The Boss Gangster: Criminal Empire – od hotdogů k podsvětnímu impériu

Foto: BEF GAMES

Začít může­te s hrst­kou peněz a oby­čej­ným nápa­dem, jak si při­lep­šit; skon­čit jako vlád­ce pod­svě­tí s vlast­ní­mi pod­ni­ky, posko­ky a úze­mím. The Boss Gangster: Criminal Empire nabí­zí neob­vyklou směs měst­ské­ho san­d­bo­xu a budo­va­tel­ské stra­te­gie, jejíž nej­vět­ší síla i nej­vět­ší sla­bi­na spo­čí­vá v množ­ství sys­té­mů, kte­ré se sna­ží spo­jit.

Úvod

Gangsterské hry obvykle sta­vě­jí do popře­dí pří­běh, dra­ma­tic­ké pře­střel­ky nebo fil­mo­vé honič­ky. The Boss Gangster: Criminal Empire na to jde jinak: zají­má ho pře­de­vším kaž­do­den­ní pro­voz zlo­či­nec­ké­ho pod­ni­ká­ní. Hráč se může pus­tit do drob­ných kšef­tů, pro­vo­zo­vat legál­ní živ­nos­ti, kte­ré poslou­ží jako zástěr­ka, roz­ši­řo­vat vlast­ní síť a postup­ně sou­pe­řit s dal­ší­mi gan­gy. Výsledkem není ani tak dal­ší pokus o vel­ko­le­pou kri­mi­nál­ní ságu, jako spíš oso­bi­tý simu­lá­tor budo­vá­ní pod­svět­ní­ho impé­ria.

Jeho půvab se uka­zu­je poma­lu. Začátek může půso­bit nepře­hled­ně, pro­to­že hra před­klá­dá řadu mož­nos­tí, polo­žek, nabí­dek a sys­té­mů dřív, než je hráč stih­ne pocho­pit. Některé recen­ze pro­to popi­su­jí prv­ní hodi­ny jako roz­pa­či­té, jiné zdů­raz­ňu­jí, že po pře­ko­ná­ní úvod­ní bari­é­ry se z hry sta­ne dlou­ho­do­bě návy­ko­vá ruti­na. Oba pohle­dy dáva­jí smy­sl: The Boss Gangster má výraz­nou osob­nost a slib­ný základ, ale ne vždy doká­že nováč­ko­vi sro­zu­mi­tel­ně vysvět­lit, proč by měl v jeho měs­tě zůstat.

Hratelnost

Jádrem hry je postup­né budo­vá­ní orga­ni­za­ce. Peníze zís­ká­vá­te růz­ný­mi způ­so­by, inves­tu­je­te je do pod­ni­ků, vyba­ve­ní a vylep­še­ní a roz­ši­řu­je­te svůj vliv. Vedle gan­gs­ter­ských akti­vit se obje­vu­jí také zdán­li­vě všed­ní čin­nos­ti: může­te napří­klad pro­vo­zo­vat stá­nek s hot dogy nebo pra­co­vat jako taxi­kář. Právě kon­trast mezi oby­čej­nou kaž­do­den­nos­tí a nele­gál­ním pod­ni­ká­ním dodá­vá hře své­ráz­ný humor. I jíz­da taxí­kem může být pocti­vou služ­bou, pří­pad­ně pří­le­ži­tos­tí vzít zákaz­ní­ka tro­chu del­ší ces­tou. Hra tak nabí­zí víc než jeden způ­sob, jak se roz­jet, a pod­po­ru­je expe­ri­men­to­vá­ní mís­to jedi­né pev­ně dané stra­te­gie.

Jakmile se pod­ni­ká­ní roz­běh­ne, při­chá­zí na řadu zaměst­nan­ci, ochran­ka, skla­dy, klu­by a dal­ší čás­ti orga­ni­za­ce. Hráč sle­du­je pří­jmy, poři­zu­je výba­vu, při­dě­lu­je úko­ly a roz­ho­du­je, kam nasmě­ru­je ome­ze­né zdro­je. Do toho vstu­pu­jí riva­lo­vé, pře­pa­dy a sou­pe­ře­ní o měst­ská úze­mí. Zábavný cyk­lus „vydě­lat, inves­to­vat, zesí­lit“ doká­že pohl­tit na desít­ky hodin, zvlášť pokud vás baví sle­do­vat, jak se malý pod­nik mění v roz­sáh­lou síť. V pokro­či­lej­ší fázi mohou stře­ty gan­gů koneč­ně při­dat eko­no­mic­ké­mu plá­no­vá­ní nalé­ha­vost a pocit, že vybu­do­va­né impé­ri­um je tře­ba také ubrá­nit.

