Cronocrímenes, Los (2007)

rp thumbCoverMain.jpeg

Další pove­de­ný špa­něl­ský kou­sek, kte­rý nám tak tro­chu pople­te hla­vu.

Héctor je oby­čej­ný chla­pík, kte­rý se nedáv­no nastě­ho­val spo­leč­ně se svou ženou do nové­ho domu. Zatímco on shá­ní vše potřeb­né, ona se sta­rá o zkrášle­ní jejich byteč­ku a zahra­dy. Jednoho dne si Héctor sed­ne do své­ho poho­dl­né­ho křes­la a dale­ko­hle­dem sle­du­je okol­ní kra­ji­nu. Najednou spat­ří mezi stro­my polo­na­hou dív­ku, kte­rá záhy zmi­zí. Ze zvě­da­vos­ti se roz­hod­ne jít šmí­ro­vat, co se děje za plo­tem jeho pozem­ku. Jenže jaké je jeho pře­kva­pe­ní, když je zne­na­dá­ní napa­den mas­ko­va­ným mužem, kte­rý jej pobo­dá nůž­ka­mi. Následuje divo­ká honič­ka napříč lesem, kte­rá jej zave­de k podiv­né budo­vě, kde se poku­sí ukrýt před nezná­mým útoč­ní­kem. Zde se setká­vá s podiv­ným mužem, kte­rý mu nabí­zí pomoc­nou ruku a úkryt. Héctor ze stra­chu vle­ze do podiv­né­ho zaří­ze­ní a nevě­dom­ky tak roz­pou­tá podiv­ný kolo­toč udá­los­tí, kte­ré změ­ní jeho dosa­vad­ní život.

Český název: Uvězněni v čase
Režie: Nacho Vigalondo
Rok výro­by: 2007
Délka: 88 min
Země: Španělsko
Alternativní název: Timecrimes

Hrají:
Karra Elejalde ... (Héctor)
Candela Fernández ... (Clara)
Bárbara Goenaga ... (La Chica)
Nacho Vigalondo ... (El Joven)
... a dal­ší

Režisér Nacho Vigalondo měl do této chví­le na svém kon­tě jen něko­lik krát­ko­me­tráž­ních sním­ků, kte­ré se v jeho rod­né zemi dočka­li sluš­ných ova­cí a tak se roz­ho­dl nato­čit svůj prv­ní celo­ve­čer­ní film. Aby ušet­řil pení­ze, napsal si sám i scé­nář a dokon­ce se obsa­dil i do jed­né z hlav­ních rolí. Scénář toho fil­mu se vám mož­ná nebu­de do jis­té míry zdát ori­gi­nál­ní, pro­to­že mno­hým se jis­tě vyba­ví zná­mý film Osudový dotek, ale urči­tě se nejed­ná o žád­nou bez­du­chou kopii, nebo dokon­ce jen dal­ší brak ve kte­rém figu­ru­je ces­to­vá­ní časem. Tenhle kou­sek jsem viděl bez­to­ho aniž bych se o něm nějak více infor­mo­val na inter­ne­tu a udě­lal jsem dob­ře. Díky tomu jsem si jej mohl užít v celé jeho krá­se a věř­te, že je na co se dívat.

Dobrý film se dá nato­čit i bez­to­ho, aby se na pla­ce pro­du­cí­ro­va­ly holly­wo­od­ské hvězdy, kte­ré vám před­ve­dou jen tako­vou show, jakou mají výši hono­rá­ře. Samotný scé­nář je asi nej­vět­ším plu­sem, pro­to­že zde nena­jde­me moc nud­ných pasá­ží, nebo narych­lo zale­pe­ných děr. Jedná se o špa­něl­skou psy­cho jízdu se vším všu­dy. Od začát­ku totiž přes­ně netu­ší­me co bude násle­do­vat v dal­ší scé­ně a kaž­dý Héctorův krok roz­ví­ří dal­ší smršť podiv­ných udá­los­tí, kte­ré kolem pří­bě­hu výří, jako tor­ná­da poblíž ame­ric­kých bře­hů.

Nic však netr­vá věč­ně a tak i my se brzy dozví­me, že za vším je něja­ký háček. Cestování časem totiž nikdy nepro­běh­ne bez nena­dá­lých kom­pli­ka­cí a tak i náš hrdi­na zaži­je per­né chví­le. Brzy mu totiž dojde, že se nepře­ne­sl do budouc­nos­ti, ale minu­los­ti. Jaké je pak jeho hrůz­né zjiš­tě­ní, když uvi­dí z dál­ky sám sebe, kterak pro­vá­dí přes­ně to samé jako nedáv­no dělal on. Jenže co má udě­lat, aby se všech­no vrá­ti­lo do nor­má­lu a on nezů­stal uvěz­ně­ný v časo­vé smyč­ce? Režisér Nacho však není žád­ný tro­š­kař a tak se divá­ko­vi roz­ho­dl uká­zat celý pří­běh hned z něko­li­ka růz­ných úhlů pohle­du a doslo­va se mu poda­ři­lo ukuchtit oprav­du vyda­ře­ný guláš, kte­rý si bude­me muset sníst až do úpl­né­ho kon­ce.

Celý sní­mek totiž fun­gu­je, jako veli­ce dob­rá smě­si­ce nej­růz­něj­ších žánrů. Je zde do jis­té míry zastou­pe­no nejen sci-fi, pře­de­vším díky ces­to­vá­ní v čase, ale i dra­ma s pořád­nou dáv­kou mys­te­ri­óz­ní horo­ro­vé atmo­sfé­ry. Právě atmo­sfé­ra je zřej­mě tím nej­za­jí­ma­věj­ším co mě na tomhle fil­mu okouz­li­lo. Příběh je totiž zpr­vu zaha­len podiv­ným mlž­ným opa­rem, kte­rý se kaž­dou dal­ší minu­tou roz­plý­vá do ztra­ce­na a postup­ně kaž­dý dal­ší odha­le­ný kou­sek sklá­dač­ky do sebe per­fekt­ně zapa­dá. Rozhodně nejde o žád­nou bez­du­chou plá­ca­ni­nu, kte­rých exis­tu­je celá řada.

Možná budou někte­ří namí­tat, že moc stra­ši­del­ných scén tu neby­lo, ale musí být kaž­dý horo­ro­vý film jen o stra­chu, nási­lí, bru­ta­li­tě a hek­to­li­t­rech krve? Los Cronocrímenes fun­gu­jí i bez toho cel­kem na výbor­nou a navíc zde neby­lo potře­ba ani pou­ži­tí něja­kých pře­mrš­tě­ných vizu­ál­ních efek­tů. Ty jsou totiž mnoh­dy spí­še na ško­du a zde ani neby­li potře­ba. Přesto se zde dá najít něko­lik oprav­du vyda­ře­ných pasá­ží, při kte­rých by se dala napja­tá atmo­sfé­ra krá­jet. Tenhle film je jas­ným důka­zem, že i nová­ček doká­že nato­čit nad­prů­měr­ný film i s men­ším roz­poč­tem a mini­mem zku­še­nos­tí. Když se navíc obklo­pí­te dob­rý­mi her­ci, kte­ří své­mu řemeslu doce­la rozu­mí, máte z polo­vi­ny vyhrá­no. Pak už jen musí­te při­jít z nápa­dem, jak zaujmout divá­ky a to se zde vyda­ři­lo téměř bez pro­blé­mů. Španělská pro­duk­ce si mě zís­ká­vá stá­le víc a víc.

Hodnocení:
70%