Old Surehand - Old Surehand 1. Teil (1965)

Photo © Jadran Film

Titulní posta­vou sním­ku Old Surehand je stej­no­jmen­ná posta­va zále­sá­ka, kte­ré­ho divá­ci zna­jí z před­cho­zích dvou fil­mů Mezi Supy a Petrolejový princ. Jeho před­sta­vi­te­lem je zná­mý holly­wo­od­ský herec Stewart Granger, kte­rý ve fil­mu pát­rá po vra­ho­vi své­ho bra­t­ra. Hlavního zlo­sy­na pře­zdí­va­né­ho Generál si zahrál ame­ric­ký herec s indi­án­ský­mi koře­ny Larry Pennell. Svou roli ztvár­nil v pod­sta­tě dob­ře, ale upřím­ně - není to žád­ný may­ov­ský padouch for­má­tu Cornela, Santera nebo Vinnetouova vra­ha Rollinse. Hlavní žen­skou roli zís­ka­la mla­dá ital­ská hereč­ka Letitia Roman, což byl pod­le němec­kých novin Süddeutsche Zeitung nej­vět­ší omyl v ději­nách němec­ké­ho fil­mu.

Průběh natáčení

Natáčení fil­mu Old Surehand zača­lo 23. srp­na 1965 ve wes­ter­no­vém měs­tě Stožice u slo­vin­ské­ho měs­ta Ljubljana, kde se o pár týd­nů dří­ve natá­čel film Vinnetou - Poslední výstřel. Štáb se uby­to­val v hote­lu Lev. Apartmán, kte­rý ješ­tě nedáv­no obý­val Lex Barker, pře­vzal nyní Stewart Granger. Hned od počát­ku natá­če­ní musel tým bojo­vat s nepříz­ní poča­sí. Po let­ních bou­řích a vydat­ných deš­tích při­šly povod­ně a na okra­ji měs­ta se dokon­ce zří­til vodo­jem, když se pod ním sesu­nu­la roz­má­če­ná zemi­na. Vedoucí výro­by Erwin Gitt zave­lel k ústu­pu a radě­ji se pře­su­nul k dru­hé­mu moti­vu leží­cí­mu v blíz­kos­ti Ljubljany: do jes­ky­ně Taborska Jama u osa­dy Grosuplje. Tam se natá­če­ly zábě­ry z Labyrintu smr­ti, ve kte­rém vlá­dl Generál. S jes­ky­ní Postojna z fil­mu Vinnetou - Rudý gentle­man se sice Taborska Jama nemů­že měřit, ale pro zábě­ry, kte­ré fil­ma­ři potře­bo­va­li poří­dit, motiv plně posta­čo­val. V jes­ky­ni bylo sucho, ale roz­hod­ně ne tep­lo. Kvůli nedo­stat­ku čer­stvé­ho vzdu­chu muse­lo být natá­če­ní pra­vi­del­ně pře­ru­šo­vá­no a aby toho neby­lo málo, spa­dl reži­sér Alfred Vohrer tak nešťast­ně, že si pohmož­dil led­vi­ny. Podobný pád pro­dukč­ní­ho Wolfganga Kühlenze byl nato­lik váž­ný, že musel odle­tět na léče­ní do Německa.

Přestože natá­če­ní pro­bí­ha­lo neda­le­ko hote­lu a štáb se nemu­sel trmá­cet někam do hor jako v pří­pa­dě jiných may­o­vek, byli všich­ni nesmír­ně šťast­ní, když slo­vin­ské hlav­ní měs­to koneč­ně opus­ti­li. Na krát­ký čas se pře­stě­ho­va­li do Rijeky, kde se na pla­ni­ně Grobničko Polje natá­če­ly někte­ré jez­dec­ké scé­ny. Bylo to vlast­ně napo­sle­dy, co zde fil­ma­ři z Rialta a Jadranu pra­co­va­li. Během něko­li­ka let se roz­leh­lá pláň pro­mě­ni­la k nepo­zná­ní - údo­lí bylo pro­tká­no slou­py elek­tric­ké­ho vede­ní a pro­bí­ha­ly tu pří­pra­vy na stav­bu auto­mo­to­dro­mu. Grandiózní kra­ji­na jako stvo­ře­ná k natá­če­ní wes­ter­nů byla k těm­to úče­lům najed­nou nevhod­ná, a tak se vede­ní štá­bu roz­hod­lo vyu­ží­vat do budouc­na pou­ze pré­rii ve Vrlice.