Šíře mož­nos­tí má ovšem svou cenu. Jednotlivé akti­vi­ty čas­to žijí v samo­stat­ných nabíd­kách a ovlá­dá­ní může půso­bit těž­ko­pád­ně, zejmé­na než si hráč zapa­ma­tu­je, kde se co spra­vu­je. Omezená nos­nost doká­že zby­teč­ně kom­pli­ko­vat úko­ly, kte­ré by měly být pří­mo­ča­ré, a někte­ré mini­hry či opa­ko­va­né čin­nos­ti rych­le ztrá­ce­jí novost. Tempo vývo­je navíc není vždy vyvá­že­né: část hrá­čů může mít pocit, že po slib­ném začát­ku pře­váž­ně čeká na dal­ší vylep­še­ní, zatím­co jiným při­jdou nepřá­tel­ské úto­ky až pří­liš čas­té. Když se při­da­jí nejas­né pří­ka­zy nebo nepřed­ví­da­tel­né cho­vá­ní spo­leč­ní­ků, zamýš­le­ná stra­te­gic­ká vol­nost se může změ­nit ve frustra­ci.

Grafika a zvuk

Vizuální strán­ka sází na jed­no­du­chou, níz­ko­po­ly­go­no­vou sty­li­za­ci. Nečekejte detail­ní měs­to, kte­ré by se moh­lo měřit s vel­ko­roz­počto­vý­mi ote­vře­ný­mi svě­ty; pro­stře­dí je men­ší, úspor­něj­ší a mís­ty půso­bí tro­chu jako vzpo­mín­ka na star­ší díly měst­ských akč­ních her. Tato skrom­nost však nemu­sí být sama o sobě pro­blém. Přehledný, lehce sty­li­zo­va­ný vzhled odpo­ví­dá nezá­vis­lé­mu měřít­ku pro­jek­tu a pomá­há odli­šit jed­not­li­vé čin­nos­ti i pro­sto­ry. Město není obrov­ské, ale posky­tu­je kuli­su pro kaž­do­den­ní obí­há­ní pod­ni­ků, říze­ní aut a vyři­zo­vá­ní zále­ži­tos­tí gan­gu.

Rozporuplnější dojem budí detai­ly a cel­ko­vá pre­zen­ta­ce. Některé obra­zov­ky, loga nebo výtvar­né prv­ky pod­le hrá­čů půso­bí laci­ně a nedo­ta­že­ně, tak­že je obtíž­né pře­hléd­nout ome­ze­ný roz­po­čet či nerov­no­měr­nou kva­li­tu zpra­co­vá­ní. Zvukový dopro­vod plní svou základ­ní úlo­hu, ale hudeb­ní moti­vy se mohou rych­le opo­slou­chat a pro­stře­dí ne vždy půso­bí tak živě, jak by mělo. Pro hru, v níž člo­věk trá­ví dlou­hé hodi­ny opa­ko­vá­ním pra­cov­ních a pod­ni­ka­tel­ských čin­nos­tí, by výraz­něj­ší soun­d­track a bohat­ší zvu­ko­vá kuli­sa byly víta­ným vylep­še­ním. Některým hrá­čům pro­to nej­spíš při­jde při­ro­ze­něj­ší pus­tit si vlast­ní hud­bu.

Příběh

Příběh není hlav­ním důvo­dem, proč The Boss Gangster: Criminal Empire zapí­nat. Úkoly a prů­vod­cov­ské akti­vi­ty pomá­ha­jí před­sta­vit základ­ní sys­témy, ale nena­bí­ze­jí výraz­nou, fil­mo­vě vysta­vě­nou ságu s neza­po­me­nu­tel­ný­mi posta­va­mi. Pokud čeká­te pro­pra­co­va­né mafi­án­ské dra­ma, dra­ma­tic­ké zvra­ty a sil­ně napsa­né dia­lo­gy, může­te být zkla­má­ni. Hra se více zají­má o to, co udě­lá­te se svým pod­ni­kem, než o to, jaký osud vám při­pra­vi­li sce­náris­té. Její pří­běh se tak rodí hlav­ně z hrá­čo­vých roz­hod­nu­tí a neče­ka­ných situ­a­cí, kte­ré při budo­vá­ní orga­ni­za­ce nasta­nou.

Právě tato ote­vře­nost může být pro správ­né pub­li­kum před­nos­tí. Každý si může před­sta­vit vlast­ní ces­tu od drob­né­ho zlo­dě­jíč­ka k člo­vě­ku, kte­rý ovlá­dá měst­ské pod­ni­ky a posí­lá své lidi do teré­nu. Absence sil­né­ho pří­bě­ho­vé­ho rám­ce ale zna­me­ná, že hra musí spo­lé­hat na pes­t­rost a hloub­ku svých sys­té­mů. Když eko­no­mi­ka nabí­zí pří­liš snad­né zbo­hat­nu­tí nebo se jed­not­li­vé pod­ni­ky začnou podo­bat jeden dru­hé­mu, fan­ta­zie o vze­stu­pu zlo­či­nec­ké­ho bos­se ztrá­cí část své váhy. Hráčská svo­bo­da je sku­teč­ná, jen ne vždy dopro­vá­ze­ná stej­ně pře­svěd­či­vým svě­tem, kte­rý by kaž­dé roz­hod­nu­tí zasa­dil do dra­ma­tic­ké­ho kon­tex­tu.

