hod­no­ce­ní. Nejvíce mě okouz­lil začá­tek a pro­stře­dek fil­mu. Dále pak musím pochvá­lit hudeb­ní vlož­ku, kte­rá byla tím nej­lep­ším, co si z toho­to fil­mu odná­ším spo­leč­ně s vyvraž­dě­ním ves­ni­ča­nů. Skloubení Philipa Glasse a Goblinů je pros­to doko­na­lé. Souhlasím s názo­rem mno­ha lidí, že Soavi sku­teč­ně závě­ry točit neu­mí! La Chiesa je totiž pře­de­vším fil­mem sil­ných momen­tů, na kte­ré člo­věk jen tak neza­po­me­ne, kdež­to jen málo kdo si bude pama­to­vat, jak­že ten film vlast­ně skon­čil.

Hodnocení:
70%