Přepadení vlaku

Další zastáv­kou fil­ma­řů bylo nové prázd­ni­no­vé stře­dis­ko Crvena Luka u Zadaru, kte­ré fil­ma­ři popr­vé vyu­ži­li pro potře­by natá­če­ní fil­mu Vinnetou - Poslední výstřel. Vrchol fil­mu se ode­hrá­vá vlast­ně hned na začát­ku pří­bě­hu, kdy ban­di­té pře­pad­nou vlak. Co není v ame­ric­kých wes­ter­nech nic neob­vyk­lé­ho, je v may­ov­ce vel­kou atrak­cí - pře­pa­de­ní vla­ku tu ješ­tě neby­lo. U měs­ta Benkovac našli jad­ran­ští hle­da­či moti­vů roz­lehlou pus­tou pla­ni­nu, kte­rá byla za nor­mál­ních okol­nos­tí vyu­ží­vá­na jako cvi­čiš­tě pro vojá­ky. V Benkovacu stá­ly teh­dy vel­ké kasár­ny (dnes jsou tu jed­not­ky SFOR). Napříč kra­ji­nou je vede­na jed­no­ko­lej­ná trať, kte­rá smě­řu­je dále do Zečeva, někdej­ší­ho Roswellu z prv­ní­ho dílu Vinnetoua. V jed­nom mís­tě vede trať úzkým kaňo­nem, kte­rý je ohra­ni­čen z obou stran skal­ní­mi stě­na­mi. Malá sou­těs­ka není nijak dlou­há, v žád­ném pří­pa­dě by její dél­ka nesta­či­la k tomu, aby se celá pasáž nato­či­la sou­vis­le. To však ani neby­lo nut­né, fil­ma­ři si vysta­či­li pou­ze se stov­kou met­rů. Tento krát­ký úsek byl vysy­pán pís­kem, aby zmír­nil čas­to boles­ti­vé pády kaska­dé­rů. Do služ­by byla nasa­ze­na sta­rá loko­mo­ti­va z fil­mu Vinnetou, kte­rou archi­tekt Vladimir Tadej podro­bil důklad­né ozdrav­né kúře. Na tra­ti byla posta­ve­na odbočka, na kte­rou mohl být vlak kdy­ko­li odsta­ven, projížděla-li tudy pra­vi­del­ná lin­ka jugo­sláv­ské stát­ní dráhy. Takto se natá­če­lo, záběr za zábě­rem, pořád na tom samém mís­tě. Pokaždé se vlak vrá­til na začá­tek úseku, roz­jel se a v plné rych­los­ti pro­jíž­děl krát­kým úse­kem kaňo­nu.

