Déšť bubnuje do asfaltu, rádio chrlí podivné reklamy a Liberty City si žije vlastním životem — dokud mu ho nezačnete ničit. Grand Theft Auto III kdysi otevřelo dveře do úplně nové podoby herního světa; dnes do nich vstupujeme s vědomím, že některé panty už nepříjemně vržou.
Úvod
V roce 2001 působilo Grand Theft Auto III jako zjevení. Najednou tu bylo plnohodnotné trojrozměrné město, auta k ukradení, policie, která reagovala na vaše výstřelky, a svoboda zmizet z hlavní trasy pokaždé, když vás přestane bavit poslouchat další zadání. Základní vzorec moderních městských sandboxů se tu neobjevil hotový, ale právě tady dostal podobu, kterou pak přebírali všichni ostatní.
Dnes už GTA III nezastírá svůj věk. Ovládání je hrubší, mise méně odpouštějí a příběh se vedle pozdějších dílů smrskává na kostru. Jenže Liberty City má pořád charakter: studené, špinavé, trochu absurdní město, ve kterém je i obyčejná projížďka důvodem zůstat ještě chvíli.
Hratelnost
Jádro hry je jednoduché a dodnes účinné: přijmete práci, ukradnete vhodné auto, dojedete na místo a pokusíte se úkol dokončit dřív, než vás zastaví nepřátelé, policie nebo vlastní nešikovnost. Mimo mise můžete vozit cestující, hasit požáry, hledat skryté balíčky, skákat přes rampy nebo jen zkoušet, kolik problémů dokážete rozpoutat, než se nad městem objeví armáda. Svoboda tu není jen reklamní heslo; je to hlavní motor hry.
Slabší stránkou je, jak často hra zamění výzvu za otravu. Některé úkoly mají přísné časové limity, neodpouštějí chybu a po neúspěchu vás pošlou zpátky k zadavateli bez kontrolního bodu. Souboje jsou neohrabané, zaměřování občas zlobí a vozidla se umějí rozpadnout v nejméně vhodnou chvíli. Navíc se s postupem příběhem znepřátelí některé gangy, takže dříve bezpečná cesta městem může náhle znamenat kulky do zad. Vedlejší aktivity proto stojí za to dělat včas, ne až ve chvíli, kdy se vám Liberty City rozhodne znepříjemnit život.
Grafika a zvuk
Po vizuální stránce je GTA III samozřejmě produktem své doby. Město je hranaté, postavy jednoduché a při pohledu zblízka hra svou iluzi snadno ztratí. Přesto má její styl sílu, kterou bych nepodceňoval: déšť, mlha, šedé nebe, přístavní čtvrti a noční ulice vytvářejí ponurou atmosféru, kterou si pozdější, barevnější díly nespletete. Liberty City není obrovské, ale jeho tři části mají vlastní tvář a postupné odemykání mapy pomáhá tomu, aby působilo větší.
Rádio je jedním z nejlepších důvodů, proč se v autě zdržet. Hudba, fiktivní reklamy i potrhlé rozhlasové pořady dávají jízdě osobitost a pomáhají městu působit živěji, než by samotná technika zvládla. Česká lokalizace chybí — hra nabízí angličtinu, francouzštinu, němčinu, italštinu a evropskou španělštinu, včetně plné zvukové podpory u označených jazyků. Kdo chce rozumět dialogům a rozhlasovým fórům, musí počítat s některým z nich.
Příběh
Claude přežije přepadení banky, zradu své přítelkyně Cataliny i policejní eskortu, která měla skončit jeho životem. V Liberty City se pak prokousává zločineckým podsvětím a přijímá práci od mafiánů, gangů i dalších lidí, kterým se nedá věřit. Zápletka je přímočará a slouží hlavně jako spojovací tkáň mezi misemi a stále nebezpečnějšími částmi města.
Claude je němý protagonista — a hra ho nijak výrazně nekompenzuje hlubokým psychologickým portrétem. Postavy kolem něj jsou spíš výrazné figurky než propracované osobnosti a vyprávění dnes působí stroze. Zároveň právě tahle úspornost zapadá do chladného tónu hry: Claude není hrdina, který vám vysvětlí své nitro. Je to prázdné místo, které si hráč vyplní vlastními činy, a Liberty City je mnohem zajímavější než jeho osobní příběh.
Technické zpracování
Na moderním počítači nemá být problém GTA III rozběhnout, ale starý PC port není bezstarostná záležitost. Hra svazuje fyziku se snímkovou frekvencí, takže její neuvážené odemčení může rozhodit chování vozidel i pohybu. Rozumné omezení FPS je často bezpečnější než honba za vysokými čísly. Počítejte také s tím, že současnému komfortu chybějí samozřejmosti, jako jsou průběžné kontrolní body, a občasné technické potíže mohou zážitek zbytečně přerušit.
Klávesnice a myš jsou pro střelbu použitelnější než gamepad, ale samotné ovládání zestárlo v obou případech. S ovladačem může pomoct komunitní mod GInput, který přibližuje ovládání konzolové verzi; modifikace obecně umějí přidat i modernější funkce, aniž by nutně změnily původní vzhled. Na Steam Decku bych se nespoléhal na pohodlí bez nastavování: jde o starou PC verzi s ovládáním a technickými zvláštnostmi, které přenosné zařízení samo nevyřeší. A původní verze navíc není na Steamu běžně dostupná ke koupi, což její návrat výrazně komplikuje.
Závěr
Grand Theft Auto III není hra, která by dnes bez výhrad předčila své následovníky. Vice City má výraznější osobnost, San Andreas nabízí mnohem víc systémů a pozdější díly mají přesnější ovládání i propracovanější příběh. Třetí GTA ale pořád umí vtáhnout: stačí pár minut za volantem a město znovu začne nabízet práci, průšvihy i důvody odbočit úplně jinam.
Její historický význam není omluvenka za frustrující mise ani neohrabané souboje. Je to ale skvělý důvod podívat se na hru, která pomohla zformovat celý žánr — pokud se smíříte s tím, že vedle svobody dostanete i pořádnou dávku dobového nekomfortu. Doporučuji ji hlavně hráčům, kteří chtějí poznat kořeny moderního GTA; pro všechny ostatní může být lepší návrat k některému z pozdějších dílů.
👍 Kladné body
- Liberty City má nezaměnitelnou, ponurou atmosféru.
- Svoboda pohybu a množství vedlejších aktivit stále baví.
- Výrazné rádio a zásadní místo v historii otevřených světů.
👎 Záporné body
- Neohrabané ovládání a zastaralé souboje.
- Trestající mise bez kontrolních bodů a s přísnými limity.
- Starý PC port vyžaduje opatrnost s FPS a může chtít úpravy.
Závěrečné hodnocení
Hodnocení: 78 %
Části seriálu: GTA
- Grand Theft Auto III: město, které změnilo pravidla hry
- GTA IV: temnější příběh v Liberty City, který dodnes stojí za návrat
- GTA V (PC) – recenze
- GTA: San Andreas i po letech nabízí svět, ve kterém se dá ztratit
- Vice City pořád svítí. Jen ten remaster občas poblikává.

