Technické zpracování

Největší výhra­dou v mno­ha hráč­ských zku­še­nos­tech je tech­nic­ký stav. Objevují se zprá­vy o zase­ká­va­jí­cích se posta­vách, chy­bách v úko­lech, potí­žích s ovlá­dá­ním a situ­a­cích, kte­ré vyža­du­jí restart. Někteří hrá­či popi­su­jí i pro­blémy při říze­ní, kolísá­ní ply­nu­los­ti nebo nedo­sta­teč­nou pod­po­ru ovla­da­če. Jindy se posta­vy zasek­nou uvnitř budo­vy, útoč­ní­ci se cho­va­jí podiv­ně nebo zbra­ně neza­sa­hu­jí cíle tak, jak by člo­věk čekal. Tyto potí­že nejsou jen kos­me­tic­ké: v titu­lu posta­ve­ném na dlou­hém plá­no­vá­ní mohou jedi­ná chy­ba a ztra­ce­ný postup naru­šit chuť pokra­čo­vat.

Rozdíly mezi zku­še­nost­mi jsou při­tom zna­tel­né. Někteří hrá­či popi­su­jí desít­ky hodin bez zásad­ní­ho pro­blé­mu, jiní nara­zi­li na chy­bu, kte­rá jim dal­ší postup prak­tic­ky zne­mož­ni­la. To nazna­ču­je, že kva­li­ta zážit­ku může závi­set na kon­krét­ní situ­a­ci, kon­fi­gu­ra­ci i aktu­ál­ním sta­vu hry. Vývojáři někte­ré sys­témy upra­vo­va­li a aktu­a­li­za­ce, napří­klad pře­pra­co­vá­ní taxisluž­by, část hrá­čů vní­má jako krok správ­ným smě­rem. Zároveň zůstá­va­jí otáz­ky kolem vyvá­že­ní: ochran­ka může umí­rat pří­liš čas­to, pod­ni­ky mohou být napa­dá­ny opa­ko­va­ně a eko­no­mi­ka někdy půso­bí nepřed­ví­da­tel­ně. Hra má základ, kte­rý sto­jí za dal­ší roz­voj, ale potře­bu­je důsled­né tes­to­vá­ní, lep­ší uži­va­tel­ské roz­hra­ní a peč­li­věj­ší vyla­dě­ní.

Závěr

The Boss Gangster: Criminal Empire je hra, kte­rá doká­že vzbu­dit oprav­do­vé nad­še­ní i pořád­né podráž­dě­ní, někdy dokon­ce během jedi­né­ho veče­ra. Když její sys­témy spo­lu­pra­cu­jí, nabí­zí pří­jem­ně neob­vyklou kom­bi­na­ci sprá­vy pod­ni­ku, roz­vo­je gan­gu, drob­ných akti­vit a boje o vliv. Málokterý titul se tak sou­stře­dí na prak­tic­kou strán­ku budo­vá­ní zlo­či­nec­ké orga­ni­za­ce, a prá­vě v tom spo­čí­vá jeho oso­bi­tost. Od stán­ku s občer­stve­ním až po sou­pe­ře­ní s kon­ku­renč­ní­mi gan­gy vede ces­ta, kte­rá může hrá­če pohl­tit a dát mu pro­stor vytvo­řit si vlast­ní kri­mi­nál­ní legen­du.

Současně však nelze pře­hlí­žet, že dob­rý nápad není totéž co dota­že­ný záži­tek. Neuhlazené ovlá­dá­ní, opa­ko­vá­ní, nevy­rov­na­né tem­po a tech­nic­ké chy­by mohou zabrá­nit tomu, aby hra napl­no vyu­ži­la svůj poten­ci­ál. Doporučit ji lze pře­de­vším hrá­čům, kte­rým neva­dí učit se sys­tém meto­dou poku­sů a omy­lů a kte­ří rádi sle­du­jí, jak se čís­la, pod­ni­ky a vliv postup­ně roz­růs­ta­jí. Pro ostat­ní může být rozum­né nej­pr­ve vyzkou­šet dostup­né demo nebo počkat na dal­ší úpra­vy. Je to slib­ný nezá­vis­lý gan­gs­ter­ský simu­lá­tor, niko­li bez­chyb­ná náhra­da vel­kých měst­ských akcí.

👍 Kladné body

• Nápaditá kom­bi­na­ce sprá­vy pod­svět­ní­ho impé­ria, pod­ni­ká­ní a měst­ské­ho san­d­bo­xu.
• Více způ­sobů, jak roz­ví­jet posta­vu i gang, a pro­stor pro vlast­ní her­ní styl.
• Návykový dlou­ho­do­bý postup, kte­rý může nabíd­nout desít­ky hodin zába­vy.

👎 Záporné body

• Technické chy­by a nevy­rov­na­né ovlá­dá­ní mohou naru­šo­vat postup i běž­né hra­ní.
• Některé čin­nos­ti se opa­ku­jí a tem­po či obtíž­nost nejsou vždy dob­ře vyvá­že­né.
• Skromné zpra­co­vá­ní, slab­ší zvuk a nevý­raz­né pří­bě­ho­vé poza­dí.

Závěrečné hodnocení

Hodnocení: 72 %