Počasí fil­ma­řům přá­lo a natá­če­ní pro­bí­ha­lo pod­le plá­nu. Bohužel ne dlou­ho. Když se roz­tříš­ti­la oken­ní tabu­le jed­no­ho z vagó­nů, zra­nil se na ruce asi­s­tent kame­ra­ma­na Rudolf Sandtner. Mnohem hůře na tom byl jugo­sláv­ský kaska­dér Šimun Jagarinec, kte­rý hrál mimo jiné i náčel­ní­ko­va syna Tou-wana. Při sesko­ku ze stře­chy vagó­nu si při­vo­dil kom­pli­ko­va­nou tro­ji­tou zlo­me­ni­nu kot­ní­ku, a tak na dlou­hou dobu z natá­če­ní vypa­dl. Naštěstí sti­hl v Ljubljaně nato­čit ty nej­dů­le­ži­těj­ší scé­ny. Z Crvene Luky se štáb vydal do Bokanjacu neda­le­ko Zadaru, kde Vladimir Tadej posta­vil Mac Harovu far­mu. Rozlehlou křo­vi­na­tou kra­ji­nu vyu­žil již Harald Reinl v Posledním výstře­lu k nato­če­ní zábě­rů hoří­cí pré­rie či pře­pa­de­ní Vinnetoua (scé­na s napnu­tým drá­tem). Na pla­ni­ně nad řekou Zrmanjou se ode­hrá­lo setká­ní Old Surehanda s Vinnetouem a nako­nec se fil­ma­ři vyda­li na obtíž­nou ces­tu k Mali Alanu, přes­ně­ji k vrchol­ku Tulove Grede, kde vzni­kl motiv Úžlabina ske­le­tů. Také závě­reč­né scé­ny odjíž­dě­jí­cích Indiánů byly nato­če­ny v této oblas­ti, ovšem z jiné­ho úhlu, a tak jen pozor­ní divá­ci pozna­jí, že se jed­ná o někdej­ší Nugget-tsil.

Neštěstí na Tulove Grede

Dne 3. říj­na 1965 došlo v ran­ní hus­té mlze k tra­gic­ké neho­dě. Autobus pře­vá­že­jí­cí kom­par­sis­ty na mís­to natá­če­ní se s náma­hou špl­hal po úzké kli­ka­té ces­tě vedou­cí přes prů­smyk, když tu se pro­ti němu náh­le vyří­ti­lo rych­le jedou­cí auto. Řidič ztra­til kon­t­ro­lu nad vozi­dlem a nara­zil bokem do auto­bu­su, kte­rý se poté pře­vrá­til do pří­ko­pu. Jeden z ces­tu­jí­cích zahy­nul, dal­ší dva byli zra­ně­ni těž­ce, jeden střed­ně těž­ce a dva­náct dal­ších osob utr­pě­lo leh­čí zra­ně­ní. Sklíčení fil­ma­ři se pře­su­nu­li k posled­ní loka­li­tě - do Splitu. U solin­ské cemen­tár­ny posta­vil Tadej opuš­tě­né stá­je pro poš­tov­ní koně, a doce­la blíz­ko, vlast­ně pří­mo pod komí­ny obrov­ské fab­ri­ky, stál tábor Komančů se sta­ny, kte­ré před­tím slou­ži­ly Jicarillům v Posledním výstře­lu. Na opač­né stra­ně Splitu, v Radmanových mlýnech u Omiše, pře­pad­li Komančové Tobyho a Juditu a při­vá­za­li je k mučed­nic­kým kůlům. Dne 27. říj­na 1965 dospě­lo natá­če­ní fil­mu Old Surehand k samot­né­mu závě­ru. V ate­li­é­rech ber­lín­ské­ho stu­dia CCC vznik­ly inte­ri­é­ro­vé scé­ny opuš­tě­né poš­tov­ní sta­ni­ce a salo­o­nu.

Dáma se silnou pěstí

Herecké vzdě­lá­ní je dob­ré, nau­čí mno­hé­mu, ale v pra­xi se člo­věk nau­čí ješ­tě více. Záhřebská hereč­ka Hermina Pipinić prav­dě­po­dob­ně netu­ši­la, že v jed­né ze svých rolí bude muset vyu­žít bojo­vé umě­ní, a to boxer­ské. Ale prá­ce hereč­ky by neby­la zají­ma­vá, kdy­by byly všech­ny úko­ly jed­no­du­ché. Ve fil­mu Old Surehand měla Hermina zahrát maji­tel­ku salo­o­nu, kte­rá při jed­né šar­vát­ce v salo­o­nu popad­ne opi­lé­ho ban­di­tu a sra­zí ho úde­rem své pěs­ti. Všechno pro­bí­ha­lo pod­le scé­ná­ře - Hermina popadla kaska­dé­ra a sil­ně ho ude­ři­la do bra­dy. Po úde­ru se zří­ti­la část stro­pu a kusy dřev spadly na knockou­to­va­né­ho muže. Vše by bylo v pořád­ku, kdy­by hereč­ka pus­ti­la kaska­dé­ro­vu ves­tu. Tu ale Hermina i po úde­ru pev­ně drže­la, a tak spadla sou­čas­ně s ním na pod­la­hu, zatím­co na ně pada­la prk­na a jiné rekvi­zi­ty. Dekorace se muse­la opra­vit, scé­na zopa­ko­vat, a to všech­no kvů­li Hermině, kte­rá pod­le scé­ná­ře muse­la zůstat na nohou.

Honoráře hlavních aktérů

Premiéra filmu

Dne 14. pro­sin­ce 1965 se v mni­chov­ském kině Mathäser-Filmpalast kona­lo prv­ní pre­mi­é­ro­vé před­sta­ve­ní fil­mu Old Surehand. Plné ruce prá­ce měla pře­de­vším poli­cie, kte­rá se sna­ži­la uklid­nit fanouš­ky a lov­ce auto­gra­mů. Přesto bylo na prv­ní pohled jas­né, že nad­še­ní davu je zře­tel­ně slab­ší než u před­cho­zích fil­mů. Na jeviš­ti se divá­kům před­sta­vi­li her­ci Wolfgang Lukschy, Pierre Brice, Mario Girotti a Milan Srdoć, dále skla­da­tel Martin Böttcher a pro­du­cent Horst Wendlandt. Pozornému bul­vár­ní­mu tis­ku neušlo, že stá­le svo­bod­ný Pierre Brice při­jel z Paříže v dopro­vo­du Dominique Bluette. Další pre­mi­é­ro­vé před­sta­ve­ní se usku­teč­ni­lo násle­du­jí­cí den ve Stuttgartu. Kino Universum, v němž se kona­la pre­mi­é­ra fil­mu Poklad na Stříbrném jeze­ře, zaži­lo neví­da­ný nápor něko­li­ka sto­vek tee­nage­rů. Pierre Brice se musel pře­vléct do poli­cej­ní uni­for­my a tak­to utéct před davem do bez­pe­čí. Třetí před­sta­ve­ní pro­běh­lo 16. pro­sin­ce 1965 v düs­sel­dorfském kině Savoy, kde Artur Brauner před­vá­děl svůj Poklad Aztéků. Horst Wendlandt pře­vzal za film Mezi Supy oce­ně­ní Zlaté plát­no, kte­ré se udě­lu­je fil­mům s návštěv­nos­tí pře­sa­hu­jí­cí 3 mili­o­ny divá­ků.

Několik týd­nů před pre­mi­é­rou se Horst Wendlandt vyjá­d­řil o pro­bí­ha­jí­cí may­o­má­nii tak­to: „Jsem pře­svěd­čen o tom, že zájem o may­ov­ky vydr­ží ješ­tě dlou­há léta, pokud se nám bude dařit to, co se nám daři­lo až dopo­sud: v kaž­dém smě­ru točit dob­ré, čis­té, napí­na­vé a zábav­né fil­my, ve kte­rých se snou­bí roman­tic­ká kra­ji­na s roman­tic­kým dějem. Plánuji pro­to do budouc­na asi dva fil­my roč­ně. Námětů je dosta­tek“.

Poté, co byl do kin uve­den Old Surehand, pta­li se mno­zí, proč se Wendlandt nedr­žel své­ho recep­tu. Romantiku, tolik dýcha­jí­cí tře­ba z Pokladu na Stříbrném jeze­ře či ze základ­ní tri­lo­gie Vinnetou, může­me ve fil­mu hle­dat mar­ně. Scény jsou mno­hem násil­něj­ší, zřej­mě aby may­ov­ky moh­ly kon­ku­ro­vat stá­le oblí­be­něj­ším spaghetti-westernům. Tehdy se ale pro­du­cent pře­po­čí­tal - kdo milo­val tvr­dé spaghetti-westerny, ten si radě­ji zašel na Djanga, niko­liv na Old Surehanda.

Pro jem­nou posta­vu Vinnetoua neby­lo ve wes­ter­nu, kte­rý se sna­žil při­způ­so­bit evrop­ským měřít­kům, žád­né mís­to. Do děje popr­vé zasáh­ne teh­dy, když je tře­ti­na fil­mu dáv­no pryč. Smí se tro­chu poroz­hléd­nout po kra­ji­ně, donést Old Surehandovi něko­lik zpráv a zachrá­nit Tobyho. Málo Vinnetoua za dra­hé vstup­né a divá­ci byli prá­vem zkla­ma­ní. Nepřeslechnutelné byly také ohla­sy divá­ků, kte­ří neby­li s to pocho­pit, proč byla před­lo­ha nato­lik zko­mo­le­na. Vždyť Karel May nabí­zí ve svých kni­hách tolik dob­ro­druž­ství a napě­tí, že není potře­ba děj tak výraz­ně měnit.

Již něko­lik dní po pre­mi­é­ře fil­mu bylo zřej­mé, že Old Surehand nena­vá­že na slá­vu pře­de­šlých may­o­vek. Překvapující při­tom bylo, že mno­zí kri­ti­ko­vé se o sním­ku vyja­d­řo­va­li výhrad­ně pozi­tiv­ně. Chválili pře­de­vším solid­ní způ­sob zpra­co­vá­ní a svě­ží herec­ký výkon Stewarta Grangera (nelze upřít). Wendlandt na fil­mu urči­tě nepro­dě­lal; byla to však prv­ní may­ov­ka Rialta, kte­rá neob­dr­že­la Zlaté plát­no a na jejíž 1. díl nikdy nena­vá­zal ten dru­hý. Pro Stewarta Grangera byl tře­tí výstup v roli Old Surehanda záro­veň tím posled­ním. Příznivci fil­mo­vých may­o­vek se nikdy nedo­ká­za­li zto­tož­nit s novým hrdi­nou a doža­do­va­li se návra­tu Old Shatterhanda.

Herecké obsazení

	Pierre Brice Vinnetou		Stewart Granger Old Surehand
	Letitia Roman Judita		Mario Girotti Toby
	Vladimir Medar Ben O’Brian		Milan Srdoč (Paddy Fox) Old Wabble
	Larry Pennell Generál		Vojislav Mirić Joe
	Dušan Janićijević Clinch		Velimir Živojinović Jim Potter
	Nikola Gec Bandita / Kaskadér		Mate Ivanković Wynand
	Šimun Jagarinec Tou-Wan / Kaskadér		Dušan Antonijević Maki-Moteh
	Miroslav Buhin Bob / Kaskadér		Veljko Maričić Mac Hara
	Wolfgang Lukschy Soudce Edwards		Hermina Pipinić Molly
	Jelena Jovanović-Žigon Delia		Leo Butorac Hostinský
	Martin Sagner Bonoja		Predrag Ćeramilac Surehandův zvěd
	Milan Mikuljan Komanč / Bandita / Kaskadér		Marin Ercegović Medicinman
	Erik Schumann Kapitán Miller		Valent Borović Seržant
	Ivan Krištof Bandita / Kaskadér		Luka Knežević Mike / Kaskadér
	Iwan Novak Brewster		Đani Šegina Blacky
	Milan Sosa Bandita		Esad Jujić Bandita
	Tomislav Buhin Bandita		Marijan Habazin Bandita
	Zvonko Brcko Voják		Franjo Biankini Různé drob­né role
	Antun Gorišek Různé drob­né role		Ivan Zenič Farmář
	Stjepan Jurčević Majitel stán­ku		Josip Zapalorto Rozčilený